Dotyk

Viděl jsem jn první díl a nenadchnul. Tak nějak prostě vím, o co tam půjde a že to bude na stejné brdo díl co díl. Kluk dá vodítko, ostatní se budou snažit zjistit proč a nakonec se to stane. Bude se tomu říkat "akční", protože se tam furt bude ke konci dělat něco na poslední chvíli, aby to... akční. Mysteriózní ano, sci-fi.. no, nevim nevim, drama značně vyšumělé. Scénáristicky vděčné. Pokaždé to může dělat někdo jiný, stačí vymyslet nějakou pospojovanou směsici osudů. Stačí vzít kluka, co nemluví, otci otce na pokraji sil, mladou ženskou, která se k nim přichomýtne a vděčnou a málokomu smysluplnou matematiku, na kterou můžete naroubovat všechno. Vlastně mi to přišlo nápadem dost laciné. Tečka, víc dílů neuvidím. (02.02.2014)

Taky mám radost z návratu Kiefera na televizní obrazovky, ale nemíním být kvůli tomu zaslepen a střílet superlativy. Zatím po třech dílech jde o milou oddychovku, která na konci vždy působí až moc přeslazeně a pohádkově. Jestli se nerozvine nějaká zajímavá příběhová linie, která by se táhla seriálem a půjde v každém díle prakticky pouze o kombinaci čísel, která spojí pár lidí z různých koutů světa, tak nebudu zrovna nadšenej. Zatím 70% a uvidíme, kam seriál a následné hodnocení bude směřovat. EDIT: Tak po skončení první řady směřuji k tomu, že se sledováním končím, druhou řady už bych nezkousnul. Ten posun od prvního dílu po poslední je tak strašně malý, že už nemám trpělivost, Strašné množství zbytečných postav, které nemají větší rozměr, než je rozsah jedné epizody. Celkově 60% (25.03.2012)

Nadšení z každého dalšího dílu. Vše je výborně načasováno a roztřepených nitek je jen nepatrné. A věřím, že takhle budeme pokračovat minimálně do konce první série. Vedlejší postavy jsou moc dobře napsané a na jejich znovuopětovné objevení se vždy těším. ještě dva takhle silný díly a jdeme na pět hvězd. (27.01.2014)

Naprosto originální seriál. Mám ráda filmy a seriály, kde se v jednom dílu propletou ze začátku zdánlivě nesouvisející příběhy několika lidí. V tomto případě je vždy vše dovedeno k dokonalému závěru.......................... ,,Ten poměr je pořád stejný. 1 : 1,618. Pořád dokola. Vzorce máte přímo pod nosem. Ale nikdo je nevidí. Musíte vědět, jak se dívat. To, co většina lidí vnímá jako chaos, se ve skutečnosti řídí jemnými pravidly. Galaxie, planety, lastury. Vzorce nikdy nelžou. Ale jenom pár z nás chápe, jak to do sebe zapadá. Na téhle planetě žije 7 080 360 000 lidí. Tenhle příběh bude o několika z nich. Jedna stará Čínská báje vypráví o červené niti osudu. Říká se v ní, že bohové nám každému kolem kotníku uvázali červenou nit a tou nás propojili s lidmi, jejichž životů se máme dotknout. Ta nit se může natáhnout nebo zašmodrchat, ale nikdy se nepřetrhne. Všechno je předurčeno zákonem matematické pravděpodobnosti. A moje práce je ta čísla sledovat. Abych propojil ty, co se navzájem potřebují najít. Ty, jejichž životy se mají dotknout." (14.06.2016)

seriál, ve kterém jsou strhujícím způsobem propojovány nešťastné lidské osudy.. z tohoto hlediska všechno funguje perfektně a ty dojemné momenty prostě chtě nechtě zamávají s každým.. průser ale nastává při snaze pokusit se akceptovat způsob, jakým toho tvůrci dosahují - mám v ruce parkovací lístek s číslem 407 a okolo náhodou zrovna jede autobus linky 407, tak do něj nastoupím (to přece nemůže být náhoda, musí to něco znamenat!).. v tom autobuse sedí na sedadle 407 muž, kterému přesně před 407 dny zemřela manželka, tak si k němu přisednu a pronesu tu neuvěřitelně debilní větu: "I think I am supposed to help you".. ne, dámy a pánové, na tuhle hru prostě nejsem ochoten tvůrcům přistoupit.. seriál tak paradoxně selhává na tom, na čem chce nejvíc stavět - na číslech, a ve finále se v něm tedy bijí dvě věci - na jedné straně perfektní lidská stránka, víra v osud a v to, že jsme všichni vzdáleně propojeni nějakými pomyslnými nitkami a máme moc navzájem ovlivňovat své životy.. na druhé straně pak samotná podstata seriálu, která se opírá o totálně uměle vykonstruovaná pravidla, u nichž pak už záleží jen na benevolenci diváka, na kolik je ochoten je přijmout.. dále jsem po celou dobu postrádal nějakou ústřední dějovou linku (ta se začne objevovat až v posledních dílech první série).. namísto toho Touch trpí přehnanou epizodností a navíc se každý díl soustředí na "propojování" zcela jiných (nových) lidí, mezi kterými vždy tak nějak pobíhá Kiefer Sutherland se svým autistickým synem.. suma sumárum: seriál měl skvěle našlápnuto, jelikož námět je sám o sobě výborný, ale způsob jeho uchopení tvůrci příliš nezvládli - "číselné osudy" vycucané z prstu, téměř nulový dějový posun, epizody jako přes kopírák a nesympatické postavy.. P.S.: Intro je úžasné ! (25.06.2012)