Réžia:
John FordScenár:
Frank S. NugentKamera:
Winton C. HochHudba:
Max SteinerHrajú:
John Wayne, Jeffrey Hunter, Vera Miles, Ward Bond, Natalie Wood, John Qualen, Olive Carey, Henry Brandon, Ken Curtis, Harry Carey Jr., Antonio Moreno (viac)Obsahy(1)
Pátrání po unesené dívce se stává životní posedlostí... Americký western Stopaři (1956) je u nás méně známým dílem, a přece se jedná o jeden z nejlepších snímků tohoto divácky velmi oblíbeného žánru. Příběh Ethana Edwardse (jedna z nejlepších rolí Johna Waynea), který stráví několik let neúnavným pátráním po malé neteři unesené Komanči, nebyl v době svého vzniku plně doceněn (nemá např. jedinou nominaci na Oscara!!) a zaslouženého uznání se dočkal až s časovým odstupem. V sedmdesátých letech se jeho motivy objevily v tak různorodých snímcích, jako např. Lucasovy Hvězdné války či Scorseseho Taxikář. Hlavní hrdina je v podstatě zatvrzelým rasistou, který nechce svoji příbuznou zachránit, ale zabít za to, že se stala indiánskou squaw. Jeho nenávist k indiánům je silnější než pud sebezáchovy a projevuje se např. nesmyslným vybíjením bizonů, kteří jsou hlavní obživou indiánských kmenů. Snímek natočil klasik světové kinematografie John Ford (1894–1973), jediný tvůrce, který má na svém kontě čtyři Oscary za režii (Denunciant, Hrozny hněvu, Bylo jednou zelené údolí, Tichý muž). I když žádnou ze zlatých sošek nedostal za některý ze svých westernů, je považován právě v tomto žánru za nepřekonatelného mistra. Většina jeho westernů vznikla v krásných exteriérech Údolí monumentů (Monument Valley) na pomezí států Utah, Arizona a Nevada a Stopaři nejsou v tomto ohledu výjimkou. Působivou majestátnost krajiny doplňuje příběh s až antickým tragickým podtónem. Zatrpklý vyděděnec Ethan nemá žádnou rodinu a jak sám v úvodu filmu přijíždí na ranč svého bratra, tak na jeho konci zase odjíždí do neznáma jako poutník odsouzený k věčnému bloudění. V hereckém obsazení filmu ještě zaujme tehdy nastupující hvězda nové generace Jeffrey Hunter v úloze mladého Martina, který Ethana při jeho pátrání doprovází, a stálý představitel Fordových snímků Ward Bond jako reverend Clayton. Postavu unesené Debbie vytvořily sestry Lana a Natalie Woodovy. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (182)
Jeden z mnoha filmů s naprosto stereotypním zobrazováním indiánů jako neschopných blbečků, kteří při útoku na bělochy najíždějí v kruhu (líp se do nich pak střílí), padají houfně zasaženi náhodnými výstřely z revolverů (na velkou vzdálenost, samozřejmě bez dobíjení zbraní) a na konci, když se stahují, je jich víc než na začátku.___Je mi líto, že musím být k Johnu Waynovi takhle přísný, ale natočil mnohem lepší westerny. Pátrat pomalu deset let po maličké dívce (nikdo samozřejmě nezestárnul), aby nakonec zjistili co zjistili, je blbost. ()
Výborný čistokrevný western, který kombinuje osvědčené motivy ze zlaté žánrové éry před nástupem Sergia Leoneho s nadčasovým příběhem o neoblomné touze po pomstě a uchování rodinné cti. Ford režíruje své vrcholné dílo s pedantskou přesností a na celé obrovské vyprávěcí ploše, od nostalgického Monument Valley po nehostinné zasněžené pláně, od humoru a řady ztřeštěných charakterů až po chladnokrevnou zarputilost Wayneova Edwardse, se mu daří servírovat až nečekaně komplexní, stylově nasnímaný a emocionálně pestrý westernový zážitek. Našlo by se samozřejmě pár nedostatků, dialogy již působí hodně omšele a vyvrcholení naprosto postrádá Leoneho nezaměnitelný atmosférický náboj, ale jako klasika jednoho specifického filmového odvětví, kde (bílá) spravedlnost vítězí a (rudé) zlo padne pod sprškou bleskových koltů, fungují Stopaři i dnes velice poctivě. A kdo navíc pochybuje o hereckých kvalitách legendárního Johna Waynea, tak právě tenhle film ho zcela vyvede z omylu... 80% ()
