Za lepší život

Na motivy přistěhovaleckých rodin už byly natočeny mraky horších či lepších snímků. A Better Life se právem řadí mezi ty nejlepší a troufám si tvrdit, že on sám může být tím nejlepším. Ale pozor, nic velkolepého, nic, co byste mohli hmotně uchopit, tady nehledejte. To pravé kouzlo úspěchu se skrývá v úplně něčem jiném! V lidech, starostech, útrapách, soucitu, lásce a porozumění. To vše za doprovodu hudby Alexandra Desplata! 80% (24.10.2011)

Po delší době si ke mně našel cestu další film o americkém snu, kterých už jsem měl možnost několik vidět, a opět to byl atraktivní, zajímavý, napínavý a hlavně kvalitní film, který mě utvrdil v tom, že svět a obzvláště život je někdy nespravedlivý a člověk proti je proti nepřízni osudu bezmocný. Toto drama otce a syna, kteří se snaží protlouct každodenní realitou a když už se nadechují k lepším zítřkům, tak jsou sraženi na kolena mě nemohlo nechat chladným. Já jsem to s hlavními hrdiny naplno prožíval, fandil jsem jim a přál jim trochu toho štěstí. Bohužel film nekončí klasickým happyendem, ale na to jsem byl připraven, protože ze všech filmů, které jsem na téma amerického snu viděl měl šťastný konec snad jen jediný film, takže to tak beru, život taky leckdy není procházka růžovou zahradou a tak jsem vděčný, když se film stane v tomhle směru odrazem reality. Musím ale říci, že co mě jako člověka neznalého v právním systému USA zaujalo je to, že otec neměl tamní občanství a byl v zemi nelegálně, ale jeho syn evidentně americké občanství měl. Toto mi nebylo moc jasné, jak k tomu mohlo dojít, jasně, jeho syn se narodil v USA, ale byl synem nelegálních imigrantů, takže jak mohl dostat občanství? Tohle mi docela vrtá hlavou, ale jinak to byl fajn film, který mě donutil nespustit z televize oči a se zájmem sledovat, co se na obrazovce děje. A za to mu ode mne náleží zasloužených pět hvězd. (10.06.2012)

Žijeme si náš obyčejný, fádní život uprostřed Střední Evropy v malé české kotlině, kterou z jedné strany obepínají Krušné hory a ze strany druhé Beskydy. Když se zatopí Holandsko, vadit nám to nebude. Když se potopí i Německo, o to líp, budeme mít moře. A pořád u toho budeme pít to typické české pivo, na které je každý hrdý a málokdo se v té naší zemi v něm opravdu vyzná. A to si říkáme odborníci na pivo...No a na ten náš život, který nám beztak půlka Evropy závidí a zbytek nechápe, neuvěřitelně nadáváme. Nadáváme na politiky. Nadáváme, že odhlasovali tohle a tamto. Že to jsou zmrdi, co jenom kradou jeden halíř za druhým. Vlastně stejně tak, jako čeští fotbalisti, kteří zrovna nedávno odhlasovali, že si nechají proplatit půlku prémií, které mají být pro případný postup na fotbalové EURO 2014. Jsme vychcaný, chceme víc a ve výsledku nebudeme mít nic. A v jednom kuse si stěžujeme a nadáváme. Přitom nám ale vůbec nedochází, že může být hůř. Že může být tak hrozně, že lidé na druhym konci světa na černo utíkají ze své země, aby se jim žilo líp. Utíkají do USA, protože ta nabízí nepřeberné množství možností a hlavně nabízí chuť žít. V tomto světě, který si vůbec během našeho běžného rejpání neuvědomujeme, se denně dějou věci, které nedokážeme pořádně ani pochopit. Věci neuvěřitelně emotivné a smutné, které stojí za to vědět a uvědomit si. Za lepší život totiž bojují i postavy tohoto filmu a musím říct, že bylo něco krásného, ale zároveň něco tak smutného sledovat právě jejich perfektně napsané postavy. Nejsmutnější na tom všem je, že tohle není jenom pouhý film...ale krutá realita. A to by si každý Čech u píva měl uvědomit, než spustí další blamáž nekonečných nadávek. Jen více takových filmů do nás...čecháčků. (12.09.2012)

Skvělé drama o životě mexických imigrantů v USA, o tom, jak je těžké prorazit, zvlášť když jste tam načerno s dospívajícím synkem o tom, jak zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Jak snadné je pro kluka být získán gangem, jak těžké je to odmítnout, jak těžké je to pro jeho otce, který se ho snaží slušně vychovat a ve své poctivosti je ještě okradem a přesto dokáže pochopit, že někteří jsou na tom ještě hůř. Ale důsledky zoufalství na sebe nenechají nikdy čekat, tak to v životě prostě chodí, i když skrze děti se dá vykřesat jiskřička naděje. A tak až budeme zase někdy všichni svorně nadávat na všechno kolem - a že to taky dělám -vzpomeňme si na zoufalé oči táty Demiána Bichira.......a přejde vás to, tak jako mě.... film s působivou atmosférou a hereckými výkony. (28.05.2013)

Tento film dáva nelegálnym mexickým prisťahovalcom ľudskú tvár tým, že rozpráva veľmi ľudskú, jemnú a malú drámu. Film mal v sebe všetky ingrediencie, aby sa stal vzorovou a predvídateľnou drámou. Nemal za sebou ani veľký rozpočet, ani žiadne veľké mená, takže tento film sa veľmi ľahko mohol stať veľmi zabudnuteľným a nevýrazným. Napriek tomu sa filmu darí stať sa oveľa viac než len tým, že sa šikovne vyhýba väčšine klišé, ktoré by ste vo filme ako je tento očakávali, a tým, že sa nezameriava na žiadne lacné nálady emócií. 7/10 (30.01.2022)