Steins;Gate

Na toto anime mě nalákalo aktuálně (květen 2012) velice vysoké hodnocení na Anime News Network. Po prvních pár dílech jsem si ale nad takovým úspěchem na ANN lámala hlavu. Téměř třetina seriálu rozvíjející celý koncept posílání sms zpět v čase a následné změny reality byla, řekla bych, až nezajímavě nudná. Představování nových postav a jejich chování mě dokonce občas i štvalo. Ovšem poté, co se seriál opravdu rozjede, stojí to za to. Jen jsem se trochu bála opakovaček jako ve druhé sérii Haruhi Suzumiyi, ale nakonec se nekonalo. Po nudné třetině seriál konečně nabral spád a člověk už i chápal, o co tvůrcům jde. Přičteme li k tomu pár až dechberoucích zvratů, občas i drsnost některých scén, celkem ucházející logiku a vývoj postav, jedná se o nadprůměrnou sérii, která ovšem postrádá něco, co by se mi zavrtalo pod kůži. Nakonec celkově trochu suchárna, která ovšem se nesnaží hrát příliš na city, ale ničím ani příliš neohromí. Objektivní hodnocení - 4 hvězdy, subjektivní o hvězdu méně. (22.05.2012)

Na "šialeného vedca", ako sám seba rád nazýva, si treba zvyknúť, no ostatné postavy sú veľmi sympatické už od začiatku... Okrem jedného hackera sa okolo neho vlastne točia samé dievčatá a jeden chlapec (ktorý sa však tiež podobá na veľmi pekné dievča), všetci okolo 18 rokov... Sprvu je ten motýlí efekt spôsobený posielaním správ do minulosti veľmi mätúci, ale stačí si počkať na neskoršie časti, v ktorých sú chýbajúce súvislosti veľmi pekne doriešené, šialeného vedca ste si už obľúbili a s úsmevom čakáte na jeho už neodmysliteľné hlášky a ste zvedavý ako to celé dopadne... (20.02.2012)

Musím říct, že mě pomalejší rozjezd Steins;gate neotrávil ani trochu. Naopak jsem si dlouhé seznámení s postavami, představení světa, vzájemných vztahů a hádání, co by se mohlo zvrtnout, docela užívala. Možná je to i tím, že jsem na to byla díky recenzentům, dobře připravená a nepouštěla jsem si první díl s očekáváním toho, že všemu budu hned rozumět.  Oceňuji, že se scénáristi nebáli sprostých slov a hentai vtipů, ale zároveň se jim podařilo nespadnout do laciností. Postavy jsou inteligentní a dospělé, ale občas vůbec nepřemýšlejí dopředu, což mě lehce zklamalo. Zaslepenost výzkumem tady vyhrála nad jakoukoliv pochybností. Přesto jsem si téměř všechny z nich velmi rychle oblíbila. Druhá polovina seriálu je úplně jiné kafe. Cukr a smetanu v něm budete hledat jen těžko. Seriál paralyzuje nemilosrdnou surovostí a vtáhne vás do své na první pohled neukázněně rozevláté teorie o pravidlech cestování v čase, kterou pomalu češe do stravitelného množství nevyváženě silných dějových linek. Některé hluboce zasáhnou, některé se diváka skoro nedotknou. Právě pravidla cestování v čase jsou tady však zpracována velmi dobře, přestože podle mě formát seriálu neposkytne dost místa na vysvětlení některých detailů (jiným se věnuje dostatečně, ale u mně to nezpůsobilo kýženě silný pocit, že do sebe naprosto všechno krásně zapadlo). Steins;gate mi tak ale nechal jistý prostor pro představivost, který jsem se rozhodla využít a hledala jsem si odpovědi na své všetečné otázky sama v sobě. A nakonec jsem se rozhodla připsat tento prostor pro DIY mindfuck mistrnému záměru, namísto neuvážlivé lehkomyslnosti. A naprosto uvážlivě a vůbec ne pod vlivem těžkých emocí, jsem se rozhodla dát plnou palbu. (07.11.2021)

Ze začátku trochu zmatené, moc jsem nechápala, o co jde, přišlo mi, jako by se začalo někde od prostředka, a ne od začátku. Naštěstí na konci do sebe všechno pěkně zapadlo a bylo srozumitelně vysvětleno. Takže bych skoro řekla, že vyloženě začátek vlastně není kvůli všem těm změnám v čase. Cestování v čase (a manipulace s ním) jako takové je originální a mělo by zabavit i ty, kteří na tohle téma viděli tucty příběhů a hledají něco nového. ----- Příběh mě začal bavit tak od třetí epizody a nadšení pro věc vrcholilo někdy kolem šestnácté epizody. Pak jak došlo na napravování změn se příběh rozmělnil, rozbředl a brutálně zpomalil, taky se nahromadilo moc komediálních prvků. V jednu chvíli pro mě bylo i dost těžké přimět se k pokračování, ale zase ty dvě poslední epizody za to přecejenom stály. ------ Až na Makise Kurisu a Suzuhu Amane mě nebraly postavy – ne že by mě štvali celou dobu, ale v některých momentech zejména Okarin a Mayuri byli celkem otravní. Ještě mě fascinovalo to, jak se o pokusech v laboratoři postupně dozvídalo čím dál víc lidí, a přitom trvalo tak dlouho, než tam někdo vpadl anebo se to začalo šířit veřejně. A když byl Okarin tak paranoidní, jak to, že nikdy nezkusil tu laboratoř nějak zabezpečit? Mrzelo mě i, že se furt mluví o SERNu, ale reálně z něj nevidíme nic kromě těch hacknutých dokumentů. Všechno se odehrávalo jen v úzkém okolí laboratoře, ani do té budoucnosti jsme se nepodívali. ----- Celkově tedy za čtyři hvězdičky, seriálu by určitě prospělo méně epizod a rozšíření děje na víc míst. 7/10 (21.11.2020)

Začátek je hodně ukecaný a takový zmatený. Až moc dlouho trvá, něž se začne něco dít, a když už se konečně něco děje, kvalita jednotlivých dílů dokáže dost kolísat a místy to dokonce až zavání harémovkou, ale aspoň to do ní nikdy plně nespadne. Nicméně příběh jako celek naštěstí zajímavý je (i když by výrazně pomohlo osekání nudných částí, tedy zkrácení celého seriálu aspoň tak o třetinu) a několik momentů mi dokonce dokázalo nahnat husí kůži. Animace se trefila přesně do mého vkusu, pěkný soundtrack, opening i ending. Postavy jsou na tom pravda hůř, protože mi jich opravdu hodně přišlo naprosto zbytečných (rozhodně Faris, Ruka jakbysmet a kromě jedné jediné scény vlastně i Moeka), ale aspoň hlavního hrdinu jsem si stihla docela oblíbit a překvapivě nejvíc jsem měla ráda tu-tu-ruu Mayushii, na rozdíl od Christiny, kterou žerou úplně všichni, ale mě svými tsundere móresy dokázala dost pít krev. 8/10 EDIT: Po shlédnutí Tatami Galaxy mám pocit, že bych měla snížit své hodnocení na odpad. (17.03.2015)