Hodný syn
Hyvä poika
Réžia:
Zaida BergrothKamera:
Anu KeränenHrajú:
Samuli Niittymäki, Elina Knihtilä, Eero Aho, Anna Paavilainen, Eetu Julin, Kaisa Hela, Sanna-Kaisa Palo, Pekka Valkeejärvi, Simo Tamminen, Antti Raivio (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Po skandální premiéře uprchne herečka Leila Mannerová před novináři se svými dvěma syny na staré rodinné letní sídlo. Výbušný Ilmari je matčiným důvěrníkem a ochráncem, zatímco jeho mladší bratr Unto je vášnivým entomologem a samotářem. Poklidné soužití však brzy naruší skupina Leiliných přátel, kteří za nimi přijedou na víkend. S nimi přijíždí také Aimo, do kterého se Leila zamiluje navzdory své snaze odolat. Ve stejnou chvíli se podivná servírka Karita z místní hospody svěří Ilmarimu, že jeho příjezd viděla ve snu. Když ostatní hosté odejdou, Aimo zůstává. Ilmari nemá rád „narušitele“, i když ho Leila ujišťuje, že tento je jiný než její předchozí muži. Postupně začíná mít Aimo dost mladíkovi drzosti. Ilmari se snaží uniknout před situací ve společnosti úchvatné Karity a Leila, která je zamilovaná, přivírá oči. Atmosféra v domě obklopeném lesy se stává děsivou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (27)
(Febio Fest) Takto vypadá správný Andělíček Policajt. Totálně pošahaná rodinka v takové malé haciendě na břehu jezírka, kam se k jeho smůle nachomýtne někdo normální. Až komediální začátek pozvolna přechází v nervydrásající závěr, kdy jsem skoro ani nedýchal. Pana Psychouše šlo opravdu jen těžko obsadit lépe... 80% (2. místo mezi soutěžními filmy) ()
Vypadá to, že na Febio Festu se sešlo hodně Freudových fanoušků, protože jinak si moc neumím vysvětlit, proč tento film o oidipově komplexu získal tak dobrou kritiku. Tématicky zajímavý snímek poněkud pokulhává po herecké stránce a to zejména v osobě hlavního představitele "hodného" synka. Nemůžu si pomoct, ale jeho postavě chyběl emoční náboj a konstantní výraz tváře mi nedovolil se do jeho postavy vžít, natož pochopit, co se jí děje v hlavě. Příběh navíc nasadil od začátku velmi pomalé tempo a některé dialogy mi přišly vyloženě zbytečné. Co se mi naopak líbilo byla krásná ukázka pokrytectví a afektovanosti odehrávající se mezi ne zrovna úspěšnou herčkou-matkou a jejími přáteli. Lehká příměs humoru a vzletné komentáře Ilmariho malého brášky mě docela bavili :). Vidět podruhé bych to ale nemusela... ()
Mrazivá atmosféra a gradace dění dají nejdéle do závěrečných titulků zapomenout na jinak otravné chování děsivě deviantních charakterů, jejichž interakce je snad až nepravděpodobná. Že se nějaké vzorce chování objevují v rámci jedné rodiny chápu, ale že Aimo neutekl po prvních dvou konfrontacích už ne. ()
Takhle nějak vypadá letní pohoda na chatě u jezera ve Finsku. Citově neukotvená matka - patrně slavná herečka - unikající před sebou sama a bulvárem; synek, který je divnej a ještě k tomu fixován na matku a sám nejraději kouká do dálky, v předtuše, že se něco stane nebo se nudí; nejmladší synek, který je ještě divnější, běhá s kamerou, filmuje hmyz a skřítky v sauně - ve filmu se o něj nikdo nestará a tak si dělá co chce. Zprvu komedie, posléze romantika a na závěr dusivé psycho rodinné idyly plné pokřivených vztahů a bublajících běsů. Nevyrovnaný, typicky severský a obávám se, že do českých kin se ne-moc hodící snímek. ()
Velmi chladný film, který je ve své chladnosti skoro až absurdní. Jako kdyby se všechno odehrávalo tak nějak přirozeně, ale přitom je to podivné. Jako kdyby se postavy měly chovat logicky, ale přesto je jejich chování nečekané. Tohle rozhodně není film, který sedne každému. Mně tedy rozhodně nesedl. ()
Reklama