Pawn Shop Chronicles: Historky ze zastavárny

Aj po dvadsiatich rokoch sa stále dajú nájsť početné príklady filmov, ktoré sa snažia byť "novým Pulp Fiction", no nie sú, nebudú a nemajú šancu ním byť... Avšak tento pokus má niečo do seba - zrejme vďaka zapojeniu akýchsi mysterióznych prvkov do deja... No aj tak - tá snaha o podobnosť s "Originálom" (hoci aj so samotnej snahy robí film srandu v prípade imitátora Elvisa Presleyho a narážkami, ktoré naznačujú, že film si je vedomý toho, že bude porovnávaný s PF a že sa na neho odkazuje a z neho vychádza, čo je črta sympatická) vo všetkých formálnych a obsahových prvkoch je priveľká na to, aby to bola náhoda a iba úprimný pokus o malý film bez inšpirovaním sa Tarantinom... A tu prichádzame k jadru problému: hodnotiť film vzhľadom na kontext a teda z uvedomele post-modernistického hľadiska? Vznikol by tento film a vyzeral by tak, ako vyzerá, keby nebolo Pulp Fiction v prvom rade? Ak nie, tak potom vďaka bohu za P.F. Ak však áno, tak do čerta s P.F., lebo nutne implikuje porovnávaciu "súťaž", z ktorej P.S.Ch. nemôže vyjsť víťazne. A pár poznámok k filmu (a dôvodov, prečo iba tri, aj keď to bola v podstate fajn zábava): prišlo mi to, že HLAVNÁ bola druhá, prostredná poviedka - tá bola aj najdlhšia, tá bola aj jediná skutočne nejako uzavretá, mala nejaký oblúk, zápletku, dej, pointu (aj keď na konci v podstate predvídateľnú) - a k tejto jednej poviedke boli prifarené ďalšie dve ako predkrm a dezert, tie však už nie sú také dobré, prvá ešte ujde, lebo má celkom fajn Walkera, ktorý ukázal, že má aj inú polohu, než "rýchlu a zbesilú", posledná má síce veľmi fajn nápad s mestom rozdeleným na 2 tábory a zvláštnou, podivnou atmosférou čudnosti a inakosti, no Fraser je vyslovene otravný a celé, ako to ide odnikam nikam, to aj tak nejak nijako "skončí"... samotné predely v Pawn Shop-e sú celkom fajn. Elijah Wood sa profiluje ako herec podivínov, úchylov, čudákov a magorov (Sin City, Maniac). Štvalo ma však (a to zráža jednu hviezdičku), že je to častokrát nedôsledné - napríklad v dvojke - ako je možné, že Matt Dillon, jazdiaci v priemernom aute, priemerne oblečený, s lacne vyzerajúcou ženskou a buranskými maniermi týpka z nižšej strednej vrstvy, idúci autom na svatobnú cestu do Orlanda, si mohol dovoliž prsteň za 17 000 dolárov a predtým prvej manželke dať urobiť custom-made prsteň tiež vo veľkej hodnote? Okej, toto možno nie je podstatné, ale podstatnejšie je, že tie ženské, ktoré žili +/- 6 rokov v klietkach, vyzerali ako veľmi sexy modelky, s oholenými ohanbiami, dokonalými telami a veľmi čisto - aj tá špina na nich vyzerala ako módne naaranžovaná... Mňa takéto nedôslednosti dokážu mrzieť a rozčuľovať. (02.06.2014)

Hic sunt leones, chytrolíni. Nedělám si iluze, že film o zfetovaných vidlácích není to pravé ořechové na jemnocitné nitro průměrného ČSFD kritika, přesto všechno je krajně podezřelé, že červený film je v modrých číslech. To už dopředu můžeme vědět, že to bude něco EXTRA. Že to bude nekomerční rozmrdávačka, s takovou dávkou ironie, že Iron man si může akorát na dvorku hrát se svářečkou a přemejšlet o bakelitu. (11.10.2013)

Taková průměrná blbina, která je rozdělena do 3 historek, ale zabaví. První historka je asi nejlepší, hlavně Paul Walker zahrál svoji postavu skvěle, v takovéto roli jsem ho ještě neviděl. Druhá historka byla dost drsná, hlavně to mučení, na to se nedalo dívat, to byl fakt hnus. Ale příběh zajímavý, bylo zvláštní, že ta ženská dala přednost únosci před manželem. A třetí historka už byla slabá, ta mě moc nebavila. P.S. SPOILER: Nechápu jak to Elijah Wood na konci přežil. (07.02.2017)

Filmy limitované téměř zápornou inteligencí svých antihrdinů by měly být aspoň vtipné, dojemné, klidně i drastické.. Ale tenhle je - nijaký. Kromě vymaštěnců už nic jiného nenabízí. Jen přehlídku odporného dění, plnou sprostoty, špíny a ubohosti. S hodně nechutnými scénami. Kdo nemá náladu bahnit se v hnusu, ať se této zbytečné samoúčelné přehlídce raději vyhne. (10.02.2018)

Nějakou dobu jsem se rozhodovala mezi čtyřkou a pětkou a nakonec se mé hodnocení vyhouplo směrem nahoru, protože ať už to bylo jakkoliv divné a morbidní, já se zkrátka výborně bavila. Tenhle propletenec navzájem se letmo střetávajících příběhových linií, notně ulítlých postav, násilí, pořádné dávky bizarnosti a výborných, černým humorem prošpikovaných dialogů (mým favoritem je rozhovor dvou feťáků nad tématem rasismu) je prostě natolik originální, že s přehledem nakopává zadky všem letošním komediím, co jsem zatím viděla, i když to asi není podívaná pro každého. A jen tak na okraj, zdá se mi to, nebo si Elijah Wood nějak moc libuje v rolích úchylnejch psychopatů? (22.10.2013)