Zatímco u nás tento film není příliš známý, v Americe je považován za kultovní záležitost a některými kritiky je ozančován za nejlepší western. Hlavním důvodem asi bude, že jako první pootevřel stavidal diskuzi o rasizmu vůči původním obyvatelům Ameriky, o útocích na ně atd. Někteří jeho hlavní hrdinové, byť vesměs kladné postavy, jsou doslova stravováni nenávistí vůči komančům a indiánům vůbec. Film zároveň uvádí i důvody nenávisti indiánů, vůči přistěhovalcům. Jelikož Fordovo dílo bylo v těchto diskuzích milníkem, náleží mu určitá zásluha na snaze o politické objektivizaci vnímání původních obyvatel. Bez Stopařů, by zjednodušeně řečeno, nevzniknul ani Tanec s vlky. Toto pozadí je jedna věc, jinak se to ale má s tím, že český divák neznalý těchto reálií, ve filmu jen těžko něco takového vyčte. Na dnešní dobu je scénář filmu příliš náznakový a nekonkrétní. V tomto smyslu se na filmu podepsalo jeho stáří, což je škoda. Co mu ale zůstalo jsou pěkné akční pasáže a naprosto úžasná kamera. W. C. Hoch s citem pro kompozici nasnímal krajinu Arizony a Utahu tak, že se od exteriérových záběrů nelze odtrhnout. Záběr Johna Wayna pozorujícího indiánský tábor patří doslova mezi ikonické. Na druhou stranu na mě rušivě působila patetická hudba, bohužel typické pro dobu vzniku. Osobně tedy Stopaře jako úplně dokonalé dílo nevnímám. ()
V dnešnej ( opäť ) pohnutej dobe, by sa takýto námet asi neuživil. Totižto, takto nekompromisné štvanie sa po pomste iným, ako bielym obyvateľom tejto planéty, by vyvolalo veľkú nevôľu farebnejších občanov. ,,Prečo sú všetky menšiny, či rasovo odlišné skupiny stále tí zlí?,, znela by otázka. Politicky korektná doba to dnes nedovoľuje. A preto, ostali po takýchto námetoch už len ostatky v podobe filmov ako THE SEARCHERS, ktorý by svojím výtvarným pojaťím naplnil jednu celú galériu obrazov, ale svojím príbehovým prístupom nenaplnil väčšinu divákov. ()
Největší klasika westernového žánru pod režijní taktovkou toho zdánlivě nejpovolanějšího. A pro mě již očekávaně průměrný zážitek (zcela stejně na mě totiž zapůsobil i Fordův ranější a skoro stejně slavný Stagecoach). Z mého pohledu má film 3 jasné přednosti. Docela zajímavý příběh, který je silný především v mohutnosti doby, během které se odehrává, vizuální technicolorové zpracování a zcela jisté a jasné záběrování (vrcholem pak jsou Fordovy slavné a stále se opakující průhledy skrze otevřené dveře, či jakékoliv jiné vchody). Zcela nefunkční je naopak herectví všech přítomných. To má na míle daleko k přirozenosti, působí neuvěřitelně umělohmotným dojmem a postavy jsou tak zcela ploché a černobílé (stejně jako naivní pohled snímku na indiány, bělochy i ženy). Až by se dalo říct, že Stopaři splňují prvoplánové klišé americké robotické mentality 50. let. Z pohledu dnešní doby se tak postavy ocitají někdy až v naivně absurdních situacích, které ve výsledku působí komicky a degradují tak slavné filmové dílo na pohou učebnici filmového řemesla. 5/10 ()
Galéria (110)
Zaujímavosti (60)
- Podle knihy Harryho Careyho Jr. s názvem "Company of Heroes", zůstával John Wayne v roli i mezi natáčením. (džanik)
- Důležitou indicií pro přiblížení zápletky a pochopení Ethanovy nenávisti vůči Indiánům je náhrobní kámen u Edwardsova statku: "Zde leží Mary Jane Edwardsová. Zabita Komanči 12. května 1852. Ve svých 41 letech byla dobrou ženou a matkou.“ (Mary Jane byla Ethanova matka) (džanik)
- Steven Spielberg, Martin Scorsese, George Lucas, Jean-Luc Godard, John Milius a Paul Schrader sa vyjadrili, že toto bol jeden z filmov, ktorý ich najsilnejšie ovplyvnil. (Real Tom Hardy)
Reklama