Réžia:
Todd SolondzScenár:
Todd SolondzKamera:
Andrij ParekhHrajú:
Jordan Gelber, Justin Bartha, Donna Murphy, Christopher Walken, Selma Blair, Mia Farrow, Aasif Mandvi, Zachary Booth, Di Quon, Lee Wilkof, Peter McRobbie (viac)Obsahy(1)
Abe má niečo cez tridsať, ale aj tak je najradšej zavretý v detskej izbe, ktorej hlavnými dekoráciami sú akčné figúrky a simpsonovské suveníry. Beznádejný muž s detskou dušou, nevnímajúci svoj pozastavený vývoj a neschopnosť fungovať v dospelom svete. Pri práci u svojho otca podáva rozpačité výkony a väčšinu času trávi prehľadávaním serverových domén kvôli cenným starým hračkám. Jeho jedinými spojencami sú prehnane starostlivá matka a otcova sekretárka, ktoré ochotne zahladzujú stopy jeho pomalej a nekvalitnej práce. Keď sa Abe zaľúbi do rovesníčky Mirandy, musí sa vzdať všetkých svojich záľub a necností. Tragédia visí vo vzduchu... Známy nezávislý tvorca vytvára ďalší variant svojej obľúbenej čiernej komédie o dospelom dieťati, ktorého túžba po romantickom vzťahu narazí na tvrdú realitu. Po perverzne komickom a formálne dôvtipnom Živote vo vojnových časoch (2009) tentoraz vytvára iný prenikavý portrét neduhov strednej triedy s Čiernym koňom – titulom, ktorý je hodný mena svojho tvorcu. (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (35)
Nejnovější Solondzův počin je jedním z jeho nejzajímavějších. Chytře vystavěný, osobitý film o „trailer trash“ střední (vyšší) třídy z předměstí, jejíž existenční problémy se změnily v existenciální, přičemž představy o úspěšném a vzrušujícím životě vzaly brzy za své. O to úderněji vyzní jejich zaprděná existence, kterou skrze solidní (finanční) zázemí mohli při vyšších ambicích a troše snahy přetavit ve splněný americký sen, ale díky vlastní pasivitě uvízli v nudném stereotypu každodenního života, ve vakuu vnitřního světa, ze kterého není cesty ven. [==] Hlavní hrdina filmu Abe žije již 35 let s rodiči, usedá každý den ve firmě svého otce na stejném místě, každý večer parkuje auto na stejném místě a každý večer potká rodiče v obýváku na stejném místě (pro zesílený pocit každodennosti Solondz používá totožné typy i kompozici záběrů). Abe je prototypem člověka, jenž neustále hledá výmluvy pro svoje selhání a až patologickou nepřizpůsobivost a nevraživost. Má intenzivní pocit, že za jeho problémy mohou jiní (otec, matka, bratr) a on je pouze obětním beránkem rodinných intrik. Díky absenci sebereflexe a nedostatečného sebepoznání zcela ignoruje fakt, že za své problémy si víceméně může sám a kritikou okolí (především rodičů, kteří večer co večer nepřítomně přijímají televizní vysílání) kritizuje vlastně jen sebe samého, svoje vlastní (nejen sociální) selhá(vá)ní, které koexistuje s vnitřním světem a bizarními představami zcela odtrženými od reality. Abe je totiž přerostlý adolescent a životní looser, který si to neuvědomuje, a vytáhl si spíše Černého Petra, nežli by byl otcovým Černým koněm. ()
Příběh supefreaka. Solondz dává. Ze začátku hodně našlápne a namlsá, aby nás v půlce začal roztáčet snovými rovinami a vytuňěnými interiéry, do kterých jsou vymodelovaní herci jako Chris Walken. Funguje to tak napůl, protože si v některých momentech říkáte, že vlastně nejde o nic jiného, než o tresť amerického nezávislého léta a všechny tyhle vnitřní démony, popkulturní odkazy a herecké ikony už mate dávno filmově vyřešené. ()
Po celý čas som mal z toho viacmenej dobrý pocit, keďže takéto príbehy ovplyvnené depresiou, zúfalými rozhodnutiami a naivitou vedia roztočiť naozaj dobrú zápletku. No ten záver, ktorý balansoval na hrane predstáv a reality ma tak trochu znechutil, teda nielen trochu, ale dosť. Pritom takéto neurčité vsuvky mi vo filmoch vadiť nezvyknú, no v tomto prípade to výrazne poškodilo môj celkový dojem. Vlastne ani neviem čo si o tom celom mám myslieť. A v tomto scenári mi aj ten čierny humor prišiel trochu zbytočný, radšej by som bol keby to bolo koncipované ako čistá dráma s tragickými okolnosťami. ()
Klasická skromná festivalová komedie, která pobaví a polechtá, ale nechá divákovu duši bez šrámů a život ve stejným rytmu. Bez dobrých hereckých výkonů by film chutnal jako malinová Huba Buba, co je po šedesáti vteřinách bez chuti. Takhle těch 84 minut uplyne stejně rychle a dobře jako posezení u jednoho Kozla (myšleno středně dobré pivo). ()
Dívka, co se utápí v depresích, se potkává s chlapíkem, co se topí ve falešných představách a sebeklamu. Takové setkání nemůže skončit dobře a taky ani neskončí. Zejména kvůli scénáři, který to nezvládl, a postupně začal servírovat stále větší a větší dávky chlápkových sebestředných, naivních, představ, až nebylo jasné, jestli o tom jen sní, či už mu přestává fungovat mozek nebo se to opravdu děje. Je to několikanásobná dětinská fantazie, ve které se nedá vyznat. Když k tomu připočteme, že žádná z postav není moc sympatická, je to jen zbytečný film, který zanechá pocit rozmrzelosti. ()
Galéria (10)
Zaujímavosti (1)
- Selma Blair bola v dobe natáčania filmu v piatom mesiaci tehotenstva. (beso74)
Reklama