Havrania cesta

Těch noire záběrů tam zas až tolik nebylo. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, v čem je podstata příběhu. Mistr party elektrikářů nepřímo zapříčinil nehodu, kdy byl při pádu stožáru vysokého napětí zraněn jeden dělník. Celá skupina je odvelena do vyšetření případu na stavbu nízkonapěťových přípojek do zapadlé horské vísky. Náhle přijíždí mladý nezkušený člověk, který se má zaučit a nahradit odvolaného mistra party... A zde možná není úplně film dotažen, parta montérů je rozpolcena, nevědí, na kterou stranu se přidat, zda podpořit svého zkušeného mistra nebo toho nového. Věra Galatíková vypadá v tomto filmu starší, než byla ve skutečnosti, ale je zajímavé ji takhle mladou vidět. Pántik byl mimořádný herec a Kvietik mu dobře sekundoval. (03.12.2019)

Aj budovanie elektrického vedenia patrí k budovateľským filmom spolu s kolektívnym hašterením a spormi o prednú pozíciu v malej skupine montérov. Na odľahlom mieste krajiny prácu strieda fajront a nájdu sa aj náznaky lásky, ale preháňa sa to s psychológiou postáv na úkor nejakého zmysluplného príbehu. –––– Nech žije brigáda socialistickej práce! (02.03.2014)

Drsný příběh z drsné krajiny. Občas nabývá takřka vesternových kvalit (jistě na tom má podíl působivá hudba s foukací harmonikou). Věru, podobná parta by mohla sloupy vedení vést podél velké pacifické dráhy namísto přes slovenské náhorní planiny. Občas mi film svou náladou připomínal Kachyňovu Závrať (ze stejného roku), kde se příběh odehrává též na pozadí života migrující dělnické party a hospody. Herecké výkony jsou nepochybně kvalitní, ale Věra Galatíková je zde úchvatná. Jak kdyby se zde ocitla z nějakého italského neorealistického filmu. (24.02.2011)

Taký poriadny slovenský chlapský film, akých sme ešte videli neskôr od Hollého viacero. Mne to trochu pripomenulo Mzdu strachu. Nebezpečná práca, chlapi neustále pohromade, kamarátstvo a čiernobiela vťahujúca kamera. Lenže my Slováci sme aj národom žabomyších vojen a kariérizmu, čiže určitej malosti (ale ktorý národ nie je), takže sa dočkáme trochu inej dramatickej výstavby. Do toho nejaká tá osudová žena a prekreslená psychológia postáv. Ani neviem, prečo to na mňa tak nezaúčinkovalo ako som si spočiatku myslel, pretože všetko je zahrané a zrežírované veľmi presne. Hej a aby som nezabudol, ako mohla cez cenzúru prejsť tá hláška o červenej guli? (02.03.2014)

60 roky ukázali, že slovenský film je silný a rozmanitosťou svojich príbehov aj teraz, dokazuje, že sa svoju tvorbu sa vôbec nemusíme hanbiť. Či už sa jednalo o mladých režisérov alebo staršiu generáciu, či už boli témy pod nadvládou socializmu, alebo uvoľnenia - tvorcovia si vždy našli cestu ako vypovedať o niečom - hocičom prvotriednym spôsobom. Havrania cesta Martina Hollého - ktorá sa považuje za jeho debut, je obyčajným chlapským príbehom. Dej je značne nedramatizovaný a viacej ako do akcie ide do vnútra postáv. Funguje to dokonale. Pántik tu exceluje. Jeho prejav je nebojím sa povedať, tak výborný, že slabšie miesta prekryl a na konci vzbudil potrebnú emóciu. Podobný pocit s filmu som mal ak si pamätám pri Obchode na Korze. Kvietik, Mrvečka a Galatíková sú len bonusom. Všetci traja ale samozrejme výborne zahrali svoje úlohy. Do toho všetkého hrá hudba ktorá mi v mnohom pripomínala hravé strunové tóny Ennia Morriconeho. Možno hlúpe prirovnanie, ale mne do celého konceptu tohto chlapského príbehu sedí. Výborná ukážka slovenskej filmovej práce, ktorá je silná aj v roku 2012. (16.04.2012)