Frankenstein

Frankenstein je moja obľúbená kniha a asi práve preto som veľmi kritický voči všetkým filmom o ňom a jeho monštre. Táto verzia by mi asi ale nesedela aj keby som ju nečítal vôbec. Videl som verziu kde bol Cumberbatch monštrum, i keď si osobne nemyslím, že by vyzeral v tej druhej verzii pôsobil sympatickejšie... (24.08.2023)

Danny Boyle použil spoustu moderních hraček a známý námět. S nepřeberného množství možností jak uchopit klasickou látku si bohužel vybral to nejméně zajímavé a stokrát použité interpretační hledisko - tvůrce stvořil monstrum, monstrum je však lidštější než tvůrce. Těšil jsem se na sofistikovanou moderní hru na motivy Frankensteina s hudbou Underworld a s Bededictem Cumberbatchem v roli monstra (verzi, kde hraje monstrum Johny Lee Miller jsem samozřejmě neviděl), místo toho jsem dostal předvídatelnou konzervativní a ne příliš nápaditou divadelní adaptaci s místy opulentní a místy minimalistickou výpravou. Cumberbatch a Lee Miller jsou bezpochyby skvělí herci, Underworld vyrábí zajímavý zvuk, ale dalo se z toho vytáhnout mnohem víc. Mám pocit, že Boyle jako režisér spíš zklamal - kvality hry stojí na ostatních. Nejprve uvede celé představení fyzicky-divadelním vstupem Cumberbatche zpodobňujícím zrození monstra, poté pokračuje místy zábavnými fragmenty jeho duševního vývoje za spolupráce dalších postav, přičemž si dost nesmyslně střihne téměř muzikálovou scénu s polovinou hereckého ansáblu jejíž hlubší smysl mi zcela uniká (lacině efektní záležitost). Setkání monstra a jeho stvořitele doktora Frankensteina stanovuje jejich vztah a motivickou rovinu celého vyprávění, tedy onu dualitu lidskost nelidského a vice versa, načež se toto téma až do konce místo dalšího rozvíjení pouze do omrzení opakuje a neustále vysvětluje, jako by na tak jednoduché struktuře šlo postavit moderní adaptaci v 21. století a čekat velkolepé ovace. Dost odbytá záležitost, což je škoda už jen pro ten vysoký herecký potenciál, za který dávám tři hvězdičky. (20.03.2011)

Když zvěsti nelžou. I kdyby National Theatre Live existovalo jen proto, aby nám zprostředkovalo srostlou hereckou dualitu, stálo by to stonásobně za to. Frankenstein totiž nejen v mnou zhlédnuté variantě Cumberbatch = The Creature, Miller = Victor přesahuje divadelní mantinely, řeže do diváka hrubou silou, odlehčuje na nečekaných místech, vizuálně podmaňuje a dopadem mě rozkládá tak, že nemám ještě druhý den slova. Nejomamnější cesta z čistoty do temnot a nejen díky ústřednímu dvojitému výkonu také povýšení věčného příběhu na dojemnou nesmrtelnost. (15.11.2018)

Ať žije projekt NT Live! Po zjištění, že se na plátno Světozoru dostane záznam Boyleova Frankensteina jsem naklusala na první možný termín a ani v nejmenším jsem nelitovala... (snad jen představa, jaké to musí být naživo trochu ubírá plátnu na působivosti). Viděla jsem verzi s Millerem v roli monstra a rozhodně bych moc ráda viděla i alternaci s Cumberbatchem - oba jsou výborní a jejich výkony se vám zaryjí pod kůži. Za zmínku stojí i nápaditá výprava (nejen u Cimrmanů na jevišti prší!! :). Nemalou roli tu hrají i skvělí Underworld... jejich hudební doprovod chvílemi mrazí, chvílemi hřeje a dotváří tak atmosféru momentů k dokonalosti, až si říkám, že množstvím hudebního podkresu tvůrci nemuseli tak šetřit. Jednoduše řečeno - divadlo roku - přestože na filmovém plátně... (4.9.2012 Světozor) (07.11.2012)

Děkuji za existenci National Theatre Live, díky které jsem měla možnost již podruhé zažít Benedicta Cumberbatche i na divadle. I když jsem viděla variantu, kde měl méně prostoru a byl Frankensteinem, i tak si dokázal ukrást svůj prostor pro sebe. Johny Lee Miller byl jako Monstrum geniální. Co mě ale vždy fascinuje, jak může vypadat divadlo, jak velkolepě působí velká scéna, a co vše se dá použít v kulisách. Skvělé. Brilantní. Spektakulární. (07.01.2019)