Reklama

Reklama

Film je inspirován skutečnýmým příběhem. Jun Shik pracuje pro farmu Tatsuova dědečka v době, kdy byla Korea kolonizovaná Japonskem. Má sen zúčastnit se olympijských her v Tokiu jako maratónský běžec. Tatsuo má stejný záměr. Z obou sportovců se stanou rivalové. Náhle však vypukne válka a oba musí narukovat do armády. Tatsuo se stane vůdcem odporu v Junově jednotce a zosnuje spiknutí. To se ale nepodaří. Jun a Tatsuo jsou zajati Sověty. Utečou, ale brzy padnou do rukou Němců a jsou přinuceni se rozdělit. V roce 1944 se znovu setkávají na břehu Normandie. (Earl)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (80)

Hennes 

všetky recenzie používateľa

Korejec a Japonec v dětství přátelé, pak díky špatné souhře náhod nepřatelé, ale projdou japonskou, ruskou i německou armádou a stanou se opravdovými přáteli. Na základě skutečné události je to zajímavá životní pouť a osud obou. Film má reálně a dobře natočené bojové scény. Dva velcí běžci se bohužel společně konce války nedočkají. ()

Beastmaster4 

všetky recenzie používateľa

Povedený korejský snímek, který se nemá za co stydět. Sportovně válečný film, který svým stylem strčí do kapsy většinu válečných filmů americké produkce. Osud prověří dva maratonské běžce jak na běžecké dráze, tak na válečném poli. Snímek je velkolepý po stránce výpravy, válka je tu ukázána nad míru realisticky a z historického hlediska jde určitě o perlu, jelikož u nás se ví jen málo o válkách na území Koree, Japonska a asijských zemích celkově. MÁ CESTA je napínavé drama, které i když má přes dvě hodiny vás nudit nebude. Jsou tu sice momenty charakteristické pro asijskou filmografii, pro nás evropany až přehrávané emoce, teatrální gestikulace aj. Komu tyhle znaky asijského filmu vadí, bude je muset přetrpět nebo je přehlížet, ale věřte, že oproti jiným asijským snímkům je tady těchto momentů velmi málo a nejsou tak rušivé. Osobně jsem byl mile překvapen a nadmíru spokojen, jelikož jsem takhle dobrý film opravdu nečekal. Za ukázku z historie, zvládnuté drama, perfektní výpravu a reálnost bitev dávám 4 hvězdy. ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

,,Dostali jsme se hodně daleko, jak dlouho bychom asi běželi domů? Rok? '' ---------- Absolutně nechápu, jak mi mohl tenhle válečný film uniknout. Točeno už v roce 2011 a já se o něm vlastně doslechl jen úplnou náhodou! Mai wei je válečným velkofilmem. Takovým jakých se moc nevidí. Ne každý totiž dokáže natičit válečný film, který chvilku mapuje konflikt v Mandžusku na rusko - japonské hranici a který se pak přesune na evropské bojiště doprostřed Dne D... Skutečný příběh neznám a stal-li se, je tato odysea Japonce a Korejce opravdu fascinující. Jen těžko by někdo mohl vymyslet podivnější příběh. Filmu nemám co vytknout. Válečné scény byly na jedničku s hvězdičkou a kdo viděl nějaké jihokorejské válečné filmy z poslední doby (nejen opěvovaná Pouta války ), ví co může čekat. Byl jsem fascinován detailností, jakou si tvůrci dali práci s reáliemi, technikou a výstrojí... Jediné co mi moc neštymovalo bylo Tetsuovo zařazení u wermachtu. Určitě se muselo při následném vyšetřování prokázat, že je to vysoký japonský důstojník (spojenec), je mi tedy divné, že by jej zařadili jako vojína mezi nováčky... I to ,,potkávání'' obou hrdinů mi místy připadalo mírně řečeno příliš časté, nicméně jak říkám neznám skutečný příběh a osud občas zašmodrchá lidský život všelijak... Nechápu hodnocení místních znalců s tisíci body (např. KevSpa) opravdu ne... Ano, bylo evidentní, že materiálu bylo více a bylo nutno ho nějak zkrátit... Už i takto měl film 137 minut. Některé střihy jsem nechápal, ale dávat za to jen jednu * ??? Tohle byl naprosto skvělý válečný velkofilm. Ano je tam místy (ale zas tak neruší) asijská afektovanost, ano je tam i patos (v kterém americkém válečném filmu není?), ale je tam i neuvěřitelný příběh a naprosto dokonalé válečné scény. Já osobně dávám za 5 zničených ruských tanků. * * * * * ()

