Frankenstein

Když zvěsti nelžou. I kdyby National Theatre Live existovalo jen proto, aby nám zprostředkovalo srostlou hereckou dualitu, stálo by to stonásobně za to. Frankenstein totiž nejen v mnou zhlédnuté variantě Cumberbatch = The Creature, Miller = Victor přesahuje divadelní mantinely, řeže do diváka hrubou silou, odlehčuje na nečekaných místech, vizuálně podmaňuje a dopadem mě rozkládá tak, že nemám ještě druhý den slova. Nejomamnější cesta z čistoty do temnot a nejen díky ústřednímu dvojitému výkonu také povýšení věčného příběhu na dojemnou nesmrtelnost. (15.11.2018)

Takže pozdě, ale přece... Pěkné to bylo. Ale bylo toho moc. Nabubřelá výprava jako by dusila občasné záblesky skutečného θέατρον. Což je vskutku škoda. Herci byli dobří velice velmi. Vlastně skvělí, když ten bombastický tyjátr "ustáli" a našli vnitřní sílu k nevšedním výkonům.----------- Nicméně třeba se pletu a Danny Boyle stvořil nadpozemskou inscenaci bez pachuti zahajovacího ceremoniálu Olympiády... Opravdu se mi tato verze Frankensteina líbila (je totiž líbivá...); jen se snažím vidět subjekty a objekty (prostě veškerá monstra) v souvislostech. A hlavně: Očekávám od divadla určitou míru intimity a sdílení. (30.05.2013)

Teprve druhý Boyelův zásah do černého, ale tentokrát bazukou. Absolutní spokojenost a údiv v sále. Ano, prvních pět minut jsem se nemístně tlemil Cumberbatchovu zrodu. Nepochybuji o tom, že je to jedna z nejsilnějších scén, ale někdy záchvaty smíchu nemůžete zastavit. Tudíž jsem prozradil, že jsem viděl verzi s Sherlockem jakožto monstrem. A ještě, že tak. Frankenstein totiž trochu kašle na samotného stvořitele a jede hlavně v příběhu druhé zrůdy. Ovšem ne, že by se dostatečně neprolínaly. Jen je tu prostě Cumberbatche víc. Vzalo mě to emocionálně i jinak, ale nenacházím slova pro to "jinak". Prostě potřebuji dvd, protože Frankenstein Dannyho Boylea je věc, která jednou zkouknout nestačí. Na to je příliš perfektní. (25.09.2012)

Viděl jsem verzi s Cumberbatchem coby monstrem. To, co ten herec předvádí je absolutní ponor do postavy, do jejího vývoje od dětského prvního roku po dospělý rok třetí. Úvodní plácání se na zemi a snaha zkoordinovat končetiny se skutečně nedá popsat. I přes promyšlenou scénu, která je jen zdánlivě minimalistická, je to představení postavené na hercích, a umím si představit, že by to jako představení obstálo i v méně opulentním provedení. (12.07.2013)

Bezchybně odvyprávěná klasika, na Boyla v rámci scény až překvapivě komorní, přesto úchvatně osudová. Zčásti díky skvělé hudbě Boylových oblíbenců Underworld, především ale dle očekávání proto, že je to prostě skvěle zahrané; Cumberbatch jako Frankenstein je vynikající, Miller jako monstrum ovšem ještě působivější. (17.12.2013)