Domek z karet

Je to hype, viď Franku? První sezona se rozjíždí celkem rychle, Franka poznáme a sledujeme v jeho cestě ke slávě a moci, kterou si (minimálně podle sebe a své manželky) zcela zaslouží. Je to žralok v politických vodách, který se nebojí využít všechno a všechny, aby dosáhl svého cíle. Už zde jsem si říkal, že na to, kolika lidem "nevrací" jejich náklonost, jeho vliv až překvapivě roste. Cesta síly a strachu je nebezpečná. Druhá sezona je pro mě osobně zatím nejlepší. Od začátku do konce přímočará a s přehledem rozjíždí konspirace a intriky k jedinému, velkolepému cíly. Třetí sezona zatím nejslabší. Linie i postavy neměly takový náboj, jako by se musely změnit, aby vše fungovalo. Čtvrtá sezona mě naštvala. Z mé velice oblíbené Clair se během jedné sezony stala mrcha, jen proto, aby se opět vrátila na své místo jen s nepatrně lepším místem (ukázala rohy a dostala svoje). Konec sezony však ukázal, že seriál netrácí dech a naopak přidá na intenzitě a vrátí hlavní duo v nejlepší formě. Nic menšího nebude akceptovatelné. Dlouhodobě jsem zvědav, zda seriál unese více jak 5 sezon, protože témata se vyčerpávají, Frank nemá kam jít, dochází i postavy, kterých se zbavuje s rychlostí kulometu... Politika je špína, kde máte jeden den nepřítele, druhý den je z něj spojenec. Může to fungovat ještě dlouho? PS: Nejemotivnější okamžik seriálu zatím "atentát". (25.09.2016)

V pozdějších sezonách už má Fincherovo seriálové dítko i slabší momenty a trochu trpí repetivností, jak jen se dá v politice čekat, ale i tak je to geniální. Herecký a scénáristický koncert, který na poli seriozních seriálů v mých očích přebíjí jedině Newsroom... a to ještě ne racionálními argumenty, ale čistě na emoce. Protože jak by řekl pravý Havlomrd (tedy i já) - pravda a láska pravověrné novinařiny zvítězí nad lží a nenávistí čirého politického zla :) Samozřejmě toto vše platí jen o pěti sériích, ze šesté byl SJW agitací vyhozen Kevin Spacey, na kterém seriál celý stál, takže šestá narychlo spíchnutá řada jako by vůbec neexistovala, seriál nemá zakončení - což je na něm ale jen malá vada. Možná to celé opravdu byla Spaceyho labutí píseň, ale je to labutí píseň která se rozhodně zapíše do filmové historie hodně tučným písmem. 9/10 (12.10.2016)

Politika je svinstvo. Můžete do ní vstupovat čistí jak lilie a sideály Ježíše... Buď to nezvládnete a pokud to půjde, z toho vlaku zavčas vyskočíte. Nebo to nezvládnete jiným způsobem a semele vás to jako stovky těch před vámi. Pokud vydržíte, bude to za cenu krutých ústupků a često osobních zrad na sebe samém, na svých ideálech a morálních zásadách. Pokud vydržíte opravdu dlouho, pak už s lilií a Ježíšem nemáte pranic společného. kevin nám trochu zakulatěl, ale Robin je stále sakra baba! * * * * (28.01.2016)

|| Scenár: Beau Willimon / Predloha: Michael Dobbs, Andrew Davies | Hudba: Jeff Beal | Distribúcia: Netflix | Štúdio: Media Rights Capital || S01: Tematika a nálada seriálu spôsobuje emočnú neplnokrvnosť, ktorá sa však v daných podmienok nedá obísť - nevadí to, pretože práve tým je House of Cards jedinečný a iný, než všetko ostatné na trhu. Inteligentná scenáristika, s preafektovanu sústredenosťou na vyjadrenie nálady početnými scénami so zábermi na nalievanie chlastu a fajčením -je to totiž expresívnejšie, než by boli zábery bezspánkových nocí strávených nad dokumentmi... S02: Ukážka bezhraničného pokrytectva a nevymysliteľných klamstiev. Celé je to na takej filmárskej úrovni, že je z toho divákovi naozaj zle. Majstrovské dielo, vo svojom zmysle. S03: Málo nových postáv, o to kvalitnejšie prehĺbenie tých pôvodných. S04: Dokonalá demonštrácia toho, že vrcholová politika je tiež tvrdým showbiznisom. Naviac stavia proti sebe staromódnu papierovú dobu a digitálnu sociálne-mediálnu éru. 90% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (19.03.2014)

Proč jen za čtyři? Neboť se (pro někoho možná paradoxně) seriál kolem skutečných sudů hnusu, souvisejících se získáváním moci, pouze jemně obtáčí, občas si v nich namočí sáček, někdy si zašmrdolí prdelkou o hranu barelu, ovšem málokdy vyděsí dostatečně. Za vyzdvižení stojí ztvárnění úhlavní dvojice elitářů, jejich selfspokojenost, podtržená aseptickým prostředím jalové domácnosti, je výborným počinem. Téměř i lituji, že není dopřáno většího prostoru myšlenkovým pochodům Robin, protože dokáže při pohledu na ,,řadové" ovčany nasadit skutečně úžasný výraz emočně plochého chlapce, sledujícího mrskání jím odkřídlené mušky. V této drobnosti překonává i pana Spejskyho, kterého mi prozatím nestačila znechutit ani snaživá Papstová. (25.01.2014)