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Tenhle film, co hrajem vám/ napsal Jára Cimrman- a namlel do něj všechno, Ohnivými vozy počínaje, přes Gallipoli, Pouta války, Útěk ze Sibiře, Nepřítele před branami až po Zachraňte vojína Ryana a tenor A.Bocelliho. K dokonalosti chybí už jen to, aby se asijští kamarádi namotali k atentátu na Heydricha. Patetický kýč od scénáře až po realizaci (nechce se věřit, že některé záběry myslel režisér vážně, ale bohužel ano), u kterého se lze jen zvrhle bavit. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

Od režiséra filmu Putá vojny asi každý čakal niečo výnimočné. Príbeh, výprava, nasadenie, davové a vojnové scény sú miestami úchvatné, ale medzi dvoma hlavnými postavami z nejakého dôvodu nefungovalo to puto a iskrenie, ktoré tento spletitý príbeh potreboval. Paradoxne viem na tomto filme vymenovať viac chýb ako kladov. Prehrávanie hercov, prestrelený emočný náboj takmer v každej scéne, neustále niekto vrieska alebo plače, ale všetko korunoval, musím to jasne napísať - dojebaný strih...Režisér natočil skvelý materiál, excelentné bojové scény, ako napr. samovražedné útoky na ruské tanky, alebo celý pohľad na vylodenie v Normandii, ktoré je veľmi podobné tomu od Spielberga, ale z iného uhlu. Ak už mám natočený taký výnimočný materiál, nechám sa s nejakým pošahaným strihačom zavrieť v strižni a znehodnotím celý film?? Asi niet vo filme záberu dlhšieho ako 3 sekundy... Miestami je to naozaj chaos a aj to je možno dôvod, prečo postavy neprirastú divákovi k srdcu, aj keď by mali. Ťažko uveriť tejto ceste a zaujímalo by ma nakoľko je príbeh natočený podľa skutočných udalostí. Ako fanda žánru sa prikláňam k slabším štyrom, ale STRIHAČ BY MAL VISIEŤ V TOM RUSKOM LÁGRI SPOLU S HLAVNÝMI HRDINAMI, ALE OPAČNE... ZA VAJCA...70%. ()

Galéria (229)

Zaujímavosti (6)

  • V úvodních titulcích je uvedeno, že korejce v německé uniformě našli při spojenecké invazi do Evropy, v tzv. den D roku 1945. Ve skutečnosti však tato invaze proběhla v roce 1944, a to 6. června. (bejkovec)
  • Když se po sedmileté přestávce vrátil jihokorejský režisér a autor filmových snímků, jako jsou dnes již kultovní jihokorejský špionážní thriller Shiri z roku 1999 nebo kritiky velmi dobře oceňovaný válečný snímek Taegukgi: The Brotherhood of War z roku 2004, Je-gyu Kang na režisérskou židli, ještě ani zdaleka nemohl vědět, že se připravovaný filmový projekt s rozpočtem přesahujícím 28 miliard korejských wonů, tzn. 24 mil. amerických dolarů, stane ve své době vůbec jedním z nejnákladnějších jihokorejských filmových počinů. Do rukou se mu v roce 2007 dostal nejprve originální rukopis s pracovním názvem 'D-Day', jemuž až do doby zhlédnutí specifického dokumentaristického snímku, zachycujícím identickou problematiku nastíněného válečného konfliktu, nevěnoval takovou pozornost, jakou si právem zasloužil. O realizaci celého projektu se rozhodlo až v roce 2008. Přípravy zabraly filmového štábu víc jak celých osm měsíců, v nichž se byli tvůrci nuceni připravit nejenom funkční rekvizity vojenského zařízení, mezi nimiž figurovali jak sovětské tanky BT-5 a BT-7, které byly speciálně pro potřeby filmařů přestavěny z původních zastaralých amerických M24 Chaffee, tak i zbraně od samonabíjecích pušek G-43, přes klasické německé pistole Luger P.08 až po lehké kulomety ZK 383, jimiž německá vojska ze svých opevněných bunkrů dokázala rozdrtit jakýkoliv pěší nápor, ale také se poprat s jazykovou bariérou, neboť filmové natáčení se neodehrávalo jen na jihokorejském území, ale také v pobaltské Litvě, v níž se po většinu doby hovořilo za pomocí ruských překladatelů. (Conspi)
  • Na konci závěrečné bojové scény okolo obou hlavních protagonistů dosedají na zem američtí výsadkáři. Protože výsadková operace začla několik hodin před samotným vyloděním, ještě v noci, a mnoho kilometrů v hloubce nepřátelského ůzemí, neodpovídá denní seskok na vyloďovací pláž realitě. (Globus_Jirka)

Reklama

Reklama