A tiež dážď

Překvapivě svěží a dramatický průběh natáčení filmu o Kolumbovi ukazuje paralely mezi španělskými dobyvateli a současným vládnoucím bezohledným a dravým kapitalismem v Bolívii, potažmu v Jižní Americe. 1) Jako obvykle se mi moc líbil přitažlivý 32letý režisér (jindy i herec, scenárista, producent) Mexičan Gael García Bernal (režisér Sebastian). Zaujal mě i zajímavý 34letý Bolívijec Juan Carlos Aduviri (šéf indiánských protestů) ve své herecké prvotině._____ 2) Cochahanba je třetím největším bolivijským městem, něco málo přes 600 000 obyvatel. Ačkoli filmový příběh je fiktivní, boj o vodu se skutečně ve městě odehrál na přelomu let 1999/2000. (22.02.2021)

Gael působí jako režisér-fanatik (což bylo asi chtěné), diletant (což asi nebylo chtěné) a velmi nedůvěryhodná osoba (což určitě chtěné nebylo!). Celkově jsem v tom filmu identifikovala velmi zajímavou myšlenku, a to komplikovaný vztah původních a "přistěhovalých" obyvatel, ale tahle myšlenka je chvílemi až nepřístojně hluboko zakopaná v telenoveloidním korpusu, myšleno svou nedopracovaností. Je to asi jejich styl, kterého se prostě nemůžou zbavit, nebo si ho dokonce hýčkají, ale já si na to jednoduše nemůžu zvyknout. (31.01.2013)

Více než film mi to připomíná spíše dokument o tom, jak moc se to celé nepodařilo, takové další "Lost In La Mancha". Rozhodně by mě tedy více zajímal ten historický film, než to brblání se v současnosti a nepokojích kvůli vodě. Buďto má jít o dokument (byť fiktivní), nebo o historický film. Tenhle film o nepovedeném natáčení filmu a strastech s vodou kdesi v Bolívii nebo kde mi osobně vadil. Sice to mají indiáni i dnes zlé, ale to spíš patří právě do dokumentu, takhle je z toho polotovar. ~ Jediná rozumná a sympatická postava byl producent, režisér byl jen mladý nezkušený idiot, kterého bych zfackoval na hromadu hned už při výběru hlavní postavy k jeho filmování. Natáčení podělal sám a ještě držkoval. Měli odjet hned, jakoby nešlo natáčet jinde. ~ Až si autoři rozmyslí, co chtějí točit, dejte mi vědět. (05.11.2011)

Skoro až do konce filmu jsem byla přesvědčená, že to bude za tři hvězdy. A pak mě Luis Tosar úplně rozebral, že jsem v závěru hledala kapesník. Velmi zvláštně pojaté dílo o filmařích, kteří jedou do autentického venezuelského prostředí natáčet film z kolumbovských začátků o knězi, který se jako první postavil běsnění Španělů na Indiánech.Indiáni jsou třeba a tak Tosar coby producent a Bernal coby režisér vyhlásí konkurs, na který se sjede pár stovek indiánů a začnou mírné problémy. Když je natočeno třičtvrtě filmu, ve městě vypukne konflikt o pitnou vodu ,ke které byl indiánům znemožněn přístup a oni sami vykopou sedm kilometrů dlouhý kanál na její přivedení.Což se nelíbí městské radnici a zapojí policii. Vzniknou střety, v nichž největším aktivistou je Indián, hrající hlavní roli, čímž se nechtěně celý filmový štáb dostane též do konfliktu, jež se rozroste v celonárodní.Mohou i ostřílení lidé, kteří si myslí, že se jich to netýká, změnit názor?Dívejte se.Všichni herci byli totiž báječní. (07.10.2013)

Jako jó-proč né? Pět ať nežeru. Na dané téma je to jedna z nejméně pokryteckých, pathetických a nuceně černobílých agitek. Tvůrci tady docela dobře odhadli své limity v míře moralizování tak aby to pořád neslo myšlenku a přitom si to nehrálo na něco neskutečně(až falešně) přemoudrého. Film si uvědomuje, že obě strany mají své myšlenkové hranice a přesto, že je jedna ve zcela evidentním "morálním(hahá-řekněme radši lidském nebo přesněji přírodním)"právu, několik staletí budovaný problém nelze vyřešit lusknutím prstů... Zápaďácký film postavený na dolarech nic nezmění, a tenhle se tak ani nehodlá tvářit-a právě tuhle sebereflexi oceňuju. "Vrátíte se tady?".."Myslím, že ne." (upřímnost nade vše..) (17.01.2014)