Chlapci neplačú

Dech beroucí Hillary Swank proti předsudkům v nejkrystaličtější formě. Z tohoto naléhavě podaného dramatu je až bolestivě hlasitě slyšet touha po lásce a porozumění, o to palčivěji, v jak uzavřeném kruhu postav a hypnoticky zapadlém prostředí se odehrává. Pro mě je ale tohle prostředí narušeno příliš doslovnou a kvůli drastičnosti téměř nesledovatelnou gradací nepřátelskosti. I tak ale několikanásobný herecký koncert, výtečná režie neznámé režisérky a diskriminační téma, které napevno nahlodá. (24.07.2007)

Hillary Swank ve své životní roli, co jiného na to více říct... Nemohu a nedokážu tak jako drtivá většina populace pochopit pocity, co prožívá lidská bytost zakletá v cizím v těle navíc jiného pohlaví. Neobyčejné drama a neobyčejný příběh... I když Hillary dokázala přesvědčit po tomto snímku svým hereckým uměním několikrát včetně Million Dollar Baby, Boys Don´t cry je doposud nepřekonán. Tak to cítím a vnímám. Nic víc a nic míň... Sakra to je pocta jak hrom (02.11.2005)

Rebelka Teena, která prchá před zákonem, si změní jméno i totožnost. Začne se oblékat a chovat jako muž a proměnu své sexuální identity završí vztahem ke stejně staré dívce. Hillary Swank je ve své roli velmi suverénní, ale nějak to celé postrádá dobrý vypravěčský rytmus. A tak je vedle Swankové nejzajímavější konec filmu. Vidět se to dá maximálně jednou. 50% (03.03.2009)

Dobře... podobný film si už od prvopočátku hledá svou oběť: a to sice city (ale nevydírá). Dobře... je jednodušší obdivovat herectví ženy, která hraje uvěřitelně kluka. Dobře... podobně tragický příběh, postavený na skutečné události, předurčuje k diváckému úspěchu. Ale přesto: tenhle surový, sugestivně natočený a silný zážitek mě sebral. Vnímám všechny negativa, od prvních záběrů jsem tomu filmu příliš nevěřil, Brandon mi nebyl zprvu sympatický a bylo těžké se s ním ztotožnit... ale pak přišla Lana, pohasínající továrny a na konci i "Bluest Eyes in Texas" spolu se slzami. Moje první regulérní filmové slzy, které z toho oka nakonec spadly... kluci přeci nepláčou. 80% (24.07.2007)

Dnes už kultovní psychologické drama o sexuální totožnosti trvá dvě hodiny. Z toho je zajímavých tak posledních dvacet, které stejně vůbec neutíkají. Sugestivní song na konci i závěr sám nutí, aby se zvedlo hodnocení nahoru, což jak vidno spousta lidí udělala, protože to celé předtím je jeden velkej balast, kterej diváka připravuje na onu závěrečnou dekádu emocí. __ Ve filmu není ani jedna postava, se kterou by se dalo sympatizovat a ani nikdo pohledný, jen vyfetovaný, opilý a zašmudlaný trosky. Pravá Amerika :-) (17.01.2009)