Resident Evil 5: Odveta

Film je naštěstí dost krátký, takže nestačí být úmorné jeho řetězení atrakčních podnětů, jež rezignuje na tradiční příběhové rámce. A to přes to, že nelogicky uspořádaná kanonáda podnětů se projevuje například v tom, že celý film má konstantně velmi rychlou průměrnou délku záběru (2,4 vteřiny; 2144 střihů), kdy třeba závěr překvapivě není výrazně rychlejší než většina filmu (což běžně bývá). Z perspektivy filmu jako nástroje k vyprávění příběhů se pak můžeme vrátit k rétorice komentování rané kinematografie - Resident Evil: Odplata je intelektuálně i narativně primitivní kinematografie. Jenže co s tím, když je primitivní tak hrdě, poctivě a dalších dílů se budeme dočkávat přinejmenším do doby, než se Paulu W. S. Andersonovi (producent, režisér) a Mille Jovovichové (hlavní role) rozpadne manželství? Více poznámky z doby premiéry.. (10.08.2016)

|| Scenár: Paul W. S. Anderson | Hudba: tomandandy | Produkcia: Paul W. S. Anderson, Jeremy Bolt, Don Carmody, Samuel Hadida, Robert Kulzer | Distribúcia: Screen Gems | Štúdio: Constantin Film, Davis Films, Impact Pictures | Rozpočet: 90 miliónov $ | Tržby: - $ || Hľadám slova... :D (13.09.2012)

Od doby druhých Transformers tady nebyl tak přepálený, tupý a prvoplánovitý útok na vaši signální soustavu. Anderson se úplně vykašlal na něco jako je příběh, logika či vyjadřovací střídmost a od začátku do konce servíruje, beze smyslu a oddechu, jednu sterilní akční sekvenci za druhou, to vše podpořené únavným technopeklem individua zvaným tomandandy a s heslem "čím více tam narveme těch zpomalovaček, tím lépe, vždyť jsou tak cool!". Jestli pro vás předchozí díly byly na vás už tak nějak moc, z tohodle se vám udělá blivno. Moje ostravská babička, nechť je jí země lehká, by to shrnula slovy "To byla zase chujovina!". (15.09.2012)

JE to v každém případě lepší, než předchozí díl. Ale tuhle metu překonat, to rozhodně nebyla olympijská disciplína. Polepšil si soundtrack, výborné je vybrané prostředí (tím si Anderson šikovně otevřel možnosti) a prvních 15 minut je takřka excelentních. Jenže pak už vše jede v kolejích minulého dílu. Scénář servíruje jednu pitomost za druhou a (nemusíte být hnidopich, aby vás ty koniny praštily do očí) a zpomalovačky se rychle zají. Znovu je jich moc, aniž by měly opravdový smysl (bolestné je to hlavně ve finální bitvě). Návrat starých známých fajn, nové postavy v ničemu (Bingbing Li je nicméně zatraceně hot) a Milla neskutečně asexuální. Kam se v upnutém oblečku hrabe na Kate Beckinsale. Ve výsledku lepší než čtyřka, ale pořád o značný kus za původní trilogií. Ale když už nic, na tohle se aspoň „dalo dívat“. (14.09.2012)

Už třetí díl série měl nakročeno k absolutnímu odvazu stran žánrových poloh, klišé a schémat, ale až "Odveta" ukazuje Paula W.S. Andersona v nejlepším světle jako nedoceněného génia brakové podívané a videoherních vyprávění. Genialita Andersonových snímků spočívá v bezešvém mixu béčkové přímočarosti, fanboyovských referencí a sebereflexivní nadsázky, který ovšem nepomrkává spiklenecky po úzké skupince znalých diváků, ale naopak cílí na maximálně široké publikum. Výsledkem je zcela nevázaný sled atrakcí, který ve své osvobozené nespojitosti a pestrosti motivů dosahuje až úrovně filmových koláží typu "Koyaanisqatsi". Ostatně stejně jako Reggiovy dokumentární eseje také Andersonovy snímky jsou kamerově dokonale vycizelované a představují řetězec vágně propojených moneyshotů. "Resident Evil: Odveta" navíc překonává Andersonovy dosavadní mistrovské videoherní počiny "Rallye smrti" a "DOA: Na život a na smrt", které produkoval. Videoherní v tomto případě neodkazuje na původ námětu, ale na způsob vyprávění. Zatímco jiní tvůrci (včetně fušera Uwe Bolla, s nímž bývá Anderson zcela neadekvátně srovnáván) podřizují videoherní světy tradičním narativním zákonitostem kinematografie, Anderson (podobně jako např. duo Neveldine/Taylor či famózní filmový "Silent Hill") přejímá pro film videoherní naraci. "Resident Evil: Odveta" tak uhrane důmyslně přímočarou premisou o testovacím komplexu společnosti Umbrella, který umožňuje postavám doslova procházet levely stylizovanými dle světových metropolí. Zdejší způsob vršení atrakcí a střídání ikonických prostředí neodbytně vyvolává dojem, že tvůrci scénáře hráli "Call of Duty: Modern Warfare II", kde hráč skáče do těl rozličných hrdinů, kteří se pohybují v odlišných prostředích (mimo jiné též Moskvě, Washingtonu, na americkém předměstí i na základně za polárním kruhem. Rudá královna, centrální počítač ovládající celý testovací komplex pak připomíná videoherního "režiséra" z her Left 4 Dead, když v souvislosti s konkrétním postupem hrdinů jejími levely jim aktivně do cesty spawnuje konkrétní protivníky. Vedle toho představuje "Resident Evil: Odveta" až grandiózně sebereflexivní dílko, které se vyžívá ve schématech i vlastní lacinosti a směřuje až do vod požitkářského campu. Tvůrci žánrová klišé neobcházejí, ale procházejí skrz ně na druhou stranu do paralelní dimenze, kde každé klišé nabývá podobu své absurdní mocniny. Od konce letošního Festivalu otrlého diváka nebyl v kinech tak zábavný film k vidění. (22.09.2012)