Resident Evil 5: Odveta

Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. (22.09.2012)

Moje přání po předchozím díle bohužel nebylo vyslyšeno a byl natočen díl další ... No o čem to je ... O debilním vizualu, kde si po temném a relativně atmosférickém předchozím díle užijeme hlavně bílé barvy (!!). A to bílé jak uvnitř budov, tak i venku "v přírodě" ... Módní přehlídka stále stejně zmalované Jovovichové, s tím, že jí sekunduje ještě Rodriguezová (naprosto není můj typ a tu herečku nesnáším ...) a jedna japonečka. No a teď si představte těch pár digi-příšerek, které fakt dnes už neohromí a jinak vlastně jen akci ... Já mám akci rád. Mám rád, když se postavy ve filmu řežou od začátku do konce na všechny způsoby. Ale musí to umět, nebo to musí sakra umět natočit dobrej choreograf. A v tomhle film právě na celé čáře opět selhává. V konkurenci se stejně tak intelektuálně prázdnými akčňáky poslední doby Underworld: Probuzení (2012) a Total Recall (2012) je tohle prostě trapnost, ubohost a urážka všem bojovým stylům a filmovým fightům obecně!! Jovovichová prostě není Beckinsalová, která by jí měla v nějakým novým akčňáku pořádně natrhnout prdel ... doslova ... ;-)) (14.12.2012)

Hm, co asi tak divák očekává od série Resident Evil? A přesně to dostane. Akci plnou zombie (stejně asi nikdy nepoberu, jak může nemrtvý běhat rychleji než živý,...dobře, jde o jiný virus, ale stejně je to divné), běhání, střílení, výbuchů a sem tam šplíchanců krve. Na Millu se pořád pěkně dívá, hudba se dobře poslouchá a triky, na rozdíl od běžné béčkové produkce, jsou na slušné úrovni (ano, některé mizerné, ale jiné výborné, což se vyrovnává). Milovníci PC her budou zřejmě nadšeni více, já, jako milovník comicsů (co jsou plné násilí a mutantů), bych přidal více gore a hlavně fantazie (inspirace Věcí by nebyla na škodu). Celkovou spokojenost kazí jen souboje žen, co se mlátí jako chlapi...mně to přišlo velmi komické. 3,5* (12.01.2015)

Bože to byla sračka. Pořád nemůžu uvěřit, že to natočil režisér jednoho mých nejoblíbenějších sci-fi filmů Horizont události. Tolik věcí nacpaných na sílu (Leon Kennedy je nejhůře ztvárněná herní zfilmovaná postava všech dob, souboj s Popravčími(?!) ), tak šíleně nelogickej děj.... totální urážka Residenta Evila. Ani ucházející hudba a celkem slibnej začátek tu jednu hvězdu nevykouzlí. P.S. Ty cliffhangery už jsou vážně trapný.... ale tento mi navodil pocit, že další díl (snad už poslední) by mohl být ucházející...pokud ho dostane pod taktovku někdo jiný než Anderson, na začátku zastřelí Leona a Weskera bude hrát někdo jemu více podobný. (21.12.2012)

Film je naštěstí dost krátký, takže nestačí být úmorné jeho řetězení atrakčních podnětů, jež rezignuje na tradiční příběhové rámce. A to přes to, že nelogicky uspořádaná kanonáda podnětů se projevuje například v tom, že celý film má konstantně velmi rychlou průměrnou délku záběru (2,4 vteřiny; 2144 střihů), kdy třeba závěr překvapivě není výrazně rychlejší než většina filmu (což běžně bývá). Z perspektivy filmu jako nástroje k vyprávění příběhů se pak můžeme vrátit k rétorice komentování rané kinematografie - Resident Evil: Odplata je intelektuálně i narativně primitivní kinematografie. Jenže co s tím, když je primitivní tak hrdě, poctivě a dalších dílů se budeme dočkávat přinejmenším do doby, než se Paulu W. S. Andersonovi (producent, režisér) a Mille Jovovichové (hlavní role) rozpadne manželství? Více poznámky z doby premiéry.. (10.08.2016)