Hry o život

Jako společenské podobenství a kritika reality show politováníhodně mimo (klasický syndrom pomýleného produktu: kritizuji sám sebe a nevím o tom), jako sci-fi beznadějně nepůvodní, jako akce bezzubé, jako drama pubertálně tupoučké... argument, že je to naprostý protipól Twilightu, neobstojí - jen proto, že je hrdinka "tvrdá a neústupná", že jsou režisér Ross a hlavně kameraman Stern na vyšší úrovni (syrové snímání to celkem povyšuje nad průměr) a že má příběh i jistý hlubší podtext - nestačí. Hunger Games jsou totiž podobně pozérsky tupoučké a nezávadně konzumní. Rád bych napsal, že tohle je Truman Show pro dospívající, ale pravda je taková, že tohle je všechno, k čemu se Weirův film kriticky vymezuje. Kdyby to aspoň fungovalo jako "prostá zábava". Ale nefunguje. Bez znalosti knihy je to zmatené, nedotažené a přecpané povinnými klišátky a stižené hodně podvázanou imaginací. (21.03.2012)

Takže nie. Bol som maximálne otvorený, pretože v zásade nie som hater týchto spotrebných "young adult" báchoriek a fakt mám rád Jennifer Lawrence. Ale... nie. Nič proti opätovnému vareniu podobných námetov, ale čo je veľa, to je veľa. Podobný problém ako s Eragonom - nejaký chytrák vykradne klasiky a potom to primitívnou a vykastrovanou formou servíruje deťom, ktoré to žerú, pretože to hladko kĺže dolu gágorom. Navyše tu ten svet nefunguje. Všetko vyzerá ako televízny film z roku 1990. Ani jedna postava nie je živá, v dialógoch si okrem komentovania základných posunov v zápletke nemajú čo povedať. A paradoxne od chvíle, keď začne "hra o život", vypukne už úplná nuda s nezmyselne roztrasenou kamerou. Ničomu v tom filme som neveril ani minútu. (04.04.2012)

Scénář: Karel Marx, dramaturgie: Bedřich Engels, výprava: George Lucas, casting: Bohumil Kulínský, kamera: James Parkinson, kostýmy: Malcolm Mclaren, námět: tým tvůrců filmu Truman Show ve spolupráci s tvůrci filmu The Condemned, kteří přitom celou dobu telefonovali tvůrcům filmu Running Man. (27.08.2012)

Jednou se filmoví historici budou učit, že počátkem 21. století se literární svět zblbl do fenoménu "young adults", neboli rádobypolitických či sociálněkomentujících scifáren/fantasy, a následně se to se vší parádou přelilo do světa filmu. Hunger Games z toho vyšly ještě dobře, protože dostaly šanci odvyprávět si celou svoji ságu - která je v případě prvního dílu trilogie o tom, jak drsná horalka Kačka z Aberdeenu potkala Běžícího Muže (a ožralého/ospalého Sutherlanda - ovšem pozor, nikoliv Kiefera, což je na pováženou;)), a společně skrze svou Battle Royale (čímž prosím nemyslím PUBG, ale onen dnes už pozapomenutý román a jeho filmové zpracování) začali měnit svět. Což se projevuje tak, že Kačka nalezne velkou vnitřní sílu, naučí se manipulovat lidmi, a ztrestá několik projevů ukrutné demence... to vše uprostřed kostýmů z Pátého Elementu a za zvuků řeči lacině si vypůjčující z latiny některá jména a historické buzzwordy, jako je třeba svět Panem, v němž se odehrávají smrtící circenses, haha, to je tak rafinované... no, asi stejně tak jako u J. K. Rowlingové. Upřímně jsem mánii, která Hunger Games provázela, nepochopil, protože jde - podobně jako u valné většiny obsahu Harry Pottera - o recyklát/kompilát něčeho, co už tu bylo, a ne jednou. Ale technicky to bylo krásně provedené, a Jennifer Lawrence je dobře obsazená, a její herecké okolí taky nejsou žádná dřeva, i když toho moc ke hraní nemají, WTZ. Takže smířlivých 70% a fakt se na to už nikdy dívat nebudu - k čemuž se asi sluší poznamenat, že tenhle komentář má od zhlédnutí filmu mezeru nějakých čtyř let. (19.06.2018)

Takže především... Nejsem obeznámen s knižní předlohou a podmínky v kině byly ideální (počet <10, což jsem v premiérový den vážně nečekal). Jennifer působila velice sympaticky a příjemným překvapením byl pro mě i Woody (obsazení jsem před promítáním neprocházel) a jako vždy, zařadil se k plusům snímku. Díky ignoraci zvláštně extravagantních kostýmů a po první půlhodině i rozklepané kamery, jsem si film dokázal poměrně užít. Souhlasím s myšlenkou, že jsou Hunger Games ve všech směrech až příliš opatrné (''nedotažené''?), i dle mého názoru měli jak scénáristé, tak režisér zajít alespoň částečně do extrémů - mohla to být daleko zajímavější a dramatičtější podívaná. Nicméně jsem se i přes značné výtky po celých 142 minut ani chvilku nenudil a pokud se zfilmují i ostatní knihy, nebudu se bránit další návštěvě kinosálu. Snad v tom případě povolaní lidé šáhnou po vyšším ratingu a dospělí dostanou větší porci zábavy - 70%. (23.03.2012)