Homeland - Zradca

Z hlediska letošních seriálových novinek jde asi o nejzajímavější počin, ale to je tak vše. Jeho autoři si samozřejmě dávají pozor na to, aby ožehavé téma nebylo líčeno příliš jednostranně, nabízelo i jinou než dominantní rétoriku amerických médií referujících o terorismu, ale přesto v tom jsou dle mého názoru dost stále ještě dost konzervativní. Nejvíc mě na tom ale štve, že to nevyužívá svého seriálového formátu a třeba nejzásadnější přeměna postavy Damiena Lewise, která představuje to nejpodstatnější z celého seriálu, proběhne během jednoho dílu a to díky jedné hodně levně konstruované motivaci. (Hodnocení po zhlédnutí 1. série) (11.02.2012)

// 4. řada: Momentálně nejlepší špionážní potažmo válečné drama, které je k dostání. Herci v životní formě, nejdravější akce a nejvyhrocenější emoce, to všechno v narůstajícím tempu ovlečeném navýšeným rozpočtem, živými kulisami a dokonalou hudbou. Homeland je momentální King on the Hill co se televize týče. Tak už k tomu koukejte sednout, protože tady se píše historie. 5. řada: "I wanted the darkness. I fucking asked for it." Tak jo, zpomalíme, hodně to zpomalíme - Homeland letos pečlivě obměnil svojí dosavadní kostru, podobně jako tomu bylo ve čtvrté řadě a tentokrát se vydal do míst, která jsou nám, evropanům, mnohem bližší. A rozpoutal teror. Teror, který byl aktuálnější, než by se nám líbilo. Problém je, že zatímco se tvůrcům podařilo updatovat skoro všechny důležité prvky, na ten hlavní zapomněli. Nového hrdinu. Carrie už jím totiž není a ani být nechce a je to znát.. bohužel je to znát. Tak snad si to uvědomí dřív, než bude pozdě. (06.10.2012)

Na Homeland bych sama nikdy nekoukala, protože jsem předpokládala, že bude trpět všemi možnými neduhy, které by seriál o americkém boji s terorismem mohl mít. Ale ono ne - žádné vlajky, laciné slzy, síla rodiny a všemohoucí Bůh. Propadla jsem tomu! Už dlouho jsem tak nežila s postavami. Všichni jsou to sice naprostí labilové, kteří být CIA výběrkem rozhodně neměli projít, ale i tak... V jedné chvíli jsem je strašně nenáviděla, abych je po pěti minutách naprosto obdivovala a následně vykřikovala na televizi, ať už toho debila konečně někdo zastřelí. O Homelandu jsem přemýšlela v práci, u oběda, cestou domů a pak se mi o něm i zdálo (poté, co jsem se o půl čtvrté ráno odplazila do postele po nočním maratonu). Do začátku páté série nejspíš rozkoušu několik televizních stolků... (15.07.2015)

Nejlepší nový seriál letošní sezony a obrovská šance, kterou tvůrci nesmí zkazit, jinak už přestanu věřit na zázraky. Autoři výborným způsobem vykreslují postavy v různém světle, nikdo tu není úplně jednoduchý, což působí velmi atraktivně. Všemu však vládne "znovu-nalezený americký syn" Brody a "nesu na bedrech bezpečnost celého národa" Carrie. Konspirace, osobní krize, dilemata, vyrovnání se s vojenskou/vládní službou a vším, co se jí musí obětovat, národní paranoia... Miluju Ameriku. Po E06: jak mě může každý díl něčím překvapovat, klást nové otázky, přinášet nová témata (sexuální chtíč podpořený vzájemnou nebezpečností, paranoiou a pochopením ve dramatu o bezpečnosti národa?) a v neposlední řadě udržet každou hodinu diváka napnutého jak strunu? // Sezóna 6 a 7 potvrzuje aktuálnější témata, ale také velkou nevyváženost příběhu. Poslední sezona 8 tak pro mě nepředstavovala zrovna velká očekávání, dostal jsem se k ní po více jak roce, ale o to s chutí vidět, kam to Carrier dotáhne a ... stálo to za to. Musím přiznat, že poslední sezona rozhodně překonala očekávání a vytváří působivou tečku za mnoha sezonami vynikajícího seriálu s několika vrcholy i pády. Bylo to dojemné a díky konci, si seriál pro mě udržel i původní 5* hodnocení, které především po excelentní první sezoně nebylo vždy dodrženo. (12.10.2011)

Už jsem příliš velký na pohádky o zlém Alibabovi, který ukradl letadla a zákeřně napadl hodné USA. Proto jsem původně nechtěl podporovat teroristickou paranoiu sledováním tohoto seriálu, ale když jsem na něj slyšel chvalozpěvy ze všech světových stran, tak jsem neodolal pokušení. Nebylo to zlé. Zvlášť mne potěšilo, že Homeland se sice postavil na stranu západní civilizace, ale neváhal si přitom rýpnout do protiteroristického zákona, kterým se dá omluvit každá prasárna CIA, FBI či dalších profesionálních lhářů, na jejichž výzvu ke spolupráci v zájmu národní bezpečnosti bych s radostí reagoval zdviženým prostředníčkem a následným útěkem v dešti kulek. (13.11.2012)