Prometheus

Nejsem žádný expert na Vetřelčí vesmír, tak to kdyžtak berte s rezervou, ale Prometheus je podle mě asi takovým "bezprostředním prequelem" Vetřelce jako Epizoda III "dokonalým uzavřením kruhu":P Klobouk hned několikrát dolů před Panem Režisérem, jak hardcore a jak moc oku libou sci-fi buduje v první hodině (interiéry jsou jako z Nostroma;)) - samozřejmě za vydatného přispění dokonale umělého Davida, jehož úsměv dosahuje takřka HALovských parametrů (jen kdyby mi ještě někdo vysvětlil, NA CO SI HERGOT BARVÍ VLASY?). Smeknuté širáky ovšem musí být odmrštěny několik světelných let do dáli po zvrácení všeho až dosud poctivě budovaného do naprosto elementární logiku postrádajícího filozoficko-mystického vyvražďovacího a demoličního gigakolotoče, který by musel nevyhnutelně dostat na prdel, i kdyby nebyl součástí Aliení série. Nemám nic proti Scottovým úvahám o hledání odpovědí na "základní otázky bytí", o zázraku stvoření života, o obavách stvořitelů z vlastního výtvoru atd. Ale způsob, jakým se je snaží přetavit ve film, který by se nakrásně měl odehrávat jenom nějakých čtyřicet let před blízkým setkáním nechutně přítulného druhu na LV-426, je prostě katastrofální. Spousta peněz a vynikajících hereckých výkonů se tu prostě vyhazuje přechodovou komorou. Jak jinak chcete nazvat to, že se brilantní věděcké mozky chovají jako naprostí kreténi nejenom že bez pudu sebezáchovy (protože první otevření hledí by ve skutečnosti vedlo k ráznému "Congratulations, doctor, you have now just earned yourself a trip-to-Earth-long quarantine."), ale i bez jakýchkoliv naprosto základních znalostí o vlastní práci (jako třeba, že když otevřete vzduchotěsné dveře, tak asi narušíte prostředí za nimi)? Je možné, že nějaký mega director's cut spraví ten "drobný problém" s provázaností Promethea s Vetřelcem a jeho mladšími sourozenci, ale na ty už zmiňované věci, naprostou absenci jakékoliv evoluční logiky a vlastně i na prapodivné motivace hlavních postav (hlavně Weylanda, Davida a Hollowaye) by musel natočit celý film znovu, a hlavně podle jiného scénáře. Scénáře, jehož hlavní rekvizita (černý sliz) nebude ověšená neónovými tabulemi "protože jsem guma, potřeboval jsem něco, čím můžu skrz nevysvětlitelnost vysvětlit úplně všechno to, co se mi nedařilo vymyslet":P Teoreticky je možné, že by pokračování Promethea mohlo leccos vysvětlit, ale zatím mám pocit, že se o Ridleyho Scotta začíná na stará kolena pokoušet Syndrom Davida Lynche. I tak je ale Prometheus jednou z nejvýraznějších filmových událostí minulého roku, a jak jsem už řekl, minimálně kvůli první hodině stojí rozhodně za vidění. Po vizuální stránce je to taková pecka, že se nemůžu donutit i navzdory obří hromadě scénáristické mrvy nedat červené hodnocení. Takže 70%. (22.04.2013)

Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% (02.06.2012)

-"There is nothing in the desert and no man needs nothing." Původně jsem z toho byla hodně moc zklamaná, a i nyní platí, že z praktického hlediska tam nedává smysl vůbec nic a nikdo... kromě Fassbendera samozřejmě. Během minulých let jsem viděla Promethea asi milion pětkrát a během té doby mi přirostl k srdci. David je fascinující postava a mně docela stačí vymyslet si kolem něj zcela jiný, vhodnější film. Plus Noomi Rapace je božsky nasvalovaná. Soundtrack mám raději ten od Kurzela ke Covenant, ale i Prometheův ústřední motiv je pěkný. (21.09.2012)

