Liberace

Jako jo, životní příběh je to určitě zajímavej... Zpracovanej velmi příjemně koukatelně, herecký výkony uvěřitelný (až nečekaně věrně, o něco víc ten Douglasův), co mi ale hlava nebere je to, že v sedmdesátejch letech museli bejt všichni totálně slepí, protože jasnější signály řvoucí "I'm gayyy" Liberace fakt dávat nemohl. Posledním stupněm by mohla být už jedině divoká kopulace s jeho sweetheart na blyštivým pianu před vyprodanou Music Hall. Celkově se mi to líbilo a jediný, co mě trochu nudilo, bylo pomalý tempo. (16.10.2013)

Jednou žralok z Wall Streetu, potom nevěrný manžel, či muž ve středních letech, kterému prostě jednou rupne v kouli. Myslel jsem, že už mě Michael nemůže a ani ničím nepřekvapí, ale to jsem se velmi mýlil. Čekal bych od něj asi každou možnou roli, nicméně s touhle mi doslova a do písmene vyrazil dech. Liberaceho, homosexuální klavíristu, který v té době musel svou sexuální orientaci pečlivě tajit, toho zahrál opravdu s naprostým přehledem a bravurou, kterou mě úplně překvapil. Veškerá jeho gesta, pohyby, či jemné nuance v obličeji byly naprosto přirozené, až jsem skoro dostal strach, jestli to jeho manželství s Catherine není jen tak na oko :-) . A i když třeba Matt, ( klobouk dolů před jeho figurou), nebo konec konců Rob Lowe, v malé, ale o to příjemnější roličce rozhodně nehrají špatně, slavný syn, slavného otce na sebe naprosto zaslouženě strhává skoro veškerou pozornost. Nevím, jak byl tento klavírista ve své době známý, nicméně po tomhle filmu o něho zájem určitě stoupne, o tom já vůbec nepochybuju. (08.02.2015)

Soderbergh se loučí asi v té nejlepší formě. Po ultranudném Zátahu a Magic Mikeovi, totiž přišel s kombem Vedlejší účinky/Liberace, kterými si u mě zase napravil reputaci. Vizuálně vypiplaná záležitost, na níž mě nejvíce bavily asi ty vtipnější scény, kdy Damon s Douglasem seděli vyžraný na gauči a podstupovali různé operace. Soderberghova režie je neselhávající a Douglas už podobné herecké nakopnutí potřeboval jako sůl. Jen škoda, že stejně jako většina životopisných kousků, mě to nechalo po emocionální stránce vlastně úplně chladným a kratší stopáž by tomu také neublížila. (02.08.2013)

Behind the Candelabra je už druhým přepisem vzpomínek Scotta Thorsona na roky, které prožil ve vztahu s Liberacem. První film vyšel prakticky okamžitě po Liberaceho smrti - Liberace: Behind the Music. Téma je jasné, přelom 70. a 80. let, v hlavní roli gay celebrita, která si nemůže dovolit být otevřená a příběh mladého milence, který dopadne... špatně. Scott Thorson měl sice štěstí, nenakazil se HIV, ale na Liberaceho přání si nechal pokazit obličej plastickou operací. Závěr jejich vztahu pak došel až k soudním tahanicím o výživné, kdy se něco podobného řešilo u homosexuálního páru. Poselství tohoto filmu spadá do série životopisů jako byl Milk nebo pozdější Bohemian Rhapsody. Atmosféra je totožná se Spinning Gold. A důvod, proč je Michael Douglas v hlavní roli tak skvělý? Odpověď je prostá. Jako syn slavného otce zažil všechny ty velké osobnosti jako Burta Lancastera, Tonyho Curtise nebo Franka Sinatru, jak odlišně se chovali na veřejnosti a jak v soukromí. Michael Douglas se nemusel nic učit, jen oživil vzpomínky na svět, ve kterém vyrostl. (15.02.2024)

Ako heterosexuálovi a kresťanovi mi tento film absolútne nesedí. Z mnohých milostných scén mi bolo skôr na zvracanie, než by som obdivoval, ako ich zahrali. Urobiť sa ako sa vraví prihriatymi im problém nerobilo, akurát že to nie je nič pre mňa a nezaujíma ma, že dnešný stále sa liberalizujúci svet to berie za normálne, aj keď je to proti prírode a aj keď tým môžu ovplyvniť deti, preto som aj proti adopcii detí homosexuálmi, pretože okolie vplýva na to, akí budete. Pokiaľ vás budú vychovávať medzi lovcami lebiek, budete lovcom lebiek a bude to pre vás normálne, akurát že to ešte neznamená, že vraždenie je správne. Ak chcete vidieť život výstredných homosexuálov, vlastne jeden tu bol aj bisexuál, tak tento film vám to skvelo ukáže. Ja opovrhujem tým obklopovaním sa bohatstvom, robením celebrít z pochybných umelcov, z liberálneho náhľadu na homosexualitu bez hľadania BOHA. Navyše tieto takmer dve hodiny filmu by som si vedel predstaviť aj dvakrát zrýchlené, lebo je to dosť ubíjajúci film, ktorý ma skôr znechutil. Je to dosť veľký gýč, choré zmýšľanie, možno s pár pozoruhodnými momentmi, no predovšetkým je to robené asi pre homosexuálne publikum. (13.12.2013)