Le Nom des gens
The Names of Love
Réžia:
Michel LeclercKamera:
Vincent MathiasHrajú:
Sara Forestier, Jacques Gamblin, Zinedine Soualem, Nanou Garcia, Jacques Boudet, Antoine Michel, Laura Genovino, Michèle Moretti, Husky Kihal, Carole Franck (viac)Obsahy(1)
Bahia Benmahmoudová je mladá extrovertní žena, jež si natolik cení politického nasazení, že je ochotná spát se svými nepřáteli, aby je přesvědčila o své pravdě. To ale představuje dost lidí, vzhledem k tomu, že v podstatě všichni pravičáci jsou její nepřátelé... Většinou se jí to daří. Až do té doby než potká Arthura Martina, nenápadného čtyřicátníka, jehož heslem je nulový risk. Jména jsou ale zrádná a zdání klame.. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (5)
Recenzie (16)
Zrovna nedávno jsem si říkala, že jsem už dlouho neviděla dobrou komedii, a ejhle... pak jsem narazila na tenhle skvost. I přesto, že je to film už pár let starý, tak v tuto chvíli, v celém tom návalu plytkých laciných rádoby komedií, které z diváka tlačí smích na sílu, tohle byl naprosto fantastický, svěží a neotřelý humor - co pět minut jsem se od srdce zasmála. Oba hlavní herci mě neskutečně bavili a moc se mi k sobě hodili. ()
Pokud nemáte opravdu velký politický přehled, tenhle film vás zastihne v nedbalkách. Totiž, ani zdaleka nepoberete tolik, kolik je v něm ukryto Co bych si nepřiznal, já se chytal velmi málo.Sara Forestier tu neustále chodí buďto s vypadávajícím výstřihem, anebo rovnou celá nahá. Ale "chemie" s Jacquesem Gamblinem mi neseděla, je o 29 let starší než Sára, a já si v jeho postavě dovedl představit někoho stejné generace. Sara není vyložená kráska, tady se jí ale podařilo zachytit "sexy as hell" téměř v každém záběru. Politicky složité. ()
Děkuji svému kamarádovi Enšpíglovi za vynikající tip. Tenhle film je pro mě a moje momentální rozpoložení jako stvořený. Výtečně jsem se bavil a párkrát od srdce zasmál. Kombinace sexu, politiky a ideálů je jednou z nejpůsobivějších kombinací vůbec. Sara Forestier zatím v nejlepší roli, v jaké jsem ji zatím měl možnost vidět. Kdybych musel volit Chiraca, také bych brečel jako ona, o Sarkozym nemluvě. Další francouzské filmové eso, samozřejmě srdcové. ()
Vidim to tak, že jsem fašista. A tahle vytrvalá levicová agitka, kterou tak krásně vyšperkovala Jospinova účast, mi holt od počátku nebyla souzena. A mrzí mě to, ne že ne. Však pointa filmu (konkrétně poslední dvě věty na kopci a leccos předtím) jako by vložila tři tečky za zcela jiný, alternativní příběh, který se v první i druhé řadě zaobíral vnitřním i vnějším bojem imigrantů (či dětí přistěhovalců) se stereotypy - namísto toho všeho slepého střílení s pojmy jako fašista, pravičák a levičák. Le Nom de Gens si zkrátka vybralo snazší cestu opakování a leda tak nepříjemně hysterického vyvracení/potvrzování oněch stereotypů, což mi teda dvakrát nevonělo. Naopak "židovská debata" u jídla a billboard "Avec ARTHUR MARTIN simplifiez vous la vie" byly vážně super. ()
Tak tohle byla další sladká pusinka od galskýho kohoutka. Film pokud jde o prdel nešetří nikoho pravičáky, levičáky, nácky araby, židy, francouze, měštácký myšlení. Svý si slíznou i poslední tři prezidenti Francie a pokud jde o hlavní hrdinku Bahiu ? Lze takovou holku nemilovat už od první minuty ? Bezelstný živel, který ti vstoupí do života a provětrá ho takovým způsobem, že nechápeš, ale přitom všem humoru, film hlavně v závěrečných pasážích dává najevo, že má velké srdce a že lidský city pro něj nejsou kus hajzl papíru. Hrozně rád bych si přál, aby tahle zábavná, příjemná a originální záležitost tady byla k sehnání a já jí měl na poličce jako svýho filmovýho kamaráda na kterýho se obratím po každý, když mě bude smutno. ()
Reklama