Domek z karet

Vypadá to, že Golden age seriálové tvorby, jak se o téhle éře mluví, je skutečně tady a v dohledné době neplánuje nikam zmizet. Tradičně vynikajícího Spaceho zde pro mě ještě o třídu přehrává úžasná Robin Wright a to je co říct. Politika, politický žurnalismus, pečlivé plány, hýčkané křivdy, nenaplněné ambice, páky, zrady - House of Cards to má všechno. Sám nevím proč nemám pro tenhle konkrétní seriáolový klenot pátou hvězdu - možná proto, že mě nepobavil tak jako Banshee, nenadchnul mě výpravou jako Řím, či Hra o Trůny, nezanechal ve mě nic zásadního jako The Wire či Sopranos a o politice mně toho neřekl nic, co bych před tím nevěděl, nebo netušil. Co však není, může velice snadno být - na druhé podívání, či s druhou sezónou můžu názor změnit velice snadno. 80% (29.11.2013)

Kdy jindy sepsat komentář k tomuhle seriálu než v den inaugurace prezidenta, jenž střídá ve funkci osobu, která z amerického prezidenství udělala live verzi House of Cards?:) Nebo minimálně jeho poslední řady, která byla už totálně WTF... Kevin Spacey a Robin Wright jsou nepochybně skvělí herci, ale jak se ukázalo, bez showrunnera Beau Willimona to sami neutáhli. Takže vzato stručně - první dvě řady jsou geniální, poslední záběr druhé řady byl zcela "mindblowing". Když se ve třetí začal děj rozplizávat kolem Douga Stampera a jeho lavírování, začalo to drhnout, a zhoršovalo se to s přibývajícím "creepy" vlivem jistého životopisce. Čtvrtá řada byla víc o blouznění Franka Underwooda než o čemkoliv jiném, a nejsvětlejším místem byl prezident Petrov. Pátou řadu už v zásadě držela jen tehdy aktuální "skandální" linka se sociálními sítěmi. Ano, přišel sice i silný "záporák" guvernér Conway (a jeho online dokonalá rodinka), ale cirkus, jakým se Underwoodovi snažili zachránit volební výsledek, byl už úplně mimo. No a pak se to stalo... Me Too, děsivá zjištění ohledně Kevina Spaceyho, a jeho rázný konec... a ukrutně zoufalá snaha vyplnit prázdno, které po něm zůstalo. Kdo jiný než Netflix, který "drží prst na tepu doby", takže neváhá obsadit do historického seriálu z Británie nejen černošského hlavního hrdinu, ale i královnu anglickou, by mohl dospět k závěru, že to pravé bude najednou otočit kormidlo na GIRL POWER? Jo to jak poslední řada Ally McBeal - najednou úplně nové postavy, tvářící se, jako by u všeho byly od začátku, a tady navíc ještě srabácké odklizení Franka Underwooda někde v pauze mezi pátou a šestou řadou, výsledkem čehož je nevyhnutelně "Hamlet bez Hamleta":) A pokud mi někdo bude schopen vysvětlit, proč musela poslední řada skončit po osmi epizodách, naprosto uprostřed děje, kdy se neuzavřela snad ani jediná dějová linka, ale naopak bylo dokonale relevantní začít se ujišťovat, že tohle byl opravdu, ale opravdu konec, tak dostane moje doporučení do PR týmu ANO. Takže si to shrňme - první dvě řady byly fascinujícím a i formálně nápaditým příběhem psychopata deroucího se všemožnými intrikami k moci (při zachovávání sluníčkového veřejného profilu). Od třetí začal sešup dolů, v páté byl zoufale vidět i úpadek výpravy (některé scény na balkóně Bílého domu úplně křičely "polystyrén!"), a šestá to naprosto zabila. Měla sice ztíženou situaci, ale takovýhle konec nekonec si House of Cards nezasloužil... Seriál jako celek, no, asi zvládne udržet červenou zónu, ale pokud můžete, nedívejte se na jeho druhou polovinu:) 70% a to tak, že těsně. (20.01.2021)

Jeden z případů, kdy je pro mě hodnocení 3* málo a 4 moc. Je škoda, že to trpí současným hollywoodským neduhem - přílišnou roztahaností. Začátek je skoro stejně dobrý jako jeho anglický předchůdce, ale pak se děj bohužel rozmělní do spousty zbytečných odboček, jen aby se v závěru zbytečně spěchalo. Ty odbočky jsou sice taky dobře napsané i zahrané, ale přesto by to fungovalo i bez nich. Když jsem při sledování omylem přeskočila 8. díl, na kontinuitě příběhu to vůbec nebylo poznat. Mít to tak 8 epizod, asi bych byla spokojená podstatně víc. Moje dojmy navíc ovlivňuje i to, že Zoe (postava i herečka) mi od začátku lezla na nervy. (Škoda promarněné příležitosti v závěru.) Kevin Spacey naopak vládne celou dobu. Po chvíli váhání hodnocení zaokrouhluji nahoru a doufám, že druhá série mi to vynahradí. (29.05.2013)

1. díl 80% 2. díl 80% Zatím nic přelomového nebo šokujícího, "jenom" velmi dobré politické drama. Otázka je, jestli to na Finchera není málo. 3. díl 80% 4. díl 80% S odchodem Finchera z režiserské židle (a nástupem Jamese Foleyho) se zároveň začínáme víc věnovat postavám na úkor děje. Úroveň a poutavost ale stále stejně vysoká. 5. díl 80% A ani Joel Schumacher HOC asi nepotopí. Oceňuju čím dál víc absenci karikatur a lacině šokujících zvratů. I tak to má solidní tah. (02.02.2013)

Vysoká škola „machiavellištiny“, ve které by se, kdyby se dívali, určitě našla velká většina příživníků v našem slovutném parlamentu. A je lhostejno, jestli jste demokrat či republikán, socan, či odeesák, nakonec se v tý špíně moci smočíte všichni. Takže konečně tu máme seriál, který nesází na rádoby šokující zvraty, či již okoukané „háčky“ na konci každého dílu, aby se nadržený divák zase příště uráčil přilézt k obrazovce. Naopak, je tu velmi důmyslný scénář, ze kterého chvílemi mrazí a kde si svoji politickou svini doslova vychutává Kevin Spacey, i se svými nezvyklými monology přímo na kameru. Člověk se jenom nesmí nechat odradit slabším rozjezdem, protože to nejlepší přichází s pozdějšími díly a ke konci to vše fantasticky graduje. Tak šup sem s 2.sérií. ___ 2.série je ještě lepší. Tvůrci osekali vedlejší dějové linie na minimum, ubrali na počtu Underwoodových protivníků a nechali ho čelit jedinému silnému, což seriálu prospělo. Závěrečné díly jsou emocionální masakr, poslední záběr je pohled pro bohy a Franka Underwooda tímto oficiálně vyhlašuji největší lidskou špínou v historii TV tvorby. (12.10.2014)