Réžia:
Jean-Pierre JeunetKamera:
Bruno DelbonnelHudba:
Yann TiersenHrajú:
Audrey Tautou, Mathieu Kassovitz, Rufus, Jamel Debbouze, Clotilde Mollet, Isabelle Nanty, Dominique Pinon, Yolande Moreau, Maurice Bénichou, Claire Maurier (viac)Obsahy(1)
Amélia žije v parížskej štvrti Montmartre, kde pracuje ako čašníčka v miestnom bistre. Jedného dňa objaví vo svojom byte ukrytý poklad - starú škatuľu s pamiatkami na detstvo niekdajšieho nájomníka. Rozhodne sa, že mu škatuľu po rokoch doručí a zároveň zistí, že môže pomáhať zlepšovať a naprávať okolitý svet. (RTVS)
Videá (3)
Recenzie (1 578)
"Amélie zhluboka dýchá. Život se jí zdá tak krásný. Až jí prodchne touha pomáhat celému lidstvu." To je tak hezký. Já chci taky pomáhat. Ovšem nikoli Amélii. Ta je plná náznaků a ty já neumím rozpoznat. Kdyby si mě vybrala za partnera, tak bych si toho ani nevšiml. Stejně jako jsem dosud nezaznamenal, že i artyčok má srdce. Teď už to vím. A taky vím, že když budu chtít pohladit na duši, tak si stačí pustit Amélii a přeskočit úvodní představováni všech obyvatel Francie a přilehlýho okolí. A pokud někdo potřebuje doprovod trpaslíka na cestě kolem světa, tak se mi neváhejte ozvat. Jsem levnej. ()
V ten den, v tu hodinu, tu vteřinu se stalo mnoho událostí. Ale nejdůležitější bylo, že se spermie s chromozomem X patřící R. Poulainovi vydala k vajíčku paní A.Poulainové, rozené Fouetové. Po 9ti měsících se narodila Amélie…. PŘÍBĚH:*****vypravěčská poetika. Od počátku je jasné, že se jedná o NEOBYČEJNÉ představení. Tady prostě není nikdo normální! Přesto všichni vypadají spokojeně. Jako by si dali oplatky s džemem. Atmosféra tvořená barevností a jemnou citlivostí mne pohltila. Byl to OPRAVDU nevšední zážitek, který mne na chvíli vytrhl z reality./ HUMOR:****absurdní lidé (a neurotická rybka) mívají divné nápady a stávají se jim zvláštní věci. Smutné, ale tady je to VESELÉ. Vždyť i umřít se dá zajímavě./ NAPĚTÍ:**** ne!! Ale je KRÁSNÉ, až snad napínavé sledovat pocity štěstí, při vzpomínkách, při hrách. Třeba hra na anděla. Ona by mohla být anděl!! Nebo Zorro mstitel./ Amélie je každou minutu krásnější a mě se nechtělo rozloučit. A nedivím se. Když se tak rozhlížím, tak málokomu z Vás. P.S. Myslíte si, že nemáte s Amelií nic společnýho? To Vás fakt nezajímá, kolik párů v tuto chvíli dosahuje orgasmu? Život je ale krásný, viďte? ()
Je to perfektná umelecká komédia od Jean-Pierre Jeuneta. Má dosť dobrý príbeh o mladej žene, Amélii, ktorá už od malička žije nezvyčajným životom prakticky vo svojom vlastnom svete a to aj po osamostatnení sa, keď sa zamestná v malej kaviarni. Stále cíti, že jej niečo chýba ku šťastiu, ale všetko sa zmení, keď vďaka jednej náhode nájde nový zmysel života, pomáhať ľuďom okolo seba a navyše prvýkrát narazí aj na spriaznenú dušu a tak spozná lásku, lenže na to musí ísť po svojom. Spracovanie je ale skutočne vynikajúce, už od prvého záberu je jasné, že toto bude nezvyčajný a nezabudnuteľný zážitok a to sa aj úplne naplní. V prvom rade tu nejde o príbeh ako celok, ale skôr je to preplnené mnohými maličkosťami a je tu množstvo zaujímavých postáv so svojim