Prometheus has landed. O nelogičnosti chování postav a nedořešených skocích v ději se již zevrubně rozepsala kritika, takže k tomuto tématu napíšu spíš obhajobu: Ano, tyto výtky jsou jednoznačně platné - a mrzí, mrzí moc. Bez nich by ten film byl totiž takřka dokonalý, poněvadž všechno kromě scénáře je v něm velmi dobré. Část těch logických chyb se dá nicméně omluvit tím, že namísto "metodologicky stoprocentně spolehlivých a opatrných vědců" na expedici jedou "vědci, kteří jsou hnáni niternou touhou po odpovědích a objevech", část nevyřčených motivů si lze jednoduše odtušit, část nepochopitelného chování a divných detailů ve skutečnosti není nepochopitelná, ale od diváků nepochopená (chování Davida, nastavení lékařského zařízení atd.) ... a nedořečenosti v mytologii dokonce považuju za velké plus, neboť domýšlení si mytologie po svém je TAK strašně zábavné (btw. často používaná kombovýtka "Scott zničil tajemství obklopující Vetřelce" + "Scott nic nevysvětlil" si logicky odporuje)! A to, co zbývá a žádným způsobem omluvit nejde (vědci se ztratí ve zmapovaných štolách atd.) ... to zkousnete podle toho, jakým typem diváka jste. Pokud vyžadujete vnitřně stoprocentně soudržné filmy, které mají jasné téma, jemuž se věnují, a které odpoví na vyslovené otázky a vyřeší všechny načaté motivy, pak máte smůlu. Pokud naopak máte rádi otevřenější text, u něhož následné interpretace a zamýšlení se nad smyslem (v tomto případě spíš hledání smyslu :-D) jsou minimálně stejně důležité - ne-li víc - jako samotný film, pak Prometheovi objektivní chyby odpustíte. Já jsem naštěstí ten druhý případ. /// Vizuální stránka je opojná, nastolené ideje o vztahu tvůrce a stvořeného (because we can) zajímavé a mytologie, které zpoza opony zatím vlastně jen vykoukla, ještě zajímavější. Hodnocení 8.5/10 a relativní (!!!) spokojenost, byť to rozhodně mělo na víc. PS: Na DVD chci rozšířenou verzi a do dvou let sequel, který nenapíše Damon Lindelof :-D PPS: Z jednoho úhlu pohledu je ten film geniální sakumprásk celý i se svou reklamní kampaní. Svému divákovi totiž dává velmi podobný druh prožitku jako své hlavní postavě. Elizabeth se vydává na expedici, jejím cílem je získat odpovědi na důležité filosofické otázky. Její motivy nejsou přízemní, čeká něco jako osvícení (zjistím kdo jsme, proč jsme vznikli, co je naším smyslem). Divák je pomocí kampaně a úvodní třetinou filmu připravován na sofistikované nekompromisní scifi, na milník žánru. Elizabeth se dostane na planetu, místo uspokojivých odpovědí dostane i s celou posádkou "přes držku" od nasraných mimozemšťanů. Divák přijde do kina a místo slibovaného intelektuálního sci-fi se mu v závěru dostane brutálního hororu s béčkovými rysy. Těžko z toho skákat radostí do vzduchu, ale jako vtípek je to dobrý :-D Horror movie of the year (08.06.2012)

Nic proti sci-fi hororu, největším problémem tohoto snímku je v tom, že k vetřelčímu univerzu připojuje zbytečnou nádstavbu, která zmateně mění i význam původního filmu, vše se pak nutně musí vrátit do klasických vod. Po myšlenkové stránce bych dílo ani moc nezatracoval, Legas na to -možná nechtěně- narazil, pokud nejsou na otázky odpovědi, následuje odlet, já zdravím Damona Lindelofa a dalších debat, například o případném pokračování (vesmírná invaze či další filozofický vesmírný kroužek), se už zúčastnit nemusím, protože opravdu není důvod :-) (26.06.2012)