Prepadnutie

Jestli tenhle ansámblový western napěchovaný vším, co by měl klasický western obsahovat (Monument Valley, Indiáni, přestřelka na ulici), něco brzdí, pak dostavník napěchovaný vším, co před válkou představovaly Spojené státy. Mikrovzorek společnosti Fordovi sice umožňuje charakterizovat Kida jako nezávislého individualistu stojícího mimo zavedené sociální struktury a zároveň rozvést jeho oblíbené téma zrození amerického národa, ale na maupassantovskou komedii mravů nejsou vztahy mezi postavami dost prokreslené a na jejich „vyřešení“ je poněkud neférově užito deus ex machiny v podobě tlupy divošských Indiánů (kteří zde oproti Stopařům nejsou ničím víc než překážkou na cestě k civilizované společnosti). Málo jízlivé melodramatické vsuvky a málo vtipné záblesky fordovského humoru jsou ovšem během dlouhé akční scény zadupány do země nepřehlédnutelnou ukázkou prvotřídní filmařiny. Zadní projekce a exteriérové záběry s kaskadérskými kousky jsou zkombinovány tak obratně, že přechody mezi realistickým a „umělým“ prostředím neruší a sekvence pádí takovým tempem, že Fordovi rádi odpustíte i matoucí překročení osy. Možná je škoda, že ve stínu této velkolepé sekvence zůstává nejen sociálně-kritický rozměr filmu, ale také bravurní režie úvodní části. Ford Přepadení režíruje částečně jako němý film. Vesměs se spoléhá na statické záběry, namísto slov nechává promlouvat pohledy, které si postavy vyměňují a které mají o to výraznější vypovídací hodnotu, že detaily a jinými stylistickými oživeními se ve filmu neplýtvá (uvedení Wayneovy postavy je nezapomenutelné právě díky ojedinělému použití prudkého nájezdu kamery). Každý střih, každá změna velikosti záběru má při Fordově výrazové úspornosti své opodstatnění. Styl k sobě zbytečně nestrhává pozornost, z do hloubky komponovaných záběrů (které měly údajně velký vliv na Občana Kanea) se dozvíme výhradně to, co je třeba pro konstrukci fabule. Přehlednost a srozumitelnost vyprávění působí naprosto samozřejmě, v čemž tkví nejen jedinečnost Fordovi režie, ale také záludnost jejího postihnutí slovy. Zkuste popsat něco neviditelného. Přestože se vám jeho kvality mohou zdát málo nápadné, Přepadení zůstává filmovým mezníkem. Snímkem, který zahájil revival westernového žánru a jednoho béčkového herce strnulých výrazů a sošných póz proměnil v nesmrtelnou filmovou ikonu. 85% (14.01.2019)

Nyní už mám v ruce dostatek materiálů, abych (sám pro sebe, samozřejmě, nikomu to nenutím) pasoval Johna Forda na tvůrce nejnudnějších filmů v historii kinematografie. Můj miláček Klementina mě unudila k smrti, Hrozny hněvu mě znudily až naštvaly přehnaným levicovým patetismem a pouhé ukázky z Ocelového oře mě přesvědčily, abych mu nevěnoval více než dvě hodiny svého života. Přesto jsem si nedal říct a zašel na Přepadení, protože má status legendy. A opět jsem odcházel roztrpčen a znuděn. Je pravda, že začátek mě navnadil - málokdy se vidí ve westernu tolik svěžího humoru. Navíc mě zaujala i fajn kamera. Pak ale lidičky nasedli do dostavníku a jali se hodinu kodrcat po pusté poušti kamsi do nějakého města. A už se to rozjelo - schematismus jako prase - každá postava se objeví teprve když je ji zapotřebí a zmizí hned jak přestane být důležitá. Je ukázáno jen tolik, kolik být musí, žádný přesah nebo myšlenka. Navíc vše dopadne tak, jak se to dá předpokládat už po prvních 15 minutách. Ne, na tomhle jsem bohužel neshledal nic legendárního. (11.01.2011)

Dokonalé! Propracovanost charakterů postav, jímž dominují ty nejvíce ambivalentní, to je hlavní fakt, který učinil Fordův film přelomovým a zcela zásadním, co se žánru westernu týče. Jak nemám Wayna ráda, tady bych si před ním na kolena klekla a nohy mu políbila. :-) Stejně tak i Claire Trevor, jež právem patří mezi mé oblíbenkyně. (04.01.2008)

Až do přepadení indiány výborný film. Film tady graduje a závěr už je jaksi do počtu. Když už zkrátka Ringo do toho Lordsburgu dojel, musí ještě vyřídit ty Plummerovic lumpy. Tato část už působí jen jako přídavek, nemá tu sílu jako prvních osmdesát minut. Je to samozřejmě čistě subjektivní dojem. Proto ty čtyři hvězdičky. Jinak musím dodat, že tady je docela snesitelný John Wayne, který ještě nevypadal jako strejda, takže se mu ta role dala věřit. Takže suma sumárum jedná se o velmi příjemné překvapení, s ohledem na stáří filmu jsem se totiž obával, že budu koukat jen na povinnou nudnou klasiku. Obával jsem se zbytečně. (29.01.2008)

Napínavý western od začátku do konce. Obejvuje se zde sice jen pár postav, zato pečlivě vykreslených. Od sympatického zločince Johna Waynea, přes prostitutku s dobrým srdcem či věčně ožralého, leč šikovného doktora atd. Vadila mi sice zadní projekce, ve 30. letech však zcela běžná. Koneckonců ji používá i Hitchcock o mnoho let později. (22.05.2009)