Happy Happy

Prvních pár minut jsem měla pocit, že cokoli špatného se Kaje stane, ji budu ze srdce přát. Ale ona se ta postava po chvilce tak nějak uklidní, že jsem ji i začala chápat. Jen ten konec byl příliš předvídatelný. Pár skvělých momentů, ale tenhle norský film má (většinou ty s Noahem) a za ty dostane čtvrtou hvězdičku. (04.06.2012)

Tenhle film není žádnej zázrak, ale je moc příjemnej. Je fakt, že je malinko předvídatelnej a zadrhává víc, než by bylo zdrávo, ale pořád jde o solidní kousek. Některé momenty jsou vtipné, jiné zase smutné a vážné. Ironický název to všechno jen podtrhuje. Hlavní hrdinka je v podstatě tragická postava, protože hledá lásku a touží po tom být milovaná a dělat lidem radost. Obsazení je zcela přesné a všichni herci hrají umírněně, civilně a není problém jim cokoliv uvěřit. Jedinými podstatnými chybami jsou asi motiv adoptovaného černošského chlapce, jehož symbolika mi nějak nedocvakla, a trošku očekávaná a jemně naznačovaná gay rovina. Jinak jde ale o veskrze příjemný film s krásnou kamerou, pohodovou hudbou a pár vtipnými okamžiky. Pro mě za 70%. (05.10.2011)

Viděno v kině v Janských Lázních. Bylo nás tam dohromady šest + personál, který tvořil: Jedna pokladní, dvě šatnářky a dva trhači lístků, takže 6-5 pro diváctvo. Zachmuřené normalizační kino, že by to mohlo být takový potencionální Sundance po Česku :). Kdekdo s hrabalovským vnímáním světa by záviděl tuhle promrzlou atmošku, při které by mu bylo jedno, že konzumuje již naněkolikrát protřepanou severskou vodku..... (11.01.2013)

Úvodní rozverné pěvecké kvarteto je příslibem, že by i přes vážnější témata mohlo být veselo, k čemuž svým způsobem dojde... Norové musí být vskutku přítulní sousedé, co s odhalením nějakých těch manželských problémů nedělají žádné štráchy a jejich děti natolik pružné, že historické prameny dokáží hbitě převést do improvizované rekonstrukce, když je tady ta příležitost, čímž dostane sněhem zasypaný sever, spolu s gospelově laděnými vložkami, neobvyklý jižanský nádech... Chytání štěstí za pačesy s rizikem, že vám zůstanou v ruce. (09.05.2014)

Poměrně rozporuplné pocity mám po zhlédnutí tohoto severského dramatu, nikolivěk avizované komedie. Tento žánr mohou signalizovat snad jen úvodní růžové titulky, povedená hudební intermezza a jeden dva humorné momenty v celé stopáži (anebo mám zcela jiný smysl pro humor než tvůrci filmu…). Pravdou však je, vycházíme-li z ironického anglického názvu filmu, že onen neveselý obsah je svou absurdností vlastně k smíchu. Koneckonců i protagonistka Kaja je tragikomickou postavou. Hranice mezi bytím happy a unhappy je příliš tenká… ~ Brilantní momenty bohužel sráží do průměru především nadbytečné scény s týraným černošským chlapcem, jehož smysl v příběhu je mi doteď záhadou, nebo dílčí, spíše formální nedostatky (měl jsem pocit určité nejednotnosti a neujasněnosti díla). ~ Sykt lykkelig je o hledání štěstí a vyrovnanosti sama se sebou i o hledání vlastní sexuality. Anebo může být, jak zde píší ostatní, „jen“ klasickou severskou vztahovkou. Silné tři hvězdy. (16.12.2011)