Topič
Kočegar
Réžia:
Alexej BalabanovScenár:
Alexej BalabanovKamera:
Alexandr SimonovHudba:
Valerij DiďuljaHrajú:
Michajl Skrjabin, Jurij Matvejev, Aida Tumutova, Alexandr Mosin, Anna Korotayeva, Julija Men, Irina Osnovina, Dmitrij Poddubnyj, Pjotr Semak (viac)Obsahy(1)
Protagonistom najnovšieho Balabanovho filmu je bývalý major, veterán vojny v Afganistane, nositeľ vyznamenania Hrdina ZSSR. Jeho príbeh sa odohráva začiatkom 90. rokov. Po vážnom zranení je zmenený, mentálne i fyzicky úbohý dedo kuričom v obrovskej kotolni jedného bloku na petrohradskom sídlisku. Kurič nemá veľa návštevníkov. Jeho už dospelá dcéra, ktorá si občas príde po peniaze, dve malé dievčatká, ktorým rozpráva príbehy a legendy. A dvaja bývalí poddôstojníci, ktorí z času na čas privezú mŕtvoly „zlých ľudí“, ktoré v kotolni pália. Kurič sa o nič nezaujíma, už dávno na všetko rezignoval. Čas mu vypĺňa len písanie zvláštnej historickej knihy... až dovtedy, kým miestna mafia neurobí chybu a nezavraždí jeho dcéru. Balabanov sa v tomto svojom najnovšom diele zabáva na žánri aj na divákovi, ponúka mu nekonečné zábery na postavy chodiace sprava doľava a naopak, jediná dramatická scéna trvá asi tri sekundy. Prekvapujúco zábavný ruský „nezávislý“ film. (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (22)
Absurdní odcizené drama s tak vlezlým hudebním motivem, že se mi o něm nejspíš bude dneska v noci zdát. Alexej Balabanov si dovolil docela dost. Jeho Topič má většinu znaků mizerných filmů. Neohrabané zkratky, toporné herecké výkony, prapodivné motivace postav, nezvládnuté zvuky, scény plné vaty a navrch kupu nelogičností. Všechno je očividně záměrné, a všechno kontrastuje s dějem který není vůbec hloupý, jen groteskně naivní. Kaurismäkiovské postavy a pochmurná atmosféra ošuntělých Benátek severu, spolu se suchým černým humorem dotvářejí obraz díla, které boduje díky sázce na sílu výpovědi a o zábavu v něm jde až ve druhé řadě. ()
Alexej Balabanov bude buď těžký optimista nebo alespoň člen Společnosti za veselejší beznaděj... minimálně o tom, vzhledem ke sledovanému, svědčí výběr hudby, která neúnavně vybrnkává zprávu, že v podstatě sledujeme hodně odlehčené drama, ne-li komedii... a má to něco mrazivého do sebe. Viděno v rámci Challenge Tour Special - Filmový lov, jako úkol č. 14, film režiséra, od kterého jsem dosud nic neviděla... a který pravděpodobně nezůstane posledním. ()
Jedno slovo: absurdní. Krátká povídka o tom, jak major v důchodu zatopil nejen obyvatelům na ruským sídlišti... Kdyby se vynechali přesuny postav mezi lokací A-B, B-C a C-A, měl by Kurič sotva 50 minut, ale budiž mu odpuštěno, protože hudební motiv dokáže vymatlat jako málokterá droga. Kousek z ranku "tak šílený, až je to dobrý". [LFŠ 2012] ()
Jeden válečný veterán uprostřed příběhu plného nájemných vražd, rozpadajících se chruščovek, explicitního až groteskního násilí (či sexu) a všudypřítomné muziky běloruského kytarového "mága" DiuDziuLy aneb nekorunovaný král ruského exploitationu je zpět. Devadesátková ruská estetika je sice trefena skoro dokonale, ale jinak zde nenajdete nic z toho, co perfektně fungovalo v Gruz 200 či v prvním Bratovi. Zatímco tyto dva filmy byly ve své podstatě jakousi svébytnou výpovědí o Rusku (respektive Sovětském svazu) v určité době, Kočegar je pouze samoúčelnou exhibicí. Takhle prosím ne, pane Balabanove. ()
Ono sa dá skutočne zvyknúť si na všetko, ale gitarová muzička, ktorá hrala neustále v tomto filme, bolo niečo... uf. Neviem, či to bola vina releasu, ktorý som mal stiahnutý, ale skrz muziku som nepočul dialogy a navyše robila z drsných scénok pomerne komické záležitosti a v tak depresívnych, mrazivých scénach ruských ošarpaných domov, bytoviek a hlavne teda kotolne, mi to nejak moc nesedelo. No a úplne k samotnému koncu ma išlo z tej muziky poraziť! ()
Reklama