Resident Evil: Odveta
Resident Evil: Retribution
Resident Evil : Retribution
Resident Evil: Retribution
Réžia:
Paul W.S. AndersonScenár:
Paul W.S. AndersonKamera:
Glen MacPhersonHudba:
tomandandyHrajú:
Milla Jovovich, Sienna Guillory, Michelle Rodriguez, Aryana Engineer, Bingbing Li, Boris Kodjoe, Johann Urb, Kevin Durand, Oded Fehr, Colin Salmon (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Smrteľný vírus Umbrella Corporation naďalej pustoší Zem. Jediná a posledná nádej ľudskej rasy v podobe Alice (Milla Jovovich), sa prebudí v srdci najtajnejšej operácie spoločnosti Umbrella a čím viac pátra v komplexe, tým viac odkrýva svoju tajomnú minulosť. Alice, bez bezpečného útočiska, pokračuje v honbe na tých, ktorí sú zodpovední za šírenie epidémie- v honbe, ktorá ju dovedie z Tokoja do New Yorku, Washingtonu a Moskvy a vyvrcholí ohromujúcim odhalením, ktoré ju donúti znova premýšľať o všetkom, o čom si doteraz myslela, že je pravda. Alice, ktorej pomáhajú noví spojenci aj starí priatelia, musí bojovať tak dlho, aby prežila a unikla nepriateľskému svetu na pokraji zabudnutia. Koniec sa blíži... (TV Markíza)
(viac)Videá (37)
Recenzie (993)
Zhlédnuto v (3D) kině v originále. Milla se už popáté vrací k nakopávání mrtvých zadků. A s ní se vrací prakticky všichni, kteří měli co dočinění s některým z předešlých dílů. Resident Evil: Retribution není vůbec špatný film - především začátek, jak už je zde několikrát zmíněno ostatními, je takřka geniální. Pak sice následuje trochu WTF moment, který vlastně definuje tento díl (nebudu spoilerovat, ti co film viděli, vědí, co mám na mysli) ale když to přijmete, tak vás čeká slušná zábava. Přišlo mi, že tento díl se více přiblížil hrám, hlavně ty hrátky s kamerou (postava si myslí, že je v bezpečí, podívá se nahoru a najednou je tam monstrum) byly stejně jako ve hře, když se změní kamera, tak zjistíte, že tam něco je. 3D bylo fajn, obraz byl čistý a sem tam na vás něco vyletělo z plátna, takže taky spokojenost. Je škoda, že v momentě, kdy film začne být opravdu zajímavý, to utnou (a to po čtyřce jsem si myslel, že otevřenější konec snad už nemůže být, ale přijde pětka a my zjistíme, že může). Zkrátka a dobře - pokud jste viděli všechny předchozí díly a užili jste si i přesto, že víte, že to nejsou žádné klenoty, tak by se vám i tento díl mohl líbit. V opačném případě tento film ignorujte. 80 %. P. S. Bingbing Li je nejvíc hustěkrutopřísné jméno, které jsem za posledních pár let slyšel. ()
Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. ()
Videohernost látky je evidentní, dějové šmodrchanice baví o to víc, o co nedávají smysl a celkově nabírá imbecilita série netušené rozměry. Faktem ale přitom je, že akce je odvedená více než solidně (samozřejmě stále využívající videoherních principů, postupů a estetiky) a také děj, postrádající prakticky jakýkoliv dramatický oblouk, nicméně jasně kopírující herní levelové a bossové schéma je v zásadě vlastně odveden funkčně a tedy správně... Nikoliv nějak extra zábavně, to je další věc. Stejně jako u Afterlife ale platí, že "film" se tomu dá říkat jen stěží.. Úvodní titulková sekvence a honička v "Moskvě" dalece přesahují prakticky cokoliv po zbytek filmu, ani jedno už ale nemá se Zombies prakticky vůbec nic společného... ()
Od doby druhých Transformers tady nebyl tak přepálený, tupý a prvoplánovitý útok na vaši signální soustavu. Anderson se úplně vykašlal na něco jako je příběh, logika či vyjadřovací střídmost a od začátku do konce servíruje, beze smyslu a oddechu, jednu sterilní akční sekvenci za druhou, to vše podpořené únavným technopeklem individua zvaným tomandandy a s heslem "čím více tam narveme těch zpomalovaček, tím lépe, vždyť jsou tak cool!". Jestli pro vás předchozí díly byly na vás už tak nějak moc, z tohodle se vám udělá blivno. Moje ostravská babička, nechť je jí země lehká, by to shrnula slovy "To byla zase chujovina!". ()
