Kavárna na hlavní třídě

Ve svém novém filmu „Kavárna na hlavní třídě" se režisér Miroslav Hubáček pokouší vytvořit nový typ kriminálního dramatu. Pokračuje tak v cestě, kterou započal svým filmem „V trestném území" (1950), dostává se však dále, až ke společenské kritice. Detektivní příběh, který napsal společně se scénáristy Jiřím Marešem a Jiřím Brdečkou, zasadil do prostředí popsaného realisticky ve stejnojmenném sociálním románě Gézou Včeličkou. Hubáčkova „Kavárna na hlavní třídě" je zajímavým příkladem toho, do jaké míry lze obměnit literární dílo pro filmové zpracování. Proč režisér a scénáristé sáhli právě po Včeličkově románové reportáži a proč ji tak podstatně přepracovali, vysvětluje Jiří Mareš tím, že v tomto případě nemluvila pro filmové zpracování síla zápletky literárního díla, jak tomu bývá u většiny filmových přepisů, ale především síla a přesvědčivost popisu velkoměstského kavárenského prostředí za první republiky, v době světové hospodářské krise, v němž se skrývaly velké sociální konflikty, které scénáristé s režisérem domysleli a dramaticky rozvedli. Filmový přehled 3/1954 (04.07.2009)

Film jsem chtěl už několik let vidět kvúli Karlu Högerovi, ale nebyl k sehnání. Dovedu docenit dobře natočené propagandistické (rozuměj "době poplatné") snímky, protože jsem měl možnost vidět i to absolutní dno toho, co se v té době točilo, za kteréžto poznání děkuji LK, Ninadel a Véčovi a kolekci Filmy patří lidu. Kavárna na hlavní třídě přinejmenším po filmařské stránce slušně funguje, dovede zaujmout (což ji nejspíš automaticky vyřadilo z kolekce). Co se zobrazení ranných třicátých let týče, nezapomínejme, že lidi dokážou být svině v každé době a "pravda" je někde mezi. Akcentovat se dá vždycky cokoli... (poznámka na okraj - internet říká, že ve filmu zmiňované "ich diene" bylo a je mottem Prince z Walesu) (02.09.2020)

Zdálo se mi, že pan Hoger neměl ani moc co hrát. Hrál takovým úsporným stylem. Vlastně ani jeho role nevyžadovala nějaký zvláštní výkon. Přesto byl jako čísník sympatický. Tentokrát se mi vůbec nelíbila role, kterou hrál Saša Rašilov. Takové lidi jako je on ze srdce nesnáším. Jeho kavárník byl obchodník až na dřeň. Mám přece jenom radši v komediálních rolích. Tam mi sedí mnohem lépe. (15.02.2012)

Škoda, že to vzniklo v tomto období, protože charaktery postav jsou tak neskutečně buď černé, nebo bílé, až celý příběh postrádá uvěřitelnost. Vlastně jediný, komu se tady dá věřit, je Voskův pingl, a pak chvíle, kdy inspektor prolévá hrdlem vodku, protože cítí nějaké svědomí. Herci hrají skvěle, o tom žádná, ale prostě Rašilova kavárník je holt až moc přehnaná karikatura těch utlačovatelů z řad podnikatelů, machinace na ministerstvu, které měla překrýt aféra s údajnou vraždou, no tam se dodnes nic nezměnilo, viz Dozimetr a Fialova kampelička, ale opět je to podané poněkud naivně (ministr by určitě sám za komisařem nešel, na to má poskoky), a tak by se dalo pokračovat. Nu a samozřejmě jedině komunistům jde skutečně o lidi. S kriminálkou to podle mne nemá nic společného. (15.08.2024)

Hezká a především dramaticky povedená adaptace Včeličkova levicového románu. Tvrdá facka kavárnickým doupatům parazitujících přiživníků i policii sloužící nespravedlivému sociálnímu zřízení. Kromě této protiprvorepublikové demagogie filmu nelze skoro nic vytknout - natočený je rozhodně zajímavě i závěrečné rozpletení ústřední kriminální situace se dost povedlo. Herecky je obsazený výborně, kromě Karla Högera v hlavní roli zaujmou především zlotřilý kavárník Saši Rašilova. Zajímaví jsou pak třeba i Miloš Kopecký nebo Vlastimil Brodský, jenž tu má dokonce svým způsobem agresivní roli. (07.09.2006)