Lovci hláv

Pro mě při sledování Lovců hlav bylo asi nejdůležitějším faktorem potvrzení toho, že Aksel Hennie umí dát cokoliv. V každém případě jsem se nenudila, protože jsem si kladla neustále tutéž otázku, která padla i několikrát ve filmu :"Co se to tu vlastně děje?". Ne, že bych byla na konci o moc chytřejší, možná se tvůrci trošku nepohodli a tak se to projevilo i v některých situacích, které jsem s přimhouřením obou očí brala s nadsázkou a v duchu jsem si říkala, že tu máme druhého nesmrtelného Colina Farella, když nebudu počítat 007ku. Chválím za švih, spád, výborné herecké výkony, napětím nabitou atmosféru a logiku hodím dneska za hlavu. Jinak takovou schovku, kam se ukryl Roger jste určitě dlouho neviděli a jestli chcete vědět kolik měřím, tak je to o deset centimetrů míň, než měl on. (07.11.2013)

Přiznávám, že míra mé soustředěnosti nebyla na takové úrovni, jak by si býval takhle renomovaný severák zasloužil (když vám zrovna na messengeru zazvoní zpráva od vaší vysněné dívky, tak přednostnější postavení už má snad jenom Stanley Kubrick..), ale přesto si své tři hvězdy dokážu obhájit. Nelíbilo se mi, jakým způsobem byl příběh koncipován a vystavěn, jak mě režisér násilně nutil zkoumat a užívat si převážně fyzické utrpení hlavního hrdiny, k němuž přitom nedokázal v úvodu nasměrovat takřka žádné sympatie. Dějové schéma se mi navíc zdá zbytečně složité, ostře kontrastující s přímočarou, atmosférickou a sugestivně násilnou druhou polovinou, která naopak představuje přesně to, na co jsem se těšil a co ani Američané tak zkušeně nezvládají - zábavnou, formálně mrazivou a místy až černohumornou smršť hravých a hlavně funkčních scénáristických kliček a naturalistického obrazu, jejíž jedinou slabinou zůstává naprostá chladnokrevnost a emoční odtažitost. Jako bych sledoval nádherný fotbalový zápas, ve druhém poločase napěchovaný góly a krásnými akcemi, avšak mezi Tanzánií a Zimbabwe - budu spokojen, ale bude mi zároveň úplně jedno, jak to skončí :-D 65% (15.10.2015)

Ať již čekáte cokoli... Nedočkáte se. Žánrový chameleon o zakrslém Walkenovi, který dokazuje, že Joovi Nesbømu filmové plátno sluší i navzdory dějovým lapsům (stáří mrtvoly s přimhouřením očí ještě dejme tomu, ale personál nemocnice či ten co Rogera najde, že by se po medializaci případu neozvali a nikdo se jich nezeptal?). (12.02.2012)

Žánrová perverze na norský způsob. Heist, drama o chlápkovi, co má mindráky, exploatace, thriller... Tyldum si s tím spojením tak úplně neporadil, chvílemi je jeho pojetí nepříjemně televizní a sterilní, ale některé pasáže jsou bezmála božské (hlavně část se sračkami a traktorem). Nesbo je nepochybně šikovný autor – příběh se tváří záměrně tupě, aby v závěru překvapil (v mantinelech žánru) solidními twisty. Filmu by možná prospělo víc nadhledu a lepší dialogy. Zábava, kterou nabízí, je totiž na pomezí guilty pleasure. Aksel Hennie v titulní roli je něco mezi Christopherem Walkenem a Stevem Buscemim... jeho soustředěný a uvěřitelný přerod ze zakomplexovaného trpaslíka v chlapa na pokraji sil mě nutí téhle bezbřehé a režijně ne úplně ukočírované podivnosti udělit 4*. (26.10.2011)

Ze začátku mě film jenom tak šolíchal a říkal "hodnej, malej", jenže z ničeho nic jako kdyby mě dal pohlavek a řek "a ted čum se bude dít" a že se dělo. Film nabere neuvěřitelný tempo a až do konce nepolevuje, s překvapním se ve filmu taky nešetří a kdyby film začal tvrdit, že na jabloni rostou hrušky, tak bych mu to věřil. Herci výtečný, gradace příběhu taky rozkoš, závěr je vysloveně pusu, jestli to mělo nějaký logický minelky jsem neměl v tom tempu ani čas pozorovat, což je znak kvalitně natočenýho odsejpadla. (22.06.2014)