Poslední kvartet

Na festivalech s tématem "stáří" bude A Late Quartet spolu se Zlatým jezerem jistě evergreen. Ale nakonec tu jde přece jen o víc. Na vztazích mezi čtyřmi členy stojí budoucnost sboru, nejistota jednoho znamená pád všech. Můžete si vzpomenout na Felliniho Zkoušku orchestru, ale jen v těch nezákladnějších liniích, takový přesah tenhle film nemá. Navzdory americkému původu na vás dýchne klasické pojetí francouzské artovky.. (27.01.2013)

Philip Seymour Hoffman konečne dostal priestor, aký si zaslúžil. A využil ho veľkolepo. Veľmi ma mrzí, že jeho kvalitu doceňujem až teraz... No teším sa na ďalšie počiny Imogen Poots, ktorá ma očarila. Film ticho, nenútene vykresľuje vzťahy medzi postavami a nakoniec vybuchne. Vážnu hudbu nijak neobľubujem, ale to vôbec nebola prekážka. Niekomu možno prekáža zakríknuté vysvetlenie, no pre mňa je to veľmi príjemná záhada. (01.01.2015)

Nádherný film - křehká, velmi krásná záležitost, úžasná hudba a k tomu skvělí herci.. Kompromisy holt někdy hodně bolí, bez nich ale ani manželství, ani kvartet nemohou dlouhodobě fungovat.. Při Petrově loučení už jsem měla namále, ovšem když Daniel zavřel noty, vyhrkly mi slzy a už jsem je nezastavila.. (22.06.2020)

Je to tak krásně poklidné - nejen tou hudbou, ale celé to kvarteto je takové krásně poklidné a žijí takový život...Bylo to tak mírumilovné - ovšem jen do poloviny - pak to lehce ožilo, ale ta hudba - wau...máte nutkání si pak pustit nějakou klasiku.. :) Mě se tedy nejvíce líbil Mark Ivanir a moje oblíbenkyně Catherine Keener :) V hudebním prostředí nežiju, tudíž nerozumím všem těm jejich názvům a vztekání se nad nedokonalostí....Ale je to rozhodně oživení a jsem ráda, že v dnešní době stále existuje klasická hudba, na kterou se chodí do vyprodaných sálů.... (12.03.2016)

Film jako šitý na míru všem milovníkům vážné hudby. :-) Avšak věřím, že si na své přijdou i ti, jež jsou jí takřka nepolíbeni (jen z toho nebudou tak na větvi :-)); probíhá zde totiž v podstatě skoro vše, jako v jakémkoliv jiném oboru, akorát se ony události (ať už veselé, šťastné, či velice smutné a nepříjemné) točí okolo profesionálního smyčcového kvarteta. Nenaplněné sny či touhy, nevyřčené staré křivdy, zrada, náhlé zamilování, neshody, nemoc.... Co mne nejvíc (velice příjemně) překvapilo, že vše je naprosto přirozené, autentické, bez pozlátka, příkras, apod. Dokonce i takové detaily, jako např. poznámky, náčrtky a úpravy v notových partech, otlak na krku od houslí, tvrdá každodenní dřina a pečlivá příprava muzikantů, či pedagogovo vyprávění historek ze skladatelova (nebo i vlastního) života během výuky - vedení smyčcového orchestru, či při soukromé lekci se sólistkou. Pozornému divákovi jistě neunikl plakátek na zdi v pracovně druhého houslisty, s programem koncertu, na kterém se skví jméno "Janáček" a poetický název skladby "Intimate Letters", neboli 2. smyčcový kvartet "Listy důvěrné". ;-) Já i kdybych u toho filmu třeba spala, tak stejně by mne ten Janáček praštil do očí okamžitě. :-D Zmínit musím též výborné herecké výkony zejména všech čtyřech hlavních protagonistů. A nechce se mi věřit, že se jedná o filmový debut, nikoliv práci zkušeného režiséra. Někteří zdejší komentující byli dojati "až" na konci, během koncertu, já se musím přiznat, že mi zvlhly oči co chvíli. Film na mne neskutečně zapůsobil, takovou smršť emocí různého druhu jsem během filmu už dlouho nezažila (nepočítám ty, které jsem už viděla), a moc děkuji milé Snorlax za skvělý filmový zážitek, který jistě nezapomenu. :-) ["Filmová hudební výzva" - Snorlax] (06.03.2021)