Diktátor

Pokud ten slizký židák ubere na olizování otylých, chlupatých análů, omezí se jen na rejdění v podpažní buši neholené mužatky a přitlačí na pilu tam, kde se ostatní přizdisráči jen vyděšeně dívají jinam, je schopen s lehkostí vyplivnout genitální taškařici, po které budou arabáši mnohem rychleji obohacovat uran, jeho rabín se mu bude snažit přišít zpátky obřízku a vykonverovat jej ze synagogy a Velký satan přemýšlet o poukazu zdarma do jednoho príma kubánského letoviska all-inclusive. Bravo. (12.06.2012)

„Demokracii nikdy! Wadiyský lid je rád utlačován!" Tohle je neskutečný nářez, na jaký jsem toužebně čekal již nějakou dobu, ale vnitřně jsem byl smířen s tím, že nikdy nepřijde. Aladeen je hrozný sympaťák, olympijský vítěz, fantastický porodník, kvalifikovaný mučitel, nadějný onanista a navíc se nebojí ukázat světu, že naše demokracie se o od té jeho diktatury liší pouze názvem a médii vtloukaným mýtem o dodržování lidských práv. Balím kufry a zítra se stěhuju za zářivou budoucností jeho dvojníka do Wadiye. (08.07.2012)

Sacha Baron Cohen tvrdí, že dělá jednoduše takové filmy, na jaké by se sám rád díval... A pak dodal "and I just happen to wanna watch some really sick stuff". Co na to říct, přistupuje ke svým tématům přímočaře, tvoří na první pohled primitivní a nechutné vtipy, jež svou vulgaritou a urážlivostí přesahují meze takřka všech ostatních komedií, na druhé straně jim ale dodává kousek pravdy a pichlavé satiry, což je kombinace, která sedí jak průměrnému obecenstvu, tak intelektuálům, schopným se nad všechny ty fekálie trochu povznést. Diktátor je z celovečerních filmů Sašy dost možná nejlepší, je napěchován obrovským množstvím drobných vtípků i v rámci již tak zábavných gagů (Cohenoception!), skutečně si zde není vůbec na co stěžovat a kdo hovoří opak, tak se jen odmítá uvolnit... 9/10 (06.08.2012)

Skoro je chyba, že je tam těm vtipů až moc (a jak je u Cohena zvykem velmi rozdílného druhu a úrovně), takže se člověk zasměje asi jen každému třetímu. Další věc je, že Cohen šije do všech natolik "vyváženě" (ano, je to paradoxní), že trochu zanikne hlavní satirizovaný cíl - což IMHO je nekonzistentní vztah USA k různým diktaturám. Od Cohena jsou navíc všechny vtipy sice nekorektní, ale v podstatě bezpečné - vzdělaný bohatý Žid s hordou právníků za zadkem si dělá legraci ze všech, aniž by mu cokoli hrozilo a aniž by se pro cokoli musel angažovat. V tom se velmi liší od Chaplina, který za války natočil Diktátora a po válce se stal nežádoucí osobou. Ale jinak - jeden z vrcholných komediálních kousků posledních let. Proslov o tom, jak se liší demokracie od diktatury, je geniální. (15.05.2012)

Tak tohle byl filmový zážitek na hodně dlouhou dobu. Na základě zkušeností s filmy Borat a Bruno jsem čekal od Sachi Barona Cohena prakticky cokoliv, ale že mě takhle pobaví a zaujme i na potřetí, to jsem opravdu nečekal. Dokonce mám i pocit, že z onoho trojlístku výrazných Cohenových filmů je Diktátor tím nejzajímavějším, nejvtipnějším a nejatraktivnějším filmem. Každopádně je to jízda hned od začátku, kdy se jeden z pacientů v Aladeenově zemi dozvídá, že je HIV Aladeen, ale to je teprve začátek, film nabízí mnoho skvostných scén, například scéna v helikoptéře byl jeden velký vtipný úlet, stejně tak se pro mě stává nezapomenutelnou i scénka, v níž Aladeen objeví kouzlo sebeuspokojení, useknutá hlava mrtvého černocha byla taky fajn a zabodovala u mě i scénka s porodem, a takhle bych mohl pokračovat dál. Zkrátka je zde jedna skvostná vtipná scénka za druhou a nevěděl jsem, čemu se smát víc. Cohen zkrátka zase jednou uhodil hřebíček na hlavičku a já jsem mu to sežral i s navijákem. Nemám filmu absolutně co vytknout, královsky jsem se v kině bavil a filmu za to uděluji pět hvězd. (27.05.2012)