Hry o život

Se sebezapřením a dlouhým odkládáním jsem se rozhodl doplnit si filmové vzdělání…ehm, checht, no alespoň už konečně budu tušit, až zas někdo bude něco přirovnávat právě k tomuhle. Nerad to přiznávám, ale v očekávání toho nejtěžšího hnoje se mi překvapivě dostalo „jen“ podprůměru. Prakticky až do pasáže s vosím hnízdem (skoro hodinu a půl!) jsem až na pár dementních detailů neměl s filmem větší problém. Sice mě zrovna nestrhl, ale vyloženě nuda ani „nasírárna“ to taky nebyla. Ale od tohoto výše zmíněného momentu šel snímek nepěkně rychlým tempem do háje. Udržím se a nebudu spoilerovat scénami, které mě naštvaly, zklamaly či nechtěně rozesmály (i když vzhledem k počtu hodnocení jsem stejně asi jediný, kdo to do teď ještě neviděl, ehm), ovšem pokud za hlavního viníka označím směšnou „teenagerovskou romantiku“, asi nikoho nešokuju. Konec nečekaně také nepřekvapí. Připouštím ale, že kdybych četl knihu, asi by mě film bavil víc. Možná. Nicméně po jedničce plánuju zkusit i druhý díl, takže film v mých očích vlastně uspěl. (13.07.2016)

Twilight pro patnáctileté intelektuály. Nemyslím to ale vůbec tak zle, jak to možná zní. Hunger Games jsou prostě určeny pro podobnou věkovou skupinu jako výše zmíněné zlo, ale alespoň se snaží (a v knižní podobě dost možná i úspěšně, nevím, nedokážu posoudit, nečetl jsem) o nějaký společensko-kritický přesah a jde v nich o mnohem víc než o to, jestli si jedna labilní kravka vybere za milence upíra, nebo vlkodlaka. A i motivace hlavní postavy jsou mnohem hlubší. Jako nenáročný blockbuster je film vcelku povedený, zábavný, docela pěkně vypadá (vzhledem k nízkému rozpočtu), výtvarná stylizace Kapitolu a Kapitolanů zaujala. Zajímavější témata jsou spíše jen načrtnuta, nedotažena, ale to se třeba povede dotáhnout v dalších dílech, na které jsem zvědavý. Nejvíc mi tak nakonec vadilo místy až příliš nevěrohodné chování hráčů v Aréně a taky fakt, že jsem tak nějak vůbec nepochopil, jakým způsobem přesně instituce Hladových her pomáhá Kapitolu k nadvládě nad ostatními kraji. Film tedy určitě není nějaká velká pecka, ale s přivřenýma očima jsem se bavil slušně. Jennifer Lawrence výborná. 7/10 (28.03.2012)

Takže především... Nejsem obeznámen s knižní předlohou a podmínky v kině byly ideální (počet <10, což jsem v premiérový den vážně nečekal). Jennifer působila velice sympaticky a příjemným překvapením byl pro mě i Woody (obsazení jsem před promítáním neprocházel) a jako vždy, zařadil se k plusům snímku. Díky ignoraci zvláštně extravagantních kostýmů a po první půlhodině i rozklepané kamery, jsem si film dokázal poměrně užít. Souhlasím s myšlenkou, že jsou Hunger Games ve všech směrech až příliš opatrné (''nedotažené''?), i dle mého názoru měli jak scénáristé, tak režisér zajít alespoň částečně do extrémů - mohla to být daleko zajímavější a dramatičtější podívaná. Nicméně jsem se i přes značné výtky po celých 142 minut ani chvilku nenudil a pokud se zfilmují i ostatní knihy, nebudu se bránit další návštěvě kinosálu. Snad v tom případě povolaní lidé šáhnou po vyšším ratingu a dospělí dostanou větší porci zábavy - 70%. (23.03.2012)

Jako společenské podobenství a kritika reality show politováníhodně mimo (klasický syndrom pomýleného produktu: kritizuji sám sebe a nevím o tom), jako sci-fi beznadějně nepůvodní, jako akce bezzubé, jako drama pubertálně tupoučké... argument, že je to naprostý protipól Twilightu, neobstojí - jen proto, že je hrdinka "tvrdá a neústupná", že jsou režisér Ross a hlavně kameraman Stern na vyšší úrovni (syrové snímání to celkem povyšuje nad průměr) a že má příběh i jistý hlubší podtext - nestačí. Hunger Games jsou totiž podobně pozérsky tupoučké a nezávadně konzumní. Rád bych napsal, že tohle je Truman Show pro dospívající, ale pravda je taková, že tohle je všechno, k čemu se Weirův film kriticky vymezuje. Kdyby to aspoň fungovalo jako "prostá zábava". Ale nefunguje. Bez znalosti knihy je to zmatené, nedotažené a přecpané povinnými klišátky a stižené hodně podvázanou imaginací. (21.03.2012)

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)