Hry o život

Na filmu je hodně vidět, že je podle knižní série, takže působí přesně tak - víc vedlejší motivů, co by potřebovaly ještě rozvinout. To mu ale vyčítat nebudu. Překvapilo mě spíš chladnější přijetí, protože film mě nejenom bavil, ale dokonce mě ani nenutil vypočítávat si v duchu jeho chyby. Samozřejmě, že ve svojí podstatě se nejedná o žádnou převratnou novinku, každopádně nápad je dobrý a hlavně - v tomhle žánru jsem v nic lepšího ani nedoufala. Hodně mě potěšil Woody Harrelson, za něj oba palce nahoru (a ještě ten třetí za Lennyho). Nadprůměrně sympatická hrdinka to s přehledem táhne od začátku do konce, město úchylů (i když podobný už jsme taky mohli vidět jinde) vyobrazeno poutavě, stejně tak fáze příprav na hry, pak samotný boj je pochopitelně trochu změkčený, to se dalo čekat. Těžko ve filmu tohohle typu uvidíme detailní záběry na krutou smrtí dětí a Battle Royale podle mě není určena stejnému publiku. Ze stejného důvodu zřejmě nebyly rozvíjeny další postavy z arény (až na jednu) tak, aby si je divák oblíbil, protože by věděl, že stejně nemají šanci. Finále uspokojivé, hudba vynikající (co taky čekat od JNH?). Tak, a teď aby to nebyla jen samá chvála. Je to dost dlouhý, možná až moc a i já se přidávám s tím, že kamera je otřesná a filmu ublížila asi nejvíc. Ale jinak jsem spokojená, a to jsem před filmem měla docela obavy. (25.03.2012)

|| Scenár: Gary Ross, Suzanne Collins, Billy Ray / Based on The Hunger Games by Suzanne Collins | Hudba: James Newton Howard | Produkcia: Nina Jacobson | Distribúcia: LionsGate | Štúdio: Lionsgate, Color Force | Rozpočet: 78 miliónov $ | Tržby: 684,553,515 $ || Daľší z komentárov, ktorý sa mi záhadne vymazal. Takže len v krátkosti: Film, ktorý ničí všetky zdravé morálne zásady, hraje na pudovú strunu diváka, a skazenosť skrze reality show, kde človek zahodí svoje hodnoty v prospech konečnej úspešnosti a falošnej menovej nesmrteľnosti. Autorku predlohy by mali zatknúť, a producenta filmu streliť do kolena a povedať mu: Ži! (19.08.2012)

První panický záchvat blonďaté holky a už nemůžu. Asi nenávidím emoce, které jsou tímto způsobem vidět. Od pořádného citu člověka jen zdržují. Ale proto, že jsem sama před pár lety napsala něco o teenagerech pobíhajících po lese a teď jsem řádně naštvaná, že už to nebudu moct dál rozvíjet, protože by to vypadalo jako plagiát, jsem se donutila nakonec k celému zážitku. A musím říci, že od adaptace literárního díla jsem očekávala mnohem větší propracovanost v detailech. (Protože fakt, že mají všichni dekadenti různě barevné vlasy a koláčky v mísách, za propracovanost detailů nepočítám.) Příběh působí velmi podobně jako většina hollywoodských rychlopecek, hodně věcí při podrobnějším zkoumání nedává pražádného smyslu, nic moc mi příliš nedovoluje poznat, že to ve skutečnosti vyrůstá z velmi spletitého a fanoušky adorovaného podhoubí. U dobrých adaptací jde poznat, že se jedná o práci s knižní předlohou, a ani člověk nemusí znát původní text, a ani to nemusí být ortodoxní přepis, zkrátka z takového příběhu lze vycítit, že nad ním někdo dlouze přemýšlel v souvislostech. Tady ten pocit nemám. (Ovšem předlohu osobně neznám a je tady ta možnost, že je také špatná.) Taky mi hodně vadil přístup k postavám, dvacet čtyři lidí je hodně, i dvanáct je hodně, i šest je hodně. Jako divák je chci poznat - jak na tom základním levelu (Všichni kluci mi připadali úplně stejní, například. Neviděla jsem mezi nimi rozdíl, žádný náznak osobnosti, žádné výrazné typy. To, že má v ruce meč, z něj ještě démona nedělá. To, že má modré oči, z něj ještě hrdinu nedělá. Stejný prototyp kluka modela, podobný střih vlasů, podobná stavba těla, a ještě jsou všichni stejně oblečení, ci boha.) - tak na tom vyšším, kde na mě má zřejmě působit, že jsou to "ještě děti" mleté nemilosrdným soukolím. Ale nedostanu detaily, nemůžu si je ani prohlédnout, pořád nějaký pohyb obrazu a vzdálená kamera a fantastické dekorace a létající nože a virtuální řídící centra, která odvádějí pozornost pryč ke zcela povrchním, nezajímavým složkám příběhu i filmu jako takového. A zároveň je vše servírováno na stříbrném podnosu bez špetky fantazie nebo invence, pochybuji, že by si někdo u těchto Her řekl: "Tak tohle jsem vážně nečekal." A co s takovým zážitkem přes kopírák. (Chválit jenom proto, že to není Stmívání?!) (25.11.2013)

