Futurologický kongres

Sunset Blvd. digitálního věku šlape náramně do momentu, kdy se srazí s halucinogenním Inception, čímž dostane povážlivé šrámy především ve schopnosti být srozumitelnější ve vyprávění příběhu jako takového, přičemž snaha vybruslit z toho se mění v tvůrčí vršení jednoho nonsensu za druhým, takže druhá polovina filmu nedovede samostatně fungovat, ne natož tak ve fúzi s tou první; cameo "toho chlápka, o kterém už ani nikdo neví, jak se jmenuje" boží, dr. Kubrick úplně mimo (Zlatou malinu za masky, prosím!). (01.09.2013)

,,MOHU SE VRÁTIT TAM, ODKUD JSEM PŘIŠLA?“ … ,,TO MÍSTO, ODKUD JSTE PŘIŠLA, JIŽ NEEXISTUJE....“ /// Zajímavá myšlenka, možná i zpracování…, ale postupně je to fantasie nad moje vnímací schopnosti. Svět chemickejch fantasií zabíjejících minulost – tak jednoduchý (nebo stravitelný?) to zas není. Příběh mi zavírá voka a dávat víc * jen kvůli hraný části a fajn Princezně nevěstě mi připadá nefér. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou povídku, kterou v roce 1971 napsal Stanisław Lem, číst nebudu. 2.) Jsem spíš na ty antiutopie, založený na iluzích... 3.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.05.2014)

Opět jeden pokus zfilmovat nezfilmovatelné. 1) Implantovaný děj učinil z nezfilmovatelné povídky film, ale výrazně snížil přesvědčivost výpovědi. Animace ubrala na pochmurnosti a dodala jakousi pohádkovou hravost, která však vyznění díla neprospívá...co kecám, přímo škodí. Povídku jsem (opakovaně) četl se stupňujícím se napětím, film mě nudí. 2) Výstižný koment: honajz. (03.10.2015)

Mistrovské dílo, taková syntéza Matrixu, eXistenZ a Holy Motors, která se však od zmíněných snímků v lecčem odlišuje a někdy i přesahuje. Řemeslně jsem navíc dlouho neviděl tak perfekcionisticky ošetřený film - od přesných hereckých výkonů, přes dechberoucí kamerové kompozice, atmosferickou hudbu až po výborné animované sekvence, to vše zapadá do sofistikované struktury snímku, která s divákem souzní jak myšlenkově, tak emocionálně. Valčík s Bašírem mě nezaujal skoro vůbec, ale tímhle opusem si mě Folman naprosto získal. (30.06.2013)

"Zápletku ponechává otevřenou různým interpretacím." Aneb odnikud nikam. Folman moralisticky kritizuje současnou podobu konzumního světa, přeplácaného vizuálními podněty a symboly, kterým ale byl odňat jakýkoliv hlubší smysl. Ve skutečnosti, ale on sám ve Futurologickém kongresu nenabízí nic jiného. Překolorovaný svět, přeplněný detaily a odkazy, které mají působit oduševněle, ve skutečnosti jsou pouhým pozlátkem, které má upoutat vaši pozornost a nedat vaší mysli dostatek času na přemýšlení. Jinak by vám mohlo dojít, jak prázdný svět máte před očima. Závěrečnou "Wake up" chůzi davem ala Valčík s Bašírem, si Folman nasypal sám popel na hlavu, jelikož zde se v , asi nechtěné, konfrontaci s Valčíkem prázdnota snímku ukazuje nebrutálněji. Wright mě neoslovila, jediná zapamatovatelná scéna je tak ta skenovací, ve které exceluje Harvey Keitel. A autistický synáček aspiruje na jednu z nejnesnesitelnějších a nejnesympatičtějších postav, kterou jsem kdy ve filmu viděl. (23.08.2013)