Vliv gama paprsků na měsíček zahradní

V životě každého člověka přijde prozření, kdy si uvědomí, že je, ať už částečně, nebo celkově za zenitem. Už nikdy nebude moci dělat to či ono, ani nedosáhne vysněných cílů a nesplní si tajná přání. Dostane se prostě do bodu, od něhož může už jenom ztrácet. Pokud víte, že máte být na co hrdí, že jste prožili plodný život a něco vybudovali, dá se se ztrátou perspektiv vyrovnat snáz. Jenže Beatrice si čím dál jasněji uvědomuje, že jediné šťastné období prožila na střední škole. Tehdy se cítila královnou a měla pocit, že jí svět leží u nohou. Dnes je to stárnoucí zatrpklá žena, která si neví rady, ani se sebou, natož pak se svým okolím. Její dcery potřebují rodičovskou oporu a dobrý příklad, místo toho jsou svědky opakovaných frustrací a citového okorávání své matky. Paul Newman byl určitě mnohem větší herec než režisér, ale tohle psychologické drama zrežíroval konzervativně a spolehlivě, rozhodně se za výsledek nemusí stydět. Mohl se, konec konců, opřít o výborný herecký výkon Joanne Woodwardové i obou představitelek dětských rolí. Celkový dojem: 85 %. (12.01.2016)

„Víc divadla, málo filmu,“ zhodnotil po letech tuto svou adaptaci psychologické hry o nesympatické Beatrice (J.Woodwardová) a jejích dvou dcerách režisér P.Newman. Faktem je, že herecké výkony ústřední trojice jsou skvělé, zvláště pak malé introvertní vědátorce Matildě v podání Newmanovy dcery Elinor (hraje pod uměleckým pseudonymem Nell Pottsová, ale newmanovské modré oči ji bezpečně prozradí) divák přeje, aby se jí jednou podařilo uniknout osudu své rozčarované a neúspěšné matky. (23.07.2011)

Takový měsíček zahradní je na tom relativně dobře: Ať ho vystavíte jakékoliv dávce gama záření - nebo čemukoliv jinému, přijme následky vašeho experimentu se stoickým klidem a pokud to jen trochu půjde, zkusí prostě nějak vyrůst. Kdyby byl jetelem, mohl by snaživě zmutovat do podoby oblíbeného a všemi vyhledávaného čtyřlístku ... ale i když jetelem evidentně není, může se sebou za příznivých podmínek provést něco výjimečného - nebo alespoň dostatečně neobvyklého, co zaujme. Když to nevyjde, zůstane zkrátka obyčejným měsíčkem zahradním ... nebo si řekne, že už toho bylo dost - a v naprosté pohodě vůbec nevyklíčí. Ale v žádném případě neutrpí psychickou újmu - velkou ani malou, trvalou ani dočasnou. My to máme NEPOROVNATELNĚ těžší ... a o tom to je. P.S.: Budiž nám útěchou, že většinou jsme na tom (snad) o něco málo líp nežli kupříkladu bílí králíčci ... alespoň v našich zeměpisných šířkách a délkách. (18.07.2011)

Paula Newmana a Joanne Woodward obdivuji.. a po zhlédnutí toho snímku nejen za tak pevné manželství, jaké měli. Zajímavý snímek, dobrý příběh, ale zejména hlavní představitelka mě naprosto uhranila ve své roli šílené matky.. Moc ráda si film ještě někdy zopakuji a pravděpodobně se zaměřím na další režisérské počiny Paula Newmana. (14.01.2012)

Tuhle matku Joanne Woodwardové má člověk chuť přibližně tak od poloviny filmu bez výčitek svědomí zabít. Přesně tak si asi Paul Nevman představoval, že by to mělo působit - a působilo. Klobouk dolů. Už i proto, že se autorský tým dokázal vymanit z téměř neměnných amerických vzorců povinných happy endů. (19.08.2012)