Diktátor

|| Scenár: Sacha Baron Cohen, Alec Berg, Jeff Schaffer, David Mandel | Hudba: Erran Baron Cohen | Produkcia: Sacha Baron Cohen, Alec Berg, Jeff Schaffer, David Mandel, Anthony Hines, Scott Rudin | Distribúcia: Paramount Pictures | Štúdio: Four by Two Times | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 177,547,352 $ || Tentokrát mi to nesadlo. Vlastne, keď mám byť úprimný, Baron Cohen mi zatial nebol nepríjemný len v Boratovi. Tam bola téma menej citlivá. Podobne ako mi nesadol "dramatický" Let 91, tak isto mi vadil "komický" Diktátor. Podarených gagov a odkazov je tam samozrejme habadej, človek sa určite zasmeje, ale celá forma a dej je len predimenzovaným úletom Baron Cohena a jeho týmu, ktorý už neviem brať ani ako nadsázku... (04.01.2013)

Tak tohle byl filmový zážitek na hodně dlouhou dobu. Na základě zkušeností s filmy Borat a Bruno jsem čekal od Sachi Barona Cohena prakticky cokoliv, ale že mě takhle pobaví a zaujme i na potřetí, to jsem opravdu nečekal. Dokonce mám i pocit, že z onoho trojlístku výrazných Cohenových filmů je Diktátor tím nejzajímavějším, nejvtipnějším a nejatraktivnějším filmem. Každopádně je to jízda hned od začátku, kdy se jeden z pacientů v Aladeenově zemi dozvídá, že je HIV Aladeen, ale to je teprve začátek, film nabízí mnoho skvostných scén, například scéna v helikoptéře byl jeden velký vtipný úlet, stejně tak se pro mě stává nezapomenutelnou i scénka, v níž Aladeen objeví kouzlo sebeuspokojení, useknutá hlava mrtvého černocha byla taky fajn a zabodovala u mě i scénka s porodem, a takhle bych mohl pokračovat dál. Zkrátka je zde jedna skvostná vtipná scénka za druhou a nevěděl jsem, čemu se smát víc. Cohen zkrátka zase jednou uhodil hřebíček na hlavičku a já jsem mu to sežral i s navijákem. Nemám filmu absolutně co vytknout, královsky jsem se v kině bavil a filmu za to uděluji pět hvězd. (27.05.2012)

Vidím, že tu většinově převládá jiný názor, ale pro mne určitě o třídu lepší než Borat, který se v druhé polovině utopil v humoru zcela těžícím z nechutností a zbytečného balastu.. Tady to kopání do Ameriky funguje po většinu času, nu, dalo by se říct stále, na druhou stranu Cohenovi právě to jde nejlépe, a osobní rovina filmu a takové ty vyplňovačky z normálního života byly asi lepší v Boratovi. Jako satira a pohled z odvrácené strany funkční jako zaokrouhlená nukleární střela. Baron Cohen je opravdu dnes už nevídaný druh, dokáže chytře a přitom vidlácky bodat do stereotypů a hnízd tzv. liberálů, a přitom to vše působí velmi chutně. A sem tam je to dochucováno naprosto geniálními (z řeči hráče) critical hity - například camea mne dostala do kolen, stejně jako pohřeb.. A závěrečný proslov v UN je opravdu jedno z nejlépe podaných odhalení politiky.. I když to bude stejné hodnocení, satira dvakrát nekorektnější a desetkrát zábavnější než Iron Sky.. Ten měl jiné trumfy.. (06.08.2012)

Já Sachovi hodně fandím a mnohokrát jsem se upřímně zasmál. Přesto to není absolutní zážitek, jako například z Borata. Celý film se veze na té nejtenčí hranici mezi vtipností a trapností a může za to zejména ohromná jednoduchost všech vtipů. Ty jsou velice přesně zacílené. Zároveň však velmi prosté a nenabízí toho příliš k domýšlení. Jakoby už takové trochu ohrané. Buď je vezmete nebo ne. Celý film je složený z vykonstruovaných scének, jejichž hlavní účel je vyplodit jakože kontroverzní či provokativní vtip. Jsou to situace, názory, hodnoty či vlastnosti, o kterých Sacha ví, že jsou v současnosti nekorektní. Tyhle provokace mě hodně baví. Zároveň je z nich ale cítit už taková vypočítavost. Každý tohle od Cohena očekává a chce se to od něj. Mám pocit, že už nejde tolik o provokaci, jako právě o zavděčení se cílovému publiku. Ale třeba si to jen namlouvám. Co mi chybělo nejvíce, byl onen pseudodokumentární styl Cohenových předešlých filmů. Chyběla mi ta iluze reality. Ta totiž ve spojení s Cohenovými provokacemi povyšovala celou záležitost výše. Jeho provokace totiž vyžadují okamžitou reakci osob, proti kterým je provokace určena. Jinak to nějak není ono a výsledek působí jaksi uměle. Diktátor je tak víceméně obyčejná hraná fiktivní komedie, která je výjimečná tím, že si bere na paškál něco, co si zasluhuje zesměšnit, ale hodně lidí se toho bojí. I Cohen však má své hranice a ví, co si může a nemůže k určitým skupinám dovolit. Například přestože Aladeen pochází očividně z islámského světa, samotný Islám zůstal až na drobné maličkosti zesměšnění ušetřen. (19.05.2012)

Úkrok ke kompletně hrané formě Cohenovi zcela nepomohl. Tam, kde byli Borat a Bruno díky svému dokumentárnímu charakteru ostře satiričtí, neboť umožnili obyčejným Američanům, aby se sami totálně odkopali, je Diktátor jen a pouze snaživý ... a tak trochu do prázdna vyznívající. Cohen sice opět štěká a kouše na všechny strany, ale tentokrát to působí, jako by měl místo pořádných tesáků jen obyčejnou umělou zubní protézu. Několik sekvencí je naprosto geniálně vtipných (porod! hlava! onanie!), ale zaskočilo mě velké množství hlušiny (so-so vtípků) a dost scén, které se minutu líně převalují na hraně trapna a pak úplně vyšumí, aniž by z nich něco extra vtipného vylezlo (scéna ve vrtulníku, která působila dobře v traileru, je ve filmu totálně zabitá). Jako jednoznačně to má svoje momenty, ale čekal (a chtěl) jsem něco ještě mnohem ráznějšího. 6+ (25.05.2012)