Čistá

SPOILER. Jemná a hezká tvářička Alice Vikander je v příkrém rozporu s postavou Katariny, kterou ztvárnila. Ale zahrála ji zatraceně dobře. Nedivím se, že si jí všiml Holywood. Film mě nejvíce potěšil svojí hudební složkou. Nevím, čím to je, ale nevědomky volím snímky, v nichž stěžejní úlohu sehrává Beethovenova 7. symfonie, to už snad nemůže být ani náhoda, že je to už třetí film za poslední měsíc, z něhož se na mě linula ta zdánlivě nenápadná, ale značně dramatická a burcující melodie. A téměř se stydím za to, že jsem si poté, co Katarina Adama shodila z okna, pomyslel: "Patří Ti to, ty arogantní hajzle!" (29.04.2015)

„Bylo to hezký?“ - „Jo, dík.“ Pan dirigent zřejmě tak úplně nepochopil, co v Katarině ve skutečnosti dřímá…Mým jediným důvodem pro zhlédnutí snímku byla herečka v hlavní roli. Čekal jsem tedy, že bude Alicia Vikander výborná. Ale že předvede něco takového, to zas ne…upřímně řečeno mě ohromila a její roli jsem jí bezvýhradně věřil. Bavilo mě to její nadšení pro novou práci, spřízněného člověka, objevování krásy kvalitní hudby (které si divák užije dosytnosti) a zároveň i nějakou tu myšlenkovou potravu posouvající ji vpřed. A když se karta postupně otočí a člověk už jen čeká, kdy bude té hořkosti na Katarinu moc, přijde zvrat, který jsem nečekal. O to víc jsem si pak užil závěrečný pohled kamery, kdy mě bavilo číst si v jejích očích a hádat, co všechno se jí asi honí hlavou (přičemž mě mírně děsila ta Katarinina vyrovnanost). Objektivně je to asi na silné 4*, ale Milovaná mě emočně zasáhla natolik, že trochu nadhodnotím slabším plným počtem (kdo by řekl, že se jedná o celovečerní debut jak režisérky, tak i výše jmenované). (18.08.2019)

307. Hudba má tak uchvacující moc, vždy i měla a bude mít, dokáže probudit naše city, povznést naše lidství, zapálit v nás touhu, pohánět k činům, až za meze soudnosti, a právě až tam se nechá hudbou ztrhnout Katarina, dívka z prostředí, které není žádnou životní výhrou, smýkaná, opovrhovaná, až jednou, jako by zázrakem vstoupí do míst, které jsou bytostně hudbou naplněné, do koncertního sálu, mezi lidi, kteří hudbou žijí, jak se k nim zařadit, jak patřit mezi ně, jak se vysmeknout tomu tak ubíjejícímu životu, konečně uniknout, nechat se unášet konejšivou nadějí, pryč, co nejdále, ale svět není ani zde lepší, bez zášti, lstivých úskoků, ale je tak snadné podlehnout iluzím, když je alespoň na čas život takový, jak jsme si o něm ani snít netroufali, naivní ve víře a velmi zranitelní, jak je pak snadné nás podvést a zneužít, když není pro nás žádné lepší volby na výběr, pak se upneme k té jediné, nám dané příležitosti a to se vší silou a odhodláním, už nikdy zpět do prázdnoty a beznaděje, stůj co stůj, zůstat, udržet si tak náhle nabytou důstojnost, pak ani zločin nemusí být pro nás překážkou, když právě jen "Odvaha je jediným životním měřítkem." Vynikající sociální drama se snadno uvěřitelnou psychologií postav, další angažované a podnětné dílo, tak důležité pro naše širší chápání reality. (08.05.2015)

Tohle, že je debut Alicie Vikander? Za mě dobrý, alespoň tady na rozdíl od současných filmů vypadá jako, že je opravdu ze Skandinávie. Jen si říkám, proč to herečky vždycky mají tak složitý a musí jít přes sexuální scény, aby ukázaly, co v nich je. Nebo se pletu a tento film je o něčem jiném? Jinak klasická skandinávská depina s psychiatričkou v hlavní roli. Je až fascinující, kolik sebevědomí Alicia před plátnem nabyla od této role... (13.04.2020)

Film o dievčati, čo malo odvahu a snažilo sa "nájsť samu seba", aj keď ju to čosi stálo. Výborná severska (švédska) dráma, s neuveriteľne krásnym hereckyym prejavom Alicie Vikander. A keď k tomu pridám hudobne pozatie (Mozartovo Requiem, či Bethovenove andante, alebo aj toto , ) neostáva mi len naozaj dať 5 bodov. veď sa započúvajte a kuknite si to. :) (08.06.2015)