Ja ani nemuzu moc rict, ze bych byl zklamanej, protoze jsem nic moc necekal a taky jsem nic moc nedostal. Stupidni pribeh o tom, jak jsou z jednotlivejch kraju plnejch sedlaku a horniku vybirany dvojice deti, ktery proti sobe bojujou jako trest za davnou vzpouru. Kdyby to aspon byla brutalitka jak Battle Royale tak budiz, ale takle by to proste neslo. Skoro hodinu a pul se vicemene nic nedeje, deti se z nejaky zasmradly vesnice presunou do jakoze mesta budoucnosti, coz podle tvurcu znamena jeden rychlej vlak a hromadu divne se xichticich magoru s silenejma make-upama a jeste strasnejsima ucesama. Neustale je jakoze nejaka priprava na nadchazejici hry, ale zadnej trenink se vlastne nekona. No a hry pripominaj skupinu skautu motajici se po lese. Sice to ma par fajn momentu, ale ty film nezachrani, navic triky taky nejsou buhvijaky. Aspon, ze hlavni dvojice neni vyslovene otravna, i kdyz Lawrence nema problem skoro brecet a behem deseti sekund se vesele smat a z Hutchersona tu je udelanej pripochcanej looser. Takze celkove stupidni, nenapinava a hnusne vypadajici kravina, z naprosto prisernejma 140 minutama a ty 2* jsou tak vicemene jen za to, ze jsem se vylozene nenudil, coz je prekvapujici. (08.08.2012)

Tak tohle že měl být ten rekordy lámající megahit, po kterém snad ani nejdou vyvětrat zaprděné sály multikin?? No to mě poser! Je vidět, že dobrý marpetting udělá blockbuster i z blbého krajského kola orientačního běhu s lukem. Hlavní je zaútočit na třináctileté smrady, kteří z vás v mžiku oka udělají ředitele Bradavic. Ať je to tupá, nudná vykrádačka jaká chce, mají se ti inteligentní, hloubaví mladí lidé s kým ztotožnit a dezinformace o tom, že je to děsně kůl se šíří po Assbooku jako kapavka v docích. Otylí dawni v tu ránu lámou kouzelnou hůlku nad homonosferaty a se slaboduchým výrazem v poďobaných obličejích hledí vstříc svým novým vzorům. A osvědčené schéma - hrdinná pipka a nehezký hošík s prošlápnutým xichtem - zase spolehlivě funguje jako dobře namazaný Tvajlajt. Aspoň že se dalo na tu kikinu tentokrát ďívat. (30.03.2012)