Chlapec na bicykli

Jakkoli to je do jisté míry působivé a kvalitní zobrazení nefunkčnosti některých základních vztahů ve společnosti, tak mými primárními pocity byly touha vystřelit si mozek z hlavy nebo se alespoň oběsit na copu v modré posluchárně přede mnou sedící blondýny ve žlutém kvůli tomu naprosto nesnesitelnému dítěti zralému na (v lepším případě) pár facek. Utrpení a extrémně slabá dvojka. (28.03.2012)

Žádná symbolická konstrukce snažící se obsáhnout celé universum, ale prostý příběh jednoho "deprivanta". Jistě, film musí mít počátek a konec, takže určitou spojnicí je katarze "vstoupit do kruhu násilí je jednoduché, vystoupit nikoliv", ovšem síla tohoto filmu spočívá v emocích, které dokáže vyvolat. Na pět hvězdiček to není, film je spíše sled výborně natočených a zahraných epizod, ale nezapomenete na něj dlouho po odchodu z kina. (15.05.2012)

Truffautov detský hrdina preložený do dardennovštiny. Moderná francúzska spoločnosť, prvotný signál a symbol úteku (kto by si nespomenul na Les Quatre cents coups?), rozohranie detektívnej zápletky v prvej tretine, deziluzívny prechod do trpkej reality a šikmá plocha, na spodnom okraji ktorej zíva hlboká sociálna priepasť, z ktorej niet úniku. Láskavá réžia a citlivá práca s filmovým médiom podporeným clivými symfóniami klasických majstrov hudby dali vzniknúť jednému z najkrajších filmov o tej odvrátenej strane detstva. Nemám potrebu k tomu nič viac dodávať, to už robí film sám. 90% (17.09.2014)

Hlavná myšlienka je jasná - trpké vytriezvenie z detských snov a ideálov, avšak nijak výraznejšie ma to nezasiahlo, a to aj napriek tomu, že tento námet mám veľmi rád... Dráma, ktorá sa síce snažila tváriť civilne, pričom umne narábala hlavne so zvukom, avšak jednotlivé scény, hlavne čo sa týkalo vzťahu Samanthy s chlapcom, mi prišli často až moc umelé a neprirodzené a chlapcovo správanie prehnane hysterické. Tiež sa tu Dardenne mohol trochu viac vyhrať s psychologickou stránkou postáv (hlavne u chlapca) a len jednoducho neskĺznuť po probléme. To je asi ten najväčší dôvod, prečo mi to prišlo šedivé, dramaticky mdlé a v konečnom dôsledku aj nudné. 55/100 (27.12.2016)

„Já nesním“ Na první pohled kluk, který ví, jak to chodí a jak v tom chodit. Záhy je ale zřejmé, že sám nástrahám společnosti, bezohledné jako on sám, jenomže bezohledné promyšleně, čelit nedokáže. Uvědomuje si alespoň souvislost mezi přežitím a rychlostí. Musí být rychlý a nezvykle rychlý je také film. „Chvíli zaváháš a přijdeš o něco podstatného“ platí pro Cyrila stejně jako pro diváka. Dardennové svého hrdinu charakterizují v akci a skrze akci, ne prostřednictvím slov, na něž nezbývá mnoho času. Sociologický rámec přitom není a nemůže být omezen prostředím rodiny, rozpíná se do mnohem širšího a tedy hůře „podchytitelného“ prostoru, což má nemalý podíl na ohromné autenticitě filmu. Ostatní zásluhy náleží představiteli hlavní role, jehož „bezvýchovnost“ působí naprosto přirozeně již sama o sobě, ještě více pak s vědomím okolností. Otcova lhostejnost Cyrila nutí hledat zástupnou figuru, přičemž je jasné, že Wes i Samantha jsou jenom dočasnými náhražkami, nikoli dlouhodobějším řešením. To může přinést jedině chlapcovo akceptování překážek, jež život přináší a jimž se po většinu filmu (vzhledem k věku zcela logicky) vyhýbá. Závěrečné pokorné přijetí tvrdého pádu (v doslovném i přeneseném významu) může značit předčasně počínající dospívání, ovšem také pasivní podrobení se nešťastnému údělu. Zůstává na nás, abychom si odpověděli, kam může kluk jako Cyril dojet. Nejenom otevřeným koncem Kluk na kole připomíná jiné dospělé dětské, resp. dětskou perspektivu zohledňující filmy, zejména Zloděje kol a Nikdo mne nemá rád. Díky nadčasovosti kladených otázek by stejně jako ony jednou mohl zklasičtět. 80% (24.03.2012)