Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Jan KlusákHrajú:
Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Josef Koudelka BergsteinObsahy(1)
V luxusně zařízeném salonním coupé mezinárodního rychlíku cestují tři pasažéři: slavný český policejní inspektor Trachta, průmyslník Meyer, který vyrábí všechno pro zahřátí (kožichy, rum, šamotové cihly), a továrník Bierhanzel, výrobce masti pro houstnutí vlasů. Ve stanici Istanbul přibude k této trojici inspektorův žák, policejní praktikant Jindřich Hlaváček, dokončující svou diplomovou práci o vlakové kriminalistice. Cesta probíhá klidně až do chvíle, kdy továrníka Bierhanzela rozbolí zub. Vlakový steward - jakýsi konduktér pro boháče - přispěchá se šlapací vrtačkou a továrník se po zákroku cítí mnohem lépe. Záhy bolest pomine úplně, neboť Bierhanzel zemře. Takto efektně otevřel Jára Cimrman svou detektivní hru "Vražda v salónním coupé", v níž zúročil své zkušenosti z policejní služby na vídeňské "čtyřce". O jeho kriminální a kriminalistické kariéře nás poučí série fundovaných přednášek, polemizujících s rakouským středoškolským profesorem E. Fiedlerem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (172)
"Slyšel jsem na vlastní uši, že steward nikdy neřekl: Eréč piklóš neméči, huňár scépeň kámoš." Tak jsem to slyšel taky, takže je to jinak a vrahem je houslista. To dává smysl, pokud tedy použijeme šrapnel. Ten je zkrátka jedinečný, ale není v tom sám. Je v tom skok přes vyděšeného koně nadél, pátrání v třídních knihách a zejména Vilma, která schovala vyšetřujícímu Hlaváčkovi tužku. Já se tedy přiznám, že dvojici Trachta - Hlaváček mám raději ve složení Svěrák - Brukner, ale tato alternativa je nakonec taky docela erömü. ()
Klasická hra, podle níž byla natočena známá komedie Rozpuštěný a vypuštěný. Její nevýhodou je, že je trochu statická, a také některé vtipy časem ztratily na účinnosti. V roli praktikanta Hlaváčka se mi více líbil největší český žijící naivní herec Petr Brukner, samotného inspektora Trachtu podle mě lépe zahrál Zdeněk Svěrák. "No vidíte, Hlaváčku! Ztráta času, když chvilku počkáme, dvě minuty!" ()
Další legenda od Cimrmanů, podle níž vznikl i film Rozpuštěný a vypuštěný, si v ničem nezadává s ostatními hrami tohoto úctyhodného divadelního souboru. Je sice fakt, že se mi v roli praktikanta Hlaváčka kdysi líbil více Petr Brukner, než nyní Miloň Čepelka, ale Ladislav Smoljak je prostě neodolatelný. Cimrmanovský humor zkrátka působí skvěle a je to dokonalý lék proti trudomyslnosti. ()
Asi bych se shodnul s mnohými, co mají Vraždu v salónním kupé za slabší Cimrmanovu hru; je nutné podotknout, že jsem se oproti jiným zas tolik nesmál. Viděno ze záznamu, v němž nebyl Svěrák (netuším, zda v tomto někdy hrál), a netuším, zda je to tím. Nicméně celé to humorné pojetí detektivního žánru má své kouzlo a bylo by hříchem to hodnotit jako slabší hru, když to má své nesporné kvality a hodnoty. Miluju herectví Miloně Čepelky. ()
Geniální. Dokonce jsem neváhal a za hříšný prachy koupil dárkovou edici všech her. U některých se směju víc, u některých míň. Ale směju se vždycky, vždycky mám dobrou náladu a nevěřícně kroutím hlavou, kde na to chodí. Tolik nápadů, odkazů, parafrází a chytrosti jsem snad nikde jinde neměl tu čest vidět. ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (11)
- Zdeněk Svěrák v jednom rozhovoru řekl, že prý hry jak stárnou, tak se občas objeví něco, co diváky neúmyslně rozesměje. Zdeněk Svěrák uvedl přímo příklad: „No a když ten Mayer řekne: ‚Říká každému obžalovanému Miloši, to bylo nesnesitelné,‘ tak to v publiku zašumí a to tahle věta v textu je už od premiéry.“ (mnaucz)
- Názvem i dějem hra připomíná detektivní novelu Agathy Christie „Vražda v Orient Expresu“ z roku 1934. (mnaucz)
- Seminář „Dočká se Praha Cimrmanovy sochy?“ byl v roce 2009 přeřazen do Cimrmanovy hry „České Nebe“. (mnaucz)
Reklama