Resident Evil 5: Odveta

Film je naštěstí dost krátký, takže nestačí být úmorné jeho řetězení atrakčních podnětů, jež rezignuje na tradiční příběhové rámce. A to přes to, že nelogicky uspořádaná kanonáda podnětů se projevuje například v tom, že celý film má konstantně velmi rychlou průměrnou délku záběru (2,4 vteřiny; 2144 střihů), kdy třeba závěr překvapivě není výrazně rychlejší než většina filmu (což běžně bývá). Z perspektivy filmu jako nástroje k vyprávění příběhů se pak můžeme vrátit k rétorice komentování rané kinematografie - Resident Evil: Odplata je intelektuálně i narativně primitivní kinematografie. Jenže co s tím, když je primitivní tak hrdě, poctivě a dalších dílů se budeme dočkávat přinejmenším do doby, než se Paulu W. S. Andersonovi (producent, režisér) a Mille Jovovichové (hlavní role) rozpadne manželství? Více poznámky z doby premiéry.. (10.08.2016)

Nápaditý námet, priemerné spracovanie a samozrejme je to opäť extrémne tupé a nechcene smiešne. Ale má to spád, nápad s virtuálnymi mestami niekde hlboko pod Kamčatkou sú rozhodne fajn. Čiže opäť ide o to, či ste na tú tupú hru už dávno pristúpili a beriete to celé ako guilty pleasure, ono to inak ani nemá zmysel pozerať. Oproti zvyšku filmu je ale komorné súbojové finále na snehu a ľade slabšie, našťastie poteší posledná scéna celej tej maškarády a je to aj fajn pozvánka na uzavretie tejto priemernej frančízy. (24.04.2023)

Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. (22.09.2012)

Tak s překvapením musim konstatovat, že pětka je (i když jen o kus) lepší než čtyřka. RE5 je vlastně jedna nonstop akce, která začne nápaditym úvodem ve "zpětnym chodu", pokračuje ve stylu Snyderova Úsvitu mrtvých, no a postupně samozřejmě zabředá do svých vod. 3D celkem v pohodě, spousta, spousta, ale opravdu spousta efektních zpomalovaček, několik povedených monster, prostřídání snad všech postav z celý série a samozřejmě skoro nahá Milla - a to všechno ve zběsilym tempu, kde se munice vystřílí víc, než v libovolnym Rambovi. A ten soundtrack mně připomínal Trona: Legacy. (12.09.2012)

Hodně velká špatenka. Od polovinu filmu jsem se modlil aby závěrečné titulky měly aspoň 20 minut. Milla Jovovich předvádí, že hrát může opravdu každý a Paul Anderson dokazuje nemožné, totální sračku dostal na plátna kin. Resident Evil tímhle dílem pro mě skončil, podobně jako třeba Twillight již po prvním kousku mozaiky. Resident Evil v minulosti znamenal jakousi jistotu nenáročného akčňáku. Hlavně Trojka byla mimořádně povedená. Pětka je ale absolutní hrůza. O těch tupých přestřelkách se mě bude asi hodně dlouho zdát. Nejlepší scénou ve filmu je závěrečných 10 sekund. Doufejme že 6. díl bude znamenat zkázu všech. (12.12.2012)