Frankenstein

Takže pozdě, ale přece... Pěkné to bylo. Ale bylo toho moc. Nabubřelá výprava jako by dusila občasné záblesky skutečného θέατρον. Což je vskutku škoda. Herci byli dobří velice velmi. Vlastně skvělí, když ten bombastický tyjátr "ustáli" a našli vnitřní sílu k nevšedním výkonům.----------- Nicméně třeba se pletu a Danny Boyle stvořil nadpozemskou inscenaci bez pachuti zahajovacího ceremoniálu Olympiády... Opravdu se mi tato verze Frankensteina líbila (je totiž líbivá...); jen se snažím vidět subjekty a objekty (prostě veškerá monstra) v souvislostech. A hlavně: Očekávám od divadla určitou míru intimity a sdílení. (30.05.2013)

Ukázka toho, jak může být divadlo strhující, když se do toho herci nebojí šlápnout. Je vidět, že Britové jsou fakt hodně daleko; už jen úvodní zrození monstra (viděl jsem verzi, kde ho hrál Cumberbatch) je z hlediska hereckého nasazení dechberoucí - a to bych nikdy neřekl, že takové slovo použiju ke komentování scény, kde se skoro nahý zjizvený muž zhruba čtvrt hodiny jen snaží postavit. Ale už jen z tohoto prologu je jasné, že hlavních dvou rolí se ujali herci neobyčejně technicky zdatní. Režisér Danny Boyle je především filmař a to se nezapře, vypráví poněkud filmově, snad až hollywoodsky. Na scénu třeba za doprovodu techna náhle přijede jakési steam-punkové vozidlo nebo se z točny vynoří kompletně vybavená ložnice... To ale nevadí, aspoň to není nuda. Překvapením také je, kolik se dá z tématu Frankensteina vytěžit zajímavých myšlenek. Rozhodně to není jenom taková srandička typu šílený vědec si uplácá panáčka, jak se tato látka často interpretuje, ale drsný filosofický komentář k debatě o vztahu autor-dílo, o klonování, o odpovědnosti vědců za své objevy a tak dále. V neposlední řadě je ale při sledování Frankensteina český divák trochu smutný. Proč? Představte si, že tento kus dává naše Národní a v hlavních rolích vědce a jeho monstra se alternují Donutil s Postráneckým... (13.09.2012)

Teprve druhý Boyelův zásah do černého, ale tentokrát bazukou. Absolutní spokojenost a údiv v sále. Ano, prvních pět minut jsem se nemístně tlemil Cumberbatchovu zrodu. Nepochybuji o tom, že je to jedna z nejsilnějších scén, ale někdy záchvaty smíchu nemůžete zastavit. Tudíž jsem prozradil, že jsem viděl verzi s Sherlockem jakožto monstrem. A ještě, že tak. Frankenstein totiž trochu kašle na samotného stvořitele a jede hlavně v příběhu druhé zrůdy. Ovšem ne, že by se dostatečně neprolínaly. Jen je tu prostě Cumberbatche víc. Vzalo mě to emocionálně i jinak, ale nenacházím slova pro to "jinak". Prostě potřebuji dvd, protože Frankenstein Dannyho Boylea je věc, která jednou zkouknout nestačí. Na to je příliš perfektní. (25.09.2012)

Aj častejšie by som chodila do kina na záznamy zahraničných divadelných hier. Frankie mal úžasné svetlá a hudbu, bolo dobre počuť, že je to Underworld, v spojení s Boylom ale nejde o veľké prekvapenie. Videla som verziu s Millerom ako monštrom, ktoré poskytuje viac hereckého priestoru na prejav ako Frankie, teším sa, že Nostalgia plánuje aj verziu s monštrom Benom. Knihu som čítala niekedy na strednej, adaptácia bola podľa mňa výborne urobená a skvele zahraná. A najmä poskytla ten pocit, že skutočným monštrom nie je monštrum ale človek neschopný citu. Bla bla, patetické, ale o to pri vykreslení vzťahu medzi Frankiem a jeho monštrom podľa mňa ide. (Nostalgia - IFFBA - 9.11.2013) Tak sa mi podarilo vidieť aj verziu s monštróznym Benedictom a som spokojná. (Nostalgia - 18.1.2014) (17.11.2013)

Děkuji za existenci National Theatre Live, díky které jsem měla možnost již podruhé zažít Benedicta Cumberbatche i na divadle. I když jsem viděla variantu, kde měl méně prostoru a byl Frankensteinem, i tak si dokázal ukrást svůj prostor pro sebe. Johny Lee Miller byl jako Monstrum geniální. Co mě ale vždy fascinuje, jak může vypadat divadlo, jak velkolepě působí velká scéna, a co vše se dá použít v kulisách. Skvělé. Brilantní. Spektakulární. (07.01.2019)