Frankenstein

Když zvěsti nelžou. I kdyby National Theatre Live existovalo jen proto, aby nám zprostředkovalo srostlou hereckou dualitu, stálo by to stonásobně za to. Frankenstein totiž nejen v mnou zhlédnuté variantě Cumberbatch = The Creature, Miller = Victor přesahuje divadelní mantinely, řeže do diváka hrubou silou, odlehčuje na nečekaných místech, vizuálně podmaňuje a dopadem mě rozkládá tak, že nemám ještě druhý den slova. Nejomamnější cesta z čistoty do temnot a nejen díky ústřednímu dvojitému výkonu také povýšení věčného příběhu na dojemnou nesmrtelnost. (15.11.2018)

Ať žije projekt NT Live! Po zjištění, že se na plátno Světozoru dostane záznam Boyleova Frankensteina jsem naklusala na první možný termín a ani v nejmenším jsem nelitovala... (snad jen představa, jaké to musí být naživo trochu ubírá plátnu na působivosti). Viděla jsem verzi s Millerem v roli monstra a rozhodně bych moc ráda viděla i alternaci s Cumberbatchem - oba jsou výborní a jejich výkony se vám zaryjí pod kůži. Za zmínku stojí i nápaditá výprava (nejen u Cimrmanů na jevišti prší!! :). Nemalou roli tu hrají i skvělí Underworld... jejich hudební doprovod chvílemi mrazí, chvílemi hřeje a dotváří tak atmosféru momentů k dokonalosti, až si říkám, že množstvím hudebního podkresu tvůrci nemuseli tak šetřit. Jednoduše řečeno - divadlo roku - přestože na filmovém plátně... (4.9.2012 Světozor) (07.11.2012)

Poprvé mi vůbec nevadila Boylova povrchnost. Ta inscenace je obdivuhodně konzervativní a až na pár "boylovských" úletů (lokomotiva, ptáčci) přináší jen technicky precizní a herecky zcela virtuózní kreace s několika bezmála geniálními momenty, v nichž Boyle dokázal minimem prostředků vyjádřit věci grandiózní, které hýbou vědou i uměním po staletí. Bez nadsázky, že si na nejlepšího Boyla budu muset zajít do kina a že půjde o přímý přenos divadla, to bych fakt neřekl, ale poprvé jsem z díla tohoto rozmařilého efektáře odcházel s čertovským knedlíkem v krku. Apropos, Benedict Cumberbatch je bůh... je to definitivní. (18.03.2011)

Ukázka toho, jak může být divadlo strhující, když se do toho herci nebojí šlápnout. Je vidět, že Britové jsou fakt hodně daleko; už jen úvodní zrození monstra (viděl jsem verzi, kde ho hrál Cumberbatch) je z hlediska hereckého nasazení dechberoucí - a to bych nikdy neřekl, že takové slovo použiju ke komentování scény, kde se skoro nahý zjizvený muž zhruba čtvrt hodiny jen snaží postavit. Ale už jen z tohoto prologu je jasné, že hlavních dvou rolí se ujali herci neobyčejně technicky zdatní. Režisér Danny Boyle je především filmař a to se nezapře, vypráví poněkud filmově, snad až hollywoodsky. Na scénu třeba za doprovodu techna náhle přijede jakési steam-punkové vozidlo nebo se z točny vynoří kompletně vybavená ložnice... To ale nevadí, aspoň to není nuda. Překvapením také je, kolik se dá z tématu Frankensteina vytěžit zajímavých myšlenek. Rozhodně to není jenom taková srandička typu šílený vědec si uplácá panáčka, jak se tato látka často interpretuje, ale drsný filosofický komentář k debatě o vztahu autor-dílo, o klonování, o odpovědnosti vědců za své objevy a tak dále. V neposlední řadě je ale při sledování Frankensteina český divák trochu smutný. Proč? Představte si, že tento kus dává naše Národní a v hlavních rolích vědce a jeho monstra se alternují Donutil s Postráneckým... (13.09.2012)

Díky za obnovení projektu National Theatre Live, díky tomu jsme se vypravili do kina v Chichesteru na divadelní představení Frankenstein. Viděli jsme v podání, kdy Cumberbatch hraje monstrum a Miller Frankensteina. A hned od úvodního "zrození monstra" až po ve závěrečnou děkovačku se mi představení líbilo. Přesto, že nepatřím mezi divadelní typy, tak mě toto "výrazové" divadlo zaujalo. Cumberbatche jsem měl za opravdu dobrého herce, ale po jeho výkonu v této hře ho řadím ještě mnohem, mnohem výš. To, co předvádí je opravdu dechberoucí záležitost, což má za následek zastínění ostatních herců, včetně Millera. (Vcelku by mě zajímala i verze v opačném gardu). Tohle se rozhodně musí vidět! (31.10.2014)