Hry o život

Trvá to subjektivně smrtící 3 hodiny, z čehož subjektivně první hodinu a půl čekáte na lesní naháněčky v aréně smrti. Ty jsou nakonec celkem působivé, jen je klasicky zabíjí extrémně neposedná kamera. Jinak to občas trefně satirizuje reality shows. A Jennifer Lawrence zachraňuje i ty nejtupější dialogy. 60% (21.03.2012)

,,JE JICH 24 A PŘEŽIJE POUZE JEDEN....“ /// Sporťáci maj Olympiádu a ti jenž trpěj hladem zase Hladový hry. Soutěž je to spravedlivá (kuš, to se tak povídá) a samotnýho mě zajímá, jak taková dětská vyvražďovačka může vypadat (vás kurva ne? Co jste to za lidi…). Zvlášť když vím, že Japonci v tom maj celkem jasno. Ale my? Civilizovaní, pro který je neštěstí nemít žádný kamarády – tož kurva – překvapení! (jako ta akcička!) Ale zpátky do reality: režisér je magor, kterej nedokáže atmosféricky natočit třeba hned úvod, kterej je na můj vkus tak nějak vo hovně. Vobsazení se mi do Do morku kosti nezažralo (soráč Woody, ani tvůj štěk to nezachrání) a nechcu vypadat jako intelektuál, ale nějaký ty souvislosti mi mohli udělat jasnější. Ale fakt je, že děcka to celkem bralo. AMAZONKA a ROMANTIK (bacha – kontrolní otázka: ,,Kterej z nich nudí?“) Bitva o život sbližuje (to sem se tenkrát sblížil….no vo život nešlo,ale…) - víte co, pak si jen přeju, aby se s tý amazonky nestal romantik! Takže – bez prdele: mohlo to dopadnout kurevsky hůř! (jako že by se to třeba nelíbilo ani mírumilovným dětičkám) A tak - za parchanty (ty moje) 3* a za mě …(tak schválně…se ukaž intelektuále…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trilogii od Suzanne Collins (part 1: Aréna smrti – rok 2008) číst nebudu. 2.) Chtěl bych rozvinout (k dokonalosti) verš: ,,Osamělá v lese, Katniss svůj luk nese.“ . 3.) Thx za titule ,,Ferry“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (08.08.2012)

Předně je třeba říct, že čtenáři předlohy budou spokojení a možná budou samým nadšením kadit brikety, protože Ross jede v "reader-friendly" módu od začátku do konce a snad každý ctitel Collinsové se dočká svojí oblíbené scény. JENŽE pak je tu druhá sorta diváků, kterým může vadit jak to, že osvětlování pravidel jinak hodně plytkého fikčního světa je nesmírně krkolomné (úvodní zákon HG, dovysvětlování ala "tihle sršni jsou nebezpeční" - YOU DONT SAY!!!), tak hromada logických přešlapů a deus ex machin (mastičky, modelování stromů a psů - wtf?), jejichž množství se s blížícím se koncem zvyšuje v přímé úměrnosti s upadajícím tempem, kvůli kterému máte na konci pocit, že jste právě viděli Extended Cut Pána Prstenů. Jen s tím rozdílem, že tady je plno sakra očividného papundeklu, jedno velké skladiště s falešeným lesíkem a uprostřed toho všeho jedna výborná herečka a banda (s čestnou výjimkou všečného Harrelsona) podržtašků, kteří nestačí ani jí, ani místy neskutečně mentálním dialogům. Kniha měla potenciál, ale nedokázala ho úplně využít. A pro film platí bohužel to samé. Fajn satira pro teenagery. Otázka je, jestli jim vůbec dojde, že se za tím milostným trojúhelníkem a akcí na hranici PG-13 (Soderbergh na pozici režiséra druhého štábu těžce vládne) skrývá i nějaká ta myšlenka. Nebo spíš její odvar. (21.03.2012)

Se sebezapřením a dlouhým odkládáním jsem se rozhodl doplnit si filmové vzdělání…ehm, checht, no alespoň už konečně budu tušit, až zas někdo bude něco přirovnávat právě k tomuhle. Nerad to přiznávám, ale v očekávání toho nejtěžšího hnoje se mi překvapivě dostalo „jen“ podprůměru. Prakticky až do pasáže s vosím hnízdem (skoro hodinu a půl!) jsem až na pár dementních detailů neměl s filmem větší problém. Sice mě zrovna nestrhl, ale vyloženě nuda ani „nasírárna“ to taky nebyla. Ale od tohoto výše zmíněného momentu šel snímek nepěkně rychlým tempem do háje. Udržím se a nebudu spoilerovat scénami, které mě naštvaly, zklamaly či nechtěně rozesmály (i když vzhledem k počtu hodnocení jsem stejně asi jediný, kdo to do teď ještě neviděl, ehm), ovšem pokud za hlavního viníka označím směšnou „teenagerovskou romantiku“, asi nikoho nešokuju. Konec nečekaně také nepřekvapí. Připouštím ale, že kdybych četl knihu, asi by mě film bavil víc. Možná. Nicméně po jedničce plánuju zkusit i druhý díl, takže film v mých očích vlastně uspěl. (13.07.2016)

Jednou se filmoví historici budou učit, že počátkem 21. století se literární svět zblbl do fenoménu "young adults", neboli rádobypolitických či sociálněkomentujících scifáren/fantasy, a následně se to se vší parádou přelilo do světa filmu. Hunger Games z toho vyšly ještě dobře, protože dostaly šanci odvyprávět si celou svoji ságu - která je v případě prvního dílu trilogie o tom, jak drsná horalka Kačka z Aberdeenu potkala Běžícího Muže (a ožralého/ospalého Sutherlanda - ovšem pozor, nikoliv Kiefera, což je na pováženou;)), a společně skrze svou Battle Royale (čímž prosím nemyslím PUBG, ale onen dnes už pozapomenutý román a jeho filmové zpracování) začali měnit svět. Což se projevuje tak, že Kačka nalezne velkou vnitřní sílu, naučí se manipulovat lidmi, a ztrestá několik projevů ukrutné demence... to vše uprostřed kostýmů z Pátého Elementu a za zvuků řeči lacině si vypůjčující z latiny některá jména a historické buzzwordy, jako je třeba svět Panem, v němž se odehrávají smrtící circenses, haha, to je tak rafinované... no, asi stejně tak jako u J. K. Rowlingové. Upřímně jsem mánii, která Hunger Games provázela, nepochopil, protože jde - podobně jako u valné většiny obsahu Harry Pottera - o recyklát/kompilát něčeho, co už tu bylo, a ne jednou. Ale technicky to bylo krásně provedené, a Jennifer Lawrence je dobře obsazená, a její herecké okolí taky nejsou žádná dřeva, i když toho moc ke hraní nemají, WTZ. Takže smířlivých 70% a fakt se na to už nikdy dívat nebudu - k čemuž se asi sluší poznamenat, že tenhle komentář má od zhlédnutí filmu mezeru nějakých čtyř let. (19.06.2018)