Pár slov o tom, čím navazuje Paul Anderson na André Bretona, v čem spočívá mimořádný význam sequelů a proč je Hollywood už přes sto let v čele kinematografie. ____ Jak známo, hodně lidí si dneska stěžuje na infantilnost amerických filmů. Tyto stížnosti, jimž neušel ani tenhle film, se ozývají opakovaně, ať už ze strany médií, diváků či akademiků, a tvoří jakýsi názorový konsensus, na němž panuje obecně shoda. Zásadní problém je v tom, že tato infantilita dnes ve spoustě filmů přechází v tzv. infantilitu na druhou, a pak už nejsme na půdě něčeho triviálního či dětského, ale spíš na půdě surrealismu a dadaismu. Na půdě avantgardy. To ovšem tito kritici infantility velmi často přehlížejí a všechno, co se jeví jenom trochu infantilně, hází předem na jednu hromadu. Včetně tohohle filmu, což rozhodně není žádné béčko (béčká jsou často takový hrozně chlapácký, zatímco tenhle film chlapy spíš pobuřuje), ale vyloženě avantgardní projekt, který navazuje na tradici surrealistickou a dadaistickou. Svědčí o tom třeba drzost, s jakou ten film láduje do diváka tok často ne úplně souvisejících obrazů, nebo fakt, že se ve filmu objeví několik herců, kteří zemřeli v předchozích dílech a hrají zde jiné postavy (Michelle Rodriguez, Colin Salmon, Oded Fehr). Někteří hovoří dokonce o éře post-příběhu, čímž naznačují, že zatímco dříve se proti učesanému příběhu bouřila avantgarda, dnes ho opouštějí i ty nejdražší produkce velkých studií. Resident Evil: Odveta svůj výraz zkrátka hledá v krajním experimentování. A jasně že není nijak extra zábavný, ale to avantgardní kusy taky nikdy nebyly. ____ Resident Evil: Odveta má navíc tu výhodu, že se coby sequel může doslova utrhnout ze řetězu a experimentovat, jak se mu zamane. U sequelů se obecně očekává všeho víc a současně se toleruje, opustí-li vnitřní soudržnost postav a vyprávění ve prospěch čisté audiovizuality. V tom spočívá mimořádný a většině kritiků skrytý význam sequelů, neboť vlastní jakousi licenci na experimentování všeho druhu a dovolují tak tvůrcům posouvat hranice filmového jazyka, aniž by se na ně za to producenti a diváci zlobili. Asi nejlepší je tu vzpomenout populární sérii Transformers a Piráti z Karibiku. Zatímco první díl Transformerů a Pirátů představoval ještě poněkud konzervativní přístup, ve druhých a třetích dílech obou sérií rozpoutali tvůrci avantgardu se vším všudy, neboť téměř úplně rezignovali na nějaké zdání smysluplnosti nebo reality, což je ale dobře, protože jim to umožnilo natočit scény, odehrávající se zcela mimo čas a prostor, v pestrobarevném limbu, kde neplatí fyzikální ani jiné zákony, a kde se může dít zcela cokoliv. Diváci tyto pokračování sice přijali s rozpaky nebo rovnou odmítli, ale to jen ukazuje na opakování dějin – když si najdete dobová vyjádření o surrealismus či dadaismu, najdete nespočet paralel s recenzemi druhých a třetích Transformerů a Pirátů. Spousta lidí zastávající názor, že film musí hlavně vysvětlit motivace postav a rozehrát plnohodnotný příběh, si navíc očividně neuvědomuje, že tím připomíná kryptokomunisty, kteří měli rovněž spadýno na „úpadkové“ modernistické a formalistické směry v umění. ____ Podle mě není od věci položit si otázku, která souvisí s předešlým, proč je Hollywood už přes sto let v čele kinematografie. Určitě neobstojí argument, že za tím stojí moc distribuce či peníze. Skutečným důvodem je fakt, že Hollywood neustále inovuje a vyvíjí se, respektive cílí na mládež, která tyto inovace a změny snese. A jak známo, jedinou možností, jak si v dnešním světě udržet konkurenceschopnost, je vydat se cestou inovací. Bez nich by Hollywood nebyl na poli kinematografie zdaleka tak silným hráčem. Hodně lidí si sice stěžuje na to, že Hollywood se v prvé řadě snaží oslovit děti a teenagery, ale tyto stížnosti jsou mimo, protože právě cílení na děti a teenagery umožňuje inovovat a vyvíjet se, protože starší, potažmo konzervativnější diváci by tyto inovace co se týče změn způsobu vyprávění a stylu neunesli. Filmy jako Resident Evil: Odveta mají pak co se týče inovací asi největší potenciál, protože jednak cílí na mládež a druhak se coby sequely jak řečeno mohou dopouštět všelijakých vylomenin. Závěr z toho všeho je ten, že stěžovat si na infantilní filmy je zajisté v pořádku, ovšem řada dnešních filmů se vyznačuje tzv. infantilitou na druhou, která připomíná spíš evropské avantgardní proudy z počátku 20. století, a zde jsou ty stížnosti už poněkud neadekvátní a liché. () (menej) (viac)
Galéria (175)
Zaujímavosti (26)
- Natáčanie začalo 10. októbra a skončilo 23. decembra 2011 (trvalo 55 dní). (Greenpeacak)
- Milla Jovovich (Alice) je manželkou režiséra Paula W.S. Andersona. (Duoscop)
- Film s rozpočtem 65 miliónů amerických dolarů za první víkend v USA vydělal 21 miliónů amerických dolarů. (pavlikv)
Súvisiace novinky
Zkáza Pompejí bude sexy
Ať už jste jakéhokoli pohlaví. Epos Pompeii totiž našel hlavní představitele v Kitu Haringtonovi (Jon Sníh ze Hry o trůny) a Emily Browning (kočka ze Sucker Punch). Kit si zahraje otroka bohatého… (viac)
Reklama