Železná Lady

Pozitiva: Meryl Streep a její maskérský tým (stejně uvěřitelná jako pisklavá fúrie v sedmdesátých letech i jako shrbená stařenka o téměř čtytřicet let později), Jim Broadbent a on sám, a mladá alter ega titulní hrdinky a jejího manžela... a to je všechno. Jsem schopen pochopit, že Phyllida Lloyd neměla v úmyslu točit historickou biografii, ale spíš portrét baronky Thatcherové jako ženy, který měl stavět do kontrastu její velikost na vrcholu slávy, a nepříliš veselý podzim jejího života - o jehož podobu se z velké části zasloužila svým chováním a rozhodnutími sama. Bohužel vše je podáno velmi povrchně. Pár vět proslovu jejího otce, jemuž mladá Margaret zbožně naslouchá, nemůže dost dobře fungovat jako vysvětlení, proč byla hlavní hrdinka právě takovou ženou a političkou, jakou byla. Nemluvě o tom, že o dějinách britské politiky se z Železné Lady taky dozvíte velké kulové krom toho, že nějak někdy stávkovali popeláři a horníci a v podstatě všichni, že ve Velké Británii operovala IRA, a že byla válka o Falklandy. Toť vše. To, že úvodní scéna s nákupem mléka je vlastně vtip, nemáte šanci pochopit z žádného místa filmu. Objevují se pořád nějaké politicky činné postavy, jejichž jména většinou ani nezazní, i když jde zjevně o důležité lidi (míněno důležité pro děj). Vztah Thatcherové s jejími dětmi je načrtnut (respektive rozčrtnut do celého filmu) jen tak, že mladá Thatcherová zanechala své děti napospas ani nevíme čemu (byl její muž v domácnosti? měla chůvu? poslala je do internátní školy?), aby se od ní následně po čtyřiceti letech dcera nechala chladně úkolovat a mohla za ni žehlit její senilní úlety, a syn se někdy během těch let odstěhoval do Jihoafrické Republiky (možná hned v osmnácti, možná ve čtyřiceti, možná to byl špión nebo možná pekař... who knows?). Celý tento film je zkrátka a dobře úplně špatně uchopený, v důsledku čehož nemá šanci zaujmout. Nebo asi přesněji řečeno zaujmout dokáže, protože divák pořád čeká... ale jaksi se ničeho kloudného nedočká, což ho spolehlivě odrazuje od jakékoliv byť i jen částečné reprízy. Zapomnění je pro takhle promrhaný potenciál ještě zoufale mírný trest. 50% (22.05.2016)

Výborné, místy strhující. Čekal jsem povinné životopisné trápení, ale způsob jakým se tvůrci s náročnou látkou popasovali, moc mile překvapil. Vhodné prolínání několika časových rovin dokáže udržet pozornost, dost bych ubral z té současné a taky Denise bylo až moc, nicméně především "střední" období MT datující se nástupem do funkce a situací kolem války o Falklandy je vynikající a kupodivu platí přímá úměra že čím víc politiky, tím je to lepší. Ačkoliv jsem tehdy ještě neviděl Michelle Williams v Marilyn, od dneška jsem přesvědčen, že Meryl má Oscara jistého a byla by velká nespravedlnost, pokud by akademici rozhodli jinak. Stejně tak tuším, že film zaboduje i v maskách, takže stoprocentní úspěšnost v proměňování nominací. A právem, Železná lady je vůbec nejlepší ze všech letos nominovaných filmů a je proto typické, že v hlavní kategorii vybrán nebyl. Edit 29.2.2012: A vyšlo to! (09.02.2012)

Bože, ta Meryl je prostě dechberoucí, tý bych, za to, co tu předvádí, z fleku vrazila pět hvězd. Škoda, že je z filmu tolik cítit, že by s méně talentovanou herečkou značně ztratil, protože je de facto o ničem a žádnou dějovou linii nenaplnil ničím výraznějším. Část s nejstarší Margaret mi navíc připomíná přes kopírák vzatou Iris Murdochovou, v jejímž příběhu si Jim Broadbent zahrál (shodou náhod?) dost podobnou roli. Ať už bude pro vás tenhle film znamenat cokoli, pro mě je to jednoznačná "one woman show" Meryl Streepové, která je tak výborná, že jsem i film tematicky mně vzdálený vydržela s napětím i úsměvem na rtech sledovat až do konce a klidně bych si ho dala znovu. Už takhle jsem měla při prvním sledování poměrně častou potřebu některé scény vracet, abych si mohla ty výborné detaily v hereckém projevu Pravé Dámy užít znovu. (28.02.2012)

Veľmi komorný film. A dobrý. Výkon Meryl je ozaj slušný, hlavne vďaka umiernenosti (už ma trochu unavovali všetky tie sošky pre urevané a ukričané postavy v životopisných filmoch). Prekvapila má réžia - film je väčšinou dosť obyčajný, ale má pár scén, ktoré majú skvelé emócie (a nemyslím tým práve dojákové scény). Lepšie ako POSLEDNÝ ŠKÓTSKY KRÁĽ, rovnako dobré ako KRÁĽOVNÁ, slabšie (či skôr menej živé) ako KRÁĽOVA REČ. Za ďalšie plus považujem fakt, že z filmu sa nedozviete, prečo je Thatcher vlastne obľúbená... (26.03.2012)

Ono by šlo dát jednu hvězdu za masky, druhou za Meryl, třetí a čtvrtou za zjištění, že Margaret Thatcher je schizofrenní, respektive že sama odstartovala Falklandskou válku (vážně to bylo tak jednoduché?), no a pátou třeba za hudbu, dobrou práci kadeřníka nebo povedený výkon Broadbenta. Jenže já jsem řekl ne! Šmankote, vždyť Lady T. je jednou z nejvýznamnějších žen, co kdy vstoupila do mužského politického ringu, navíc to točila další osobitá žena, tak proč to z toho nedýchá? Možná bylo záměrem promítnout senilní roztříštěnost bývalé premiérky do stylu vyprávění filmu, spíše ale došlo k promítnutí toho, že se s původně zamýšleným scénářem před natáčením zahýbalo. Očekával jsem portrét silné ženy silný tak, jak silný je název filmu, leč nedostal jsem víc, než co si můžu přečíst na Wikipedii. Při zálibě lady Lloyd vydělávat si na chleba vařením polívčiček o slavných lidech ze všech koutů Světa jsem docela rád, že Občan Havel už je natočený. P.S: Miluju tě, Meryl. (12.03.2012)