Snehulienka

Tak zajímavě to ze začátku vypadalo, když jsem si naivně myslel, že Sněhurčin příběh tentokrát uvidím vyprávěný z pohledu královny, která byla v podání Julie Roberts opravdu perfektní a neměl bych nejmenší problém držet jí palce. Bohužel jsem se pletl, žádná finta "oblafneme vás trailerem" se nekonala, královna měla postupem času méně a méně prostoru a do popředí se dostávaly infantilní vtipy, naprosto nesnesitelní trpaslíci a další zbytečné podivnosti a podivné zbytečnosti. Na konci jsem z toho všeho byl tak nevěřícně zpitomělý, že se mi líbilo videoklipové finále. Za ně, za Julii Roberts a za Menkenovu hudbu dávám dvě hvězdy, víc ale ani cíp. To, co film udělá s postavou královny, mimochodem skvěle vystihuje scéna, kdy si Julia Roberts nechá natřít obličej ptačími... ehm... trusem. Pak už to je jenom horší. (23.04.2013)

Po Válce Bohů jsem čekal další estetickou prázdnotu, ale překvapilo mě, s jakou grácii, ironií a nadhledem se Tarsem Singh vypořádal s převyprávěním (čili převrácením naruby) klasické disneyovské pohádky. Mirror, Mirror je formálně nesmírně propracované dílo, v němž se mísí sofistikované uchopení plné hravé sebeironie (hlavně závěr), převracení očekávání a parodických prvků s neskutečnou infantilitou a klišovitostí na hranici kýče, kde jsou naivní dialogy a teatrální herectví (konečně pořádná role pro Julii Roberts!) tím nejmenším problémem. Typický Singhův důraz na divadelnost a přeexponovanou mizanscénu (propracované kostýmy, práce s barvami apod.) navíc dodává filmu mnoho kontrastních prvků, díky nimž si mohou diváci zahrát nekonečnou hru s interpretacemi a nositeli významů. Po odpuzujících trailerech je Sněhurka navíc více akční, hravá a neobsahuje žádný nevkusný humor. Jen se mi trošku ztrácí, kdo přesně by měla být cílová skupina filmu. Mám dojem, že sváteční návštěvník kina bude odcházet mírně znechucen okraden o pár stovek v kapse. P.S. Netradiční sebeironický závěr následovaný bollywoodským muzikálovým vystoupením ultimátní! (06.04.2012)

Tak som si dal aj túto druhú Snehulienka za rok 2012 a aj keď som nemal v pláne sa na to vôbec pozrieť, nakoniec to nebolo najhoršie. Zatiaľ čo SnowWhite and the Huntman bol dospelejší a akčnejší kúsok, ktorý moc nevychádzal s rozprávkovsti Mirror Mirror je rozprávka v každom ohľade. Vidno to už podla vizuálnej stránke, ktoré je spracovaná fakt úchvatne. Rovnako ako aj v ten druhej Snehulienka aj tu sa Casting celkom podari. Julii Roberts ako zlej kráľovnej padne táto rola ako uliata, to iste platí aj o nádhernej a roztomilej Lilly Collins, do ktorej by som sa asi fakt nemal problém zaľúbiť. V celku sa jednu a fajn rozprávočku, ktorá občas pobaví, ale nič moc nestrhne a neprekvapí. 65% - 3* (04.01.2016)

Šílený Ind znásilnil Sněhurku! Ale neplačte, jí se to moc líbilo... Singhova režie na vás zapůsobí pouze a jen tehdy, když přistoupíte na to, že vizionář jako on má pro vše nějaký záměr. Hra s klišé, bollywoodské prvky (už jen obočí hlavní hrdinky), kýč, nevkus a song v tu nejnevhodnější chvíli - tohle je buď na odpad, nebo na rozhodné pokývání hlavou. A po opětovném zhlédnutí v originálním znění už pokyvuju bez zaváhání. Tahle sofistikovaná obludnost si zasluhuje uznání, a to nejen proto, že si Singh troufá natočit film za skoro 100 milionů bez cílového publika. (27.03.2012)

Zbavte se pocitu, že to, co uvidíte, je Sněhurka tak, jak vám ji vyprávěla babička, maminka, teta ve školce. nebo chůva. Pokud je vám méně než patnáct let, na tenhle příběh o Sněhurce se nedívejte. Pokud nemáte smysl pro humor, schopnost vstřebat dílo, které si dělá srandu z klasiky, z postav, ze smrti a samo ze sebe, nedívejte se na tenhle film nikdy. Pokud všechny jmenované vlastnosti máte a trpíte pocitem, že ženě nepatří zbraň do ruky (a nesnesete pocit, že by v zacházení se zbraní mohla být i zatraceně dobrá pak zejména), raději se téhle Sněhurce vyhněte taky. Pokud ne, mohla by vám pěkně vyprášit kožich a ještě by u toho vypadala líp, než vy kdy budete; vzhledem k tomu, koho se tohle týká - ne, živůtek vám opravdu slušet nebude, ani když budete mít v ruce kord, pánové. Mnohokrát vzpomínané muzikálové prvky nemá cenu popisovat znovu, stejně tak přehnanou stylizovanou barevnost. Větu: Nevěř nikomu nad metr, asi začnu sama používat, navíc jsem dnes došla k poznatku, že náš Alík je s pravděpodobností hraničící s jistotou princ, jen začarovaný poněkud důkladněji, než ten Sněhurčin. (15.12.2013)