Hudba hrát nepřestala

Krásný, emotivní film plný úžasné hudby a skvělých hereckých výkonů. Nemám co vytknout. Emoce v tomhle snímku opravdu fungují. Jde to s nimi z kopce do kopce. Jednou se pousmějete a v zápětí se vám bude chtít brečet. Alespoň u mě to takhle fungovalo. Věřím, že většina z vás to pocítí stejně. Cecilia, you're breaking my heart, you're shaking my confidence daily... (05.08.2011)

Velmi příjemný film. Máte rádi hudbu a máte vzpomínky, navázané na konkrétní skladby? Jak jí zaslechnete, hned se vám vybaví, jakoby zavoněla dvacet let stará voňavka a vrátila vás do doby, kdy byla rozprášena do vzduchu poprvé? Pak je tohle film pro vás, a pokud je vám pětašedesát a ujížděli jste na éře The Greatfull Dead, mrskne vás to zpátky k jointu a batikovanému tričku :o) Pokud ovšem nesnášíte "staré páky" jako Buffalo Springfield, Bob Dylan, Cream - ani to nepouštějte. U mě palec safra nahoru. A J.K. Simmonse mám radši a radši! (12.02.2012)

Tých filmov zo stratou krátkodobej pamäti je už veľa, už sme tu mali romantickú komédiu v podaní 50x a stále poprvé potom sme tu mali melodrámu Dnes áno, zajtra nie, najlepšie z toho vychádza film Memento. Asi som divný ale vôbec sa mi tento film nepáčil, nudil som sa a to čo je najhoršie, že ani v tých scénkach kde sa malo hrať na city som nič necítil, kedže celá zápletka stojí na tom, že otec a syn sa pohádali, syn odišiel z domu a počas celých tých rokov nič o sebe nevedeli .... (04.01.2014)

Oslava hudby (a lidství). Hudba hrát nepřestala opisuje často se opakující paradox - tak prostý děj a komorní zpracování postihuje cosi hlubokého a nadčasového. Zdánlivě jednoduchý příběh jedné rodiny a zhoubnou nemocí postiženého syna, obvyklou to náplň obdobných melodramatických a žánrově spřízněných snímků, popisuje film Jima Kohlberga jakoby mimoděk mnohem významnější přesah - mezigenerační propast, která se rozevírá již od nepaměti s každou novou nastupující generací, s každým vymezením se synů proti generaci svých otců. Tématicky tak koresponduje s filmy o revoltě 60. let, éře květinových dětí, tedy patrně jedné z nejvíce rozevřených mezigeneračních propastí, jaké si lidstvo pamatuje. A nelze přehlédnout fenomén hudby, která hrála právě v 60. letech nezvykle významnou roli (a která se vnitřně pojí s každou generační revoltou). Každý, kdo si s přicházejícím věkem uvědomuje, že si ponese ,,svou" hudbu celým svým životem, je otevřeným divákem téhle originální muzikoterapie. Je to velmi sentimentální pohled, což ovšem k danému žánru patří, ale pohled namíru inteligentní a s ryze uvěřitelnými emocemi (tím nenarážím na fakt, že film je inspirován skutečným medicínským případem). Nelze také opomenout vynikající práci s herci a nepřehlédnutelné charisma obou mužských představitelů, (rodinná) chemie mezi nimi opravdu dobře funguje... Podobné filmy: Čas probuzení (28.04.2013)

Dojemný a pútavý film od samého začiatku až po úplný koniec. Bolo krásne sledovať ako si otec po 20 rokoch odlúčenia nájde k synovi s amnéziou cestu prostredníctvom starých pesničiek, ktoré ako jediné dokážu oživiť spomienky a poškodenú pamäť. Aj keď spočiatku to vyzeralo, že otec plánuje obnoviť len tie pekné spomienky a to čo narušilo ich vzájomný vzťah sa snaží nevyťahovať. Ale všetko to pekne súvisí, a napokon si uvedomí, že nejde predsa len o to pekné čo život priniesol, ale treba si spomenúť na všetko čo sa dá. Jediné, čo ma mrzí je, že tá retrospektíva, ktorá sa prelínala s filmom na začiatku sa už ďalej po istom okamihu z filmu vytratila. Každopádne, bol to pekný príbeh o hľadaní stratenej cesty, a celý príbeh je doplnený slávnymi nesmrteľnými songami z 60tych rokov. (09.11.2013)