Simonův vesmír

Přiznám se, že ze všech filmových aspiků, které znám, mi byl Simon zatím asi nejméně sympatický, protože je zde vykreslený jako někdo, s kým je skutečně těžké žít nebo vůbec vyjít, což je poněkud rozdíl od všech těch filmů, kde jsou aspici vylíčeni jako roztomile výstřední matematičtí géniové, kteří jsou dokonce schopni navázat milostný vztah (v tomto ohledu jsem byl celou dobu zvědavý, kam se vyvine Simonova známost s Jennifer, kterou dohazuje svému bratrovi - myslím, že nejeden divák - včetně mě - čekal, že se ti dva nakonec dají dohromady). Mnohem bližší mi byl Simonův bratr Sam, který měl se Simonem skutečně svatou trpělivost, a velmi mě překvapil, že kvůli bratrovi obětoval i 5 letý vztah se svou přítelkyní. Postava Jennifer mi přišla nejméně věrohodná a spíše nezajímavá (podíl na tomto dojmu u mě bude mít pravděpodobně i mně osobně nesympatické obsazení té role, protože Cecilia Forss mi přišla jako taková ošklivější verze Petry Paroubkové; vlastně i tak nějak obecně mám pocit, že Švédky moc hezké nejsou, podobně jako třeba Němky). Jinak pozitivní na tom filmu je krátká stopáž a pak to, že místy je to docela vtipné; nějaké větší emoce to ze mě ale nedostalo a veskrze na mě ten film působil neobyčejně zbytečně, ve smyslu, že kdybych ho neviděl, o nic bych nepřišel. (02.03.2020)

"Proč se rozešli ??" - "Nechtěla se změnit !! Tak mu musíme najít nějakou jinou holku, která to se mnou vydrží.." ;) Láska chce zkrátka čas, stejně jako dobrá omáčka, která se prostě musí vystát.. Vystát se ovšem dá jen dost těžko právě Simon, hrdina tohohle výborného švédského bijáku o severském Sheldonovi, o dalším aspergerickém Diogénovi v sudu.. V sudu se střelným prachem.. Totiž hvězdným prachem..;) Nesmírně podvratné vůči vlastnímu žánru, z jehož kruhu se však nakonec biják nezvládne úplně sebevědomě vymotat, i nesmírně zábavné.. (01.04.2017)

Za jeden měsíc jsem naráz, nečekaně viděl tři filmy, které měly hlavní téma postavu s Aspergerovým syndromem. Adam, Mary a Max a teď právě Simonův vesmír. Buď náhoda nebo téma, které je momentálně zajímavé pro samotné tvůrce a herce, kteří tu postavu s tím syndromem hrají. Každopádně když už jí zahrají, tak to nemá chybu a Simon v tomhle filmu rozhodně nezklamal. Příjemná, pohodová komedie, která není vůbec negativní, právě naopak, což v rámci severské kinematografie potěší dvakrát tolik. (01.10.2011)

Když někoho máme rádi, nebo možná dokonce musíme mít rádi, protože ten druhý nemá nikoho jiného než nás. A naše životní volby jsou neustále ovlivňovány jím. Když si i partnera musíme vybírat ne podle našeho úsudku, ale podle úsudku toho, za koho máme (bohužel) zodpovědnost. Přitom svého partnera milujeme. Jenže láska nemá přednost před nutností starat se... Není to zrovna můj případ, to ale neznamená, že mě to neuvěřitelně nedojalo. A možná to nakonec nebylo tak jednoznačné. Ta holka byla sobecká. Nejde přeci dávat ultimáta. Nemůžete opustit potřebné. Ti silnější se musí přizpůsobit, ti slabší to totiž nedokážou, ani nemůžou. A přitom vím, že bych se na jejím místě zachovala stejně. Tak, jak se mi to hnusí. Ten film ani náhodou nebyl o ní. Spíš o dvou skvělých bratrech, kteří dělali, co bylo v jejich silách. Vnímala jsem to, že to je o nich. Okouzlili mě. Ale v mysli mi stejně nejvíc zůstala ta sobecká ex. Nechci být jako ona a taky už nikdy nebudu.Tečka a za tečkou ještě..2..tečky. (16.04.2014)

----- "Čas nejsou peníze. Čas je čas - a peníze jsou peníze." ----- Se Simonem mám trochu problém. Dokáže takřka v mžiku zahodit zažité zvyky, rituály - a dokonce i přesný časový harmonogram, jenom aby bylo zase po jeho ... aby ze mě mohl vyždímat plný kýbl emocí. Jenomže má smůlu ten milý hoch. Možná jsem trochu jako on: Ráda si udržuju odstup - a dávám si dobrý pozor, koho a za jakých okolností si pustím k tělu ... Simon u mě prostě momentálně nemá šanci ... 2,5* (29.01.2016)