Domek z karet

// "Money is the McMansion in Sarasota that starts falling apart after ten years, power is the old stone building that stands for centuries." A kdo ten rozdíl nechápe, toho Frank nemůže respektovat. Tohle je příběh o cestě k moci - o tom, že se nedostanete nahoru pakliže se bojíte ušpinit si tu a tam ruce, o tom, že loajalita se nedá koupit, o tom, že přátelé jsou ti nejhorší nepřátelé a o tom, že vysoká politika je jako rozlehlá pastvina, na které se prochází stádo ovcí s lesem, ze kterého občas zaútočí smečka vlků - a Frank Underwood je ten nejhladovější z nich. Season 1 - 100% / Season 2 - 80% "Hunt or be hunted." Tohle je televizní grál, který se musí vychutnávat. Pomalu a dlouze.. moc dlouze. Season 3 - 70% Jízda plná intrik pokračuje, jenomže tentokrát už to je na maličko jiném hřišti. Tady je těch hráčů víc, každý chce něco jiného a celá hra je mnohem komplikovanější, když oči celého světa visí na vás. Ta mezinárodní úroveň tomu slušela, Rusko bylo vykresleno naprosto báječně a vedlejší postavy tentokráte postoupily o úroveň výš, jenomže logicky Frank šel lehce do pozadí a ta krize s První dámou tak vyzněla celá trochu zvláštně. Celkově mi to napotřetí přišlo celé příliš uspěchané (a ne, opravdu jsem neviděl všech 13 dílů během dvou dní, tempem to tedy není) a závěru došel dech někdy v půlce epizody. Spacey je pořád ďábel, Beaumonovi ty dialogy jdou stále perfektně ale příběh... tam jsem prostě čekal větší hukot. V podstatě stačí, aby čtvrtá řada (a poslední, snad) šlápla trochu víc na plyn a konec vyšel podle mých očekávání a budu opět provolávat slávu. Easy, ne? :) uvidíme za rok. (02.08.2013)

Zatiaľ mám za sebou len prvý diel a pocit z mimoriadne profesionálne odvedenej práce všetkých tvorcov. Najviac ma zaskočili pohľady a prehovory Kevina Spaceyho do kamery, čo by som v tomto type seriálu vôbec neočakával. Ale je to perfektný ťah pre bližšie spojenie s divákom a jeho intenzívnejšie vtiahnutie do deja. Takto to nepôsobí len ako fiktívny seriál z prostredia veľkej politiky, ale tieto dokumentárne prvky mu pridávajú ešte viac na realistickosti. Pilot sľubuje ešte poriadne pútavé sledovanie. (11.07.2013)

Seriál, který oproti svému vzoru nabyl na objemu, ale nepřidal na hloubce. Lehce pozměněné charaktery jsou tam, kde se přibližují svým anglickým předlohám, sympaticky otevřené, v odlišnostech jsou mohem méně zajímavé (manželka - tady jako povrchní snobka) a nijak fascinujícící (vztah Underwood-Zoe). Rozpačitost u mě vzbuzuje délka seriálu také proto, že Underwood (skvělý Spacey) zde nemá až do závěru rovnocenného protivníka (Tusker). 1. série 70%.___Ještě více než v první sérii je ta druhá rozvleklá přehlídka manipulace, podvodů a politikaření. Karty jsou rozdány, hlavním postavám (manželům Underwoodovým) jde o to dostat se ke kýženému cíli. Žádný rozvoj charakterů ani u vedlejších postav, které jsou hlavně definovány tím, jaký postoj zaujímají k Frankovi a naopak. Vedlejší zápletky snad nejsou úplně zbytečné (potrat, nevěra, skrývání svědkyně), ale nikam neposunují dění, jen tvoří vedlejší napětí k hlavní linii a jeví se mi jako nezajímavé. Zkrátka a dobře, pokud nejde o Franka a jeho snahu protlačit se do Oválné pracovny, je to nuda. 2. série 60%. (20.06.2013)

Politika nuda je a House of Cards na tom nic nemění. Spaceyho hvězdná aura, Fincherova záštita celého projektu a stylová úvodní znělka bohužel nestačí. Celé je to tak chladné, že emocionální dopad na diváka je prakticky nulový a třeba Frankovy promluvy do kamery mi těžce nesedly. Kultovní status přišel až moc brzy, ale vlajkovou lodí z počátků Netflixu bude navždy. Líbí se mi, jak po letech oslavných chorálů nad genialitou jednotlivých sérií většina taktně mlčí o naprosto tragickém finále. S1 - S5: 60% S6: 30% (30.01.2020)

Vnitřek se mi svírá, když si po zhlédnutí uvědomuji, že první série může ve své dokonalosti být jen předehrou pro sérii druhou. Sžíravé drama, které postupně dávkuje napětí skrze kvalitní scénář, děj je ve své spletitosti dokonale přehledný, a zejména perfektní živé postavy. Čistá filmařina a čirá radost z jejího sledování. První snímek, u kterého mi nevadilo promlouvání hlavní postavy do kamery. (14.04.2013)