Delikatesy

Kdysi dávno ve filmových klubech hodně výrazný a nezapomenutelný zážitek. Po výtvarné stránce je tenhle film skvostný, už třeba jen ty geniální úvodní titulky! Nejvíc se mi líbila ona nejznámější střihová zrychlující se scéna, použitá i jako trailer. Je dokonalá. Nedávno jsem si film pustil po dlouhé době znovu a musím uznat, že třeba v porovnání s Jeunetovou Amélií to je přece jen o něco menší film. Ale jeho bizarní poetika i estetika se mi strašně líbí a na nízkorozpočtovou prvotinu je to vynikající záležitost. 90%. (26.02.2013)

Znáte to... Roky o nějakém filmu víte, celkem se na něj těšíte a když už si ho konečně pustíte, zjistíte, že byste vlastně o moc nepřišli, kdybyste ho neviděli vůbec. Pro mě obrovské zklamání. Tomu já říkám zábava obklopená nudou. Největší klad filmu, a asi i to jediné, co si, krom několika vizuálních hrátek a uši rvoucího hraní na pilu, zapamatuju, jest nepřeberné množství zajímavých pokusů o sebevraždu. (29.10.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Silný a lehce šílený postkatastrofický film plný černého humoru a dobré filmařiny. Klaun přijíždí na inzerát do domu masožroutů, kterému vládne mohutný řezník s ostrými noži. Zbytek je filmová lahůdka trochu ve stylu Monthy Pyttonů a Psycha a trochu úplně jinak. Scény s vrzající postelí, nožovým bumerangem a hraním na hudební pilu si člověk zapamatuje, stejně tak jako šnekožrouta a žabožrouta, nebo podzemní hnutí vegetariánů troglodytů v plynových maskách. Trailer je na ČSFD: http://www.csfd.cz/film/29220-delikatesy/videa/ (19.11.2009)

Tohle byl fakt ulet, neco podobnyho jsem jeste nevidel. Jeunet proste zvlad velmi originalni film se zajimavou zapletkou. Kvalit Amelie sice nedosahuje, ale i tak jsem se skvele bavil. Ale narozdil od Amelie, je tenhle humor spis cernej. Je fajn, ze se tenhle film tak lisi a tudiz nevite co muzete cekat dalsi minutu a vetsinou se stane neco zabavnyho. Dominique Pinon tu konecne dostal hlavni roli a poradil si s ni vice nez dobre. Pak me taky zaujala Silvie Laguna, ty jeji sebevrazdy nemeli chybu. Dalsim kladem je vizualni podoba, at uz siroke zabery na zdemolovanej dum a spatny pocasi, tak blizke zabery a vse hezky ladeny do hneda. Par vytek by se k filmu sice naslo a na nekolika mistech na okamzik ztrati tempo, ale tech 5* dam. (08.09.2006)

Těžko popsat film, v němž je až démonická kamera (záběry domu působí až poeovským dojmem!) sloučena ne vždy organicky s dějem, který je křížencem sci-fi, hororu i thrilleru a v něčem snad také grotesky. Herectví, které DELIKATESY vyžadují, je expresívní, vypjaté, v mnohém připomínající klasický horor éry němého hraného filmu či bujaré děje bulgakovovských próz, zejména MISTRA A MARKÉTKY. Neznámí jsou i herci a nesnadno zařaditelné jejich výkony. Na druhou stranu mistrovství formy, které film vyzařuje, imaginaci, kterou se přímo či nepřímo vyznačuje, umožňuje zjistit, odkud se bere pábitelizující ovzduší jedinečné AMÉLIE Z MONMARTRU, jak je možné, že film tak neobvyklý a právě tak hravý jako DELIKATESY, vůbec mohl vzniknout. "Vyšinuté" pojetí přitom lze stejně dobře chápat jako alegorické poselství o stavu civilizace, jako výzvu, varování, touhu zamezit silou ducha a umění civilizačnímu kolapsu. Uzavíraje svou úvahu, odkazuji se k tomu, čím jsem začal: obrazem vysokého činžovního domu, který v nočním oparu proti nebi tak trochu připomíná věž či hrad nebo zámek, sen, který je i hmotný a plný děje svých postav, ale také skutečnost, která chce být varujícím poselstvím. Jednoznačná odpověď, vyčerpávající závěr v této mlžnaté atmosféře prostě možná není. Takové bylo alespoň - podle mého názoru - skutečné přání tvůrců tohoto nevšedního díla. (07.06.2010)