vlastným menším príbehom. Celé to pôsobí pomerne originálne a až mimoriadne nápadito, skutočne také množstvo rozličných nápadov sa v jednom filme vidí len veľmi zriedka, tu jedna nezabudnuteľná scéna strieda druhú, pôsobí to tak nádherne hravo a milo, dokáže to navodiť veľmi príjemnú atmosféru a pocity, takže v konečnom dôsledku to vyvoláva mimoriadne optimistické dojmy a ako celok je to prakticky dokonalosť, kde je všetko tak, ako aj má. Takže aj keď je to vlastne romanticky ladená komédia, ani jedno z toho nie je podané bežným spôsobom, romantika je originálna, obe postavy sú k sebe stále tak blízko a kvôli rôznym hrám predsa tak ďaleko a humor sprevádza celý film, pričom sa nejedná o žiadne hlúpe situácie, ale hlavne je nápaditý a príjemný, pričom u mňa vedú hlavne scény s trpaslíkom, no úsmev na tvári som mal neustále. Herecké obsadenie je výborné, celé to stojí na prakticky dokonalej Audrey Tautou, ktorá tu predvádza nezabudnuteľný výkon, užíval som si všetky tie jej pohľady a prístup k životu, ostatní sa jej už nemôžu vyrovnať, ale aj tak ma bavili úplne všetci a hlavne tým spôsobom, že všetci sú ako keby jedna rodina. Réžia a technická stránka sú úžasné, Jean-Pierre Jeunet tu predviedol mimoriadny talent, skvelý umelecký dojem, perfektná vizuálna stránka, zaujímavé farebné ladenie filmu, vynikajúca atmosféra, tu sa nedá absolútne nič skritizovať. A k tomu ešte veľmi dobrý výber hudby. Márne premýšľam, čo by som tomuto filmu mohol vytknúť, ale nič ma nenapadá, dokonalo vybrúsený diamant a jeden z najväčších skvostov svetovej filmovej tvorby. 93% ()
Poprvé to mezi mnou a Amélií skřípalo. Německý dabing mezi nás postavil Berlínskou zeď. Podruhé jsem to viděla v češtině. Porozuměla jsem, ale nechalo mě to chladnou a zapřísahla jsem se, že už nikdy více...Napotřetí jsem se s Amélií setkala ve francouzštině s anglickými titulky. Intenzivních 122 minut. Dívka, která si hraje s životem jako Medvídek Pú, který nemá sourozence ani kamarády v kouzelné catch me, if you can lovestory. Audrey Tatou, která z Paříže svou originální filozofií vytváří pohádkovou říši plnou nerudovských figurek, Paříž, která ukazuje,co se skrývá za úsměvem Mony Lisy. Scéna s polibky je jeden z nejvíce zneklidňujících milostných filmových momentů. Už když mu položí prst na rty... ()
Život může být krásný a barevný v každé své vteřině, stejně jako je tenhle film, aneb melancholie potkala své filmové synonymum. Mimochodem, kavárna "U dvou mlýnů" je skutečná pohodová kavárna na úpatí Montmarteru. Míra autenticity je poměrně veliká, ale ne křiklavá a Améliovské turisty poznáte od místních celkem snadno. Ještě než si objednají kafe, mají už odfocené i toalety. ()
Galéria (98)
Zaujímavosti (44)
- Poté, co Amélie (Audrey Tautou) dostane foťák a fotí mraky na obloze v podobě zvířátek, v jednom záběru mačká spoušť na jedné straně a v dalším záběru na straně druhé. (vercza)
- „Poulain“ (zde jako Améliino příjmení) ve francouzštině znamená „hříbě“. (Facillitant)
- Ve filmu se objeví ukázky z dalších dvou snímků – Jules a Jim (1962) a Jak je těžké být dědečkem (1951). (Kulmon)
Reklama