Veľký Gatsby

Učebnicová klasika literatury Velký Gatsby v novém podání s Leonardem DiCapriem se může chlubit precizní atmosférou, která geniálně vtahuje do prostředí newyorské smetánky 20. let. Divoké večírky, jazz, zálety, byznys, sny, lásky a pády. Soundtrack je lahodný, úžasně doprovází scény, v nichž exceluje Leonardo DiCaprio, ale také ostatní herci a herečky. Zpracování jako takové potěší divácké oko, neboť vše je skvěle zaranžované. K dokonalosti nechybí mnoho. P.S. Po přečtení knihy přihazuji i pátou hvězdu. (09.08.2013)

Úžasný vizuální a emoční zážitek čeká na ty, kdo chtějí zažít alespoň kousek americké klasiky v podání jednoho z nejlepších herců USA. Velká pokolona před charismatem L.D., neuvěřitelný velikán vyrostl z klučiny, který "zachraňoval" lidi na ostrově či svou lásku na potápějícím se Titaniku. Sekunduje mu rovněž excelentní T.M. Celkově moc dobře zpracované a modernisticky upravená hudba tomu neuškodí, ba naopak.!!! :-) (20.11.2013)

Zhlédnuto v kině. Jednu věc musím napsat hned v úvodu - je to rozhodně lepší, než tohle zpracování. Ale pořád to není ono… Na tento film jsem se opravdu těšil, dávno předtím, než jsem viděl zpracování s Redfordem, vlastně od chvíle, co vyšel první trailer, tak jsem věděl, že na tohle si do kina rozhodně zajdu. Přeci jen casting je perfektní (DiCaprio je sázka na jistotu a pro Carey mám opravdu slabost, navíc ona v sobě opravdu má jiskru slečen z 20. - 30. let minulého století) a režíruje to Baz, specialista na spektákly a tvůrce jednoho z mých nejoblíbenějších filmů. A ono je to na filmu znát, první polovina je téměř jako Moulin Rouge!, bohužel jen téměř. Protože tentokrát mi tam ta atmosféra a ty show přišly takové falešné, zkrátka jako by tomu něco chybělo. Napíšu to asi tak, pokaždé, kdy sleduju Moulin Rouge!, tak jsem v Paříži na začátku 20. století. Tady jsem ale nebyl v New Yorku v 20. letech, ale v kině. Film mě nedokázal opravdu vtáhnout do děje a já jsem nevěděl a vlastně do teď nevím proč. Druhá, serioznější polovina, byla taky dobrá, hlavně scéna hádky v hotelu byla opravdu povedená, jen mi přišlo, že závěr byl odfláknutý a pokud verze s Redfordem může tomuto remaku nějak konkurovat, určitě to bude právě SPOILER!!! scéna Gatsbyho smrti, jež mi ve starší verzi přišla mnohem více propracovanější a šokující než v této. KONEC SPOILERU! Na všech jiných frontách ale vítězí tato verze, herci jsou lepší, moderní hudba nebyla špatná (i když opět, u Moulin Rouge! mi tam ta moderní hudba seděla mnohem více než tady) a celkově má film snesitelnější tempo, byť stopáž je prakticky na chlup stejná. Na tuhle verzi se určitě ještě jednou podívám. 80 %. (18.06.2013)

SKVĚLÁ KOMEDIE..! No, vlastně ne tolik.. rozjezd totiž trvá dost dlouho, asi hodinu, do "rande" Gatsbyho a Daisy, kdy Luhrmann konečně opravdu přizná žánr a dál je film už konstantně vtipnější a vtipnější.. až do finále, které je opravdu k popukání :-D Nechápu ale, proč si vlastně Luhrmann pro takový počin vybral tuto předlohu, když např. Zločin a trest nebo Sever a jih by v tomto (v podstatě) TELE-TELE-stylu-humoru vygenerovalo mnohem víc smíchu (předlohu jsem ale nečetl, takže si možná Luhrmann vybral dobře, ale v tomto smyslu ji dost nevyužil). V některých okamžicích se styl humoru přibližuje Simpsnům a (spoiler) při okamžiku Gatsbyho umírání jsem měl dokonce na tři vteřiny pocit, že Luhrmann cituje legendární scénu z filmu ve filmu z Bressonových Čtyř nocí jednoho snílka (..!). Vedle toho ale opravdu nechápu, proč se tvůrci obtěžovali s tak nákladnými dekoracemi, protože nemají ve výsledném dojmu ani funkci vlastně žádný opravdový vliv na výraz příběhu ani možná esejistická podpatra snímku, a celý svět filmu působí skoro tak abstraktně a neživotně jako podlaha atelieru Trierova Dogville. Většina záběrů, kde se postavy přímo nemusí dotýkat žádných rekvizit, působí, jakoby je natáčeli před zeleným pozadím (herci jsou tak špatně nasvícení vzhledem k druhému plánu) a všechny ty velkolepé místnosti, zahrady a hrady jsou doklíčovávané, což mě dost uklidňuje, protože kdybych si představil, že "jen kvůli komedii tohohle typu" vyhodili tolik peněz, musel bych se (s přihlédnutím k letošní velmi velmi neutěšené ekonomické situaci českého filmu) asi zbláznit.. Jinak, člověka napadá ještě jedna interpretace, jak to možná Luhrmann celé myslel. Už před pár lety na jednom zimním FAMU-workshopu s americkými jednosemestrálními studenty jsem si všiml, že většina z nich si pod pojmem "alternativní" či "nekomerční" film nedokážou představit naprosto nic jiného, než low-budgetové parodie hollywoodských blockbusterů. Jiný typ filmu prostě není možný. Buď blockbuster anebo jeho parodie, nic jiného neexistuje (Jarmusche např. tihle kluci a holky vůbec neznali). Tak mě napadlo, jestli si třeba Luhrmann nemyslí, jak nedělá nějaký superodvážný "alternativní" art-blockbuster, když takhle przní toho Fitzgeralda, ale vlastně pak nevím, co chce parodovat. Hollywoodský styl hraní? Fitzgeraldovo dílo? Postavy v tom románě? Anebo sám sebe? Neviděl jsem žádný z jeho předchozích filmů, takže jakože můžu rozvádět tyhle nadsazené fabulace.. pravděpodobně už ale asi všem došlo, že se prostě a jednoduše jedná o další příliš drahý, původně asi vážný, nepodařený film. (16.05.2013)

Zpočátku záměrně přestylizované a extravagantní, aby Luhrmann později začal létající sněhové vločky, létající peří, létající závěsy a dějem prolétávající kamery umírňovat a zároveň tak také zlidšťovat postavu tajemného J. Gatsbyho. Spojení písní z dvacátých let (Porterovo Let's Misbehave) se současnou hudební produkcí (Jay-Z) dopadlo překvapivě sympaticky, příběhově mě však Velký Gatsby nevzal za srdce tak, jak bych doufala. Je to spíše moje chyba než chyba filmu, jelikož věřím, že věrnější, lepší adaptace Fitzgeraldovy klasiky natočena zatím nebyla a v nejbližších letech ani nebude. Objektivně jednoznačně jeden z nejvyspělejších Luhrmannových filmů, který je mnohem chytřejší, než jak se přes veškeré to pozlátko tváří, a který mi několikrát připomněl Sunset Blvd. (17